Přijela Liou Sia. Vdovu po čínském nobelistovi přijali místopředsedové Senátu

Daniel Konrád Daniel Konrád
14. 11. 2019 19:05
V době, kdy si Česko připomíná třicáté výročí sametové revoluce a diplomatické vztahy mezi Prahou a Pekingem jsou na bodě mrazu, do metropole přijela nejznámější čínská disidentka Liou Sia. Osmapadesátiletou básnířku a fotografku ve čtvrtek přijali senátoři, v pátek se soukromě setká s pražským primátorem.
Liou Sia před bustou svého muže Liou Siao-poa v pražském Centru současného umění DOX.
Liou Sia před bustou svého muže Liou Siao-poa v pražském Centru současného umění DOX. | Foto: Libor Fojtík

Vdova po literárním kritikovi a disidentovi Liou Siao-poovi, jenž roku 2010 obdržel Nobelovu cenu míru, strávila převážnou část končící dekády v domácím vězení. Čínský režim jí upíral základní lidská práva. Neměla přístup k telefonu ani internetu a její dům nepřetržitě střežili policisté. Nesměla navštěvovat lékaře. Také příbuzné vídala krátce, vždy pod dohledem.

Svého muže, který po vzoru československé Charty 77 inicioval čínskou obdobu nazvanou Charta 08 a za údajné rozvracení státu byl následně odsouzen k 11 letům žaláře, mohla navštívit až krátce předtím, než zemřel na rakovinu - podle webu Sinopsis.cz pravděpodobně zanedbanou čínskými doktory. Aby navíc nevzniklo pamětní místo přitahující disidenty, úřady přinutily Liou Sia rozprášit manželův popel do moře.

Vdova, nacházející se ve vážném zdravotním stavu, se na svobodu dostala vloni v létě po diplomatickém tlaku a přímluvách několika státníků, z nichž rozhodující roli dle deníku New York Times sehrála německá kancléřka Angela Merkelová. Liou Sia odletěla za přáteli do Berlína a od té doby tam žije.

Česko poprvé navštívila inkognito vloni, kdy na soukromém obědě poděkovala Ivanu M. Havlovi za podporu jeho bratra Václava Havla. Toto pondělí přijela podruhé, tentokrát na pozvání organizace Češi Tibet podporují. Její zakladající členové Milan Opavský a bývalí politici ze Strany zelených Kateřina Bursíková Jacques s Martinem Bursíkem disidentku nyní provázejí po Praze. Zorganizovali také čtvrteční návštěvu v Senátu, kde ji přijali dva místopředsedové horní komory, Jan Horník ze Starostů a nezávislých a nestranička Miluše Horská.

Byznys a lidská práva

Liou Sia je a není svobodná. Čínský režim ji sice propustil, nadále však zadržuje jejího bratra Liou Chueje a kdykoliv může vyostřit jeho perzekuci. Zřejmě proto se Liou Sia doteď zdráhá komentovat čínskou politiku. Také když se v úterý setkala s redaktorem Aktuálně.cz, nechtěla mluvit na diktafon a vyjadřovala se opatrně.

"Nechce být hlásnou troubou ani jedné strany. Nelíbí se jí představa, že si ji západní novináři a aktivisti předem vpasovali do role kritika čínského režimu a ona bude všude chodit a vykládat, jak je Čína špatná," nabízí další možné vysvětlení její čínský doprovod, blogerka a aktivistka Su Jü-tchung. Té Liou Sia přenechává slovo, když přijde řeč na politiku.

Zleva Kateřina Bursíková Jacques, Přemysl Rabas, místopředsedové Senátu Miluše Horská a Jan Horník, Liou Sia, Michal Canov, Jitka Seitlová, Petr Orel a Marek Hilšer.
Zleva Kateřina Bursíková Jacques, Přemysl Rabas, místopředsedové Senátu Miluše Horská a Jan Horník, Liou Sia, Michal Canov, Jitka Seitlová, Petr Orel a Marek Hilšer. | Foto: Eva Kořínková

Aktuálně.cz se například zeptalo, zda by se podle disidentek měla česká diplomacie inspirovat německým modelem, kdy kancléřka Angela Merkelová na jednu stranu otevřeně kritizuje Čínu za porušování lidských práv a žádá osvobození disidentů, na stranu druhou ale do Číny jezdí a pomáhá tam německému byznysu.

"Copak tu Čínu potřebujete, musíte dělat obchody? Když Čína nebyla bohatá a nerozvíjela hospodářství, také jste to nedělali. V Německu někteří Číňané žijí dvacet let, a kdykoliv se povede nějaký obchod mezi Německem a Čínou, prokazují svou loajalitu k režimu. Nám se to nelíbí, ale co my zmůžeme," odvětila Su Jü-tchung.

Podobná situace nastala při čtvrtečním setkání se senátory z parlamentní Skupiny přátel Tibetu, která čítá několik desítek politiků. Její předseda Přemysl Rabas, zvolený za hnutí Senátor 21, a bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer, jenž je členem senátního klubu Starostů a nezávislých, Liou Sia krátce pohostili.

Politická témata taktně přešla, například když Hilšer prohlásil, že není správné vyměňovat svobodu a lidská práva za byznys. Připomněl též letošní usnesení Senátu, který odsoudil represe čínského režimu vůči menšinám a náboženským skupinám. "My jsme národ, který zažil nesvobodu, tak bychom neměli být lhostejni k dalším, kteří svobodu nemají a bojuji za ni," řekl Hilšer.

Liou Sia v Praze.
Liou Sia v Praze. | Foto: Libor Fojtík

Liou Sia poslouchala, za sebe však opět nechala promluvit Su Jü-tchung. Ta se zajímala, zda český Senát hodlá reagovat na situaci v Čínou spravovaném Hongkongu, kde několikátým měsícem pokračují protirežimní protesty. Hilšer přitakal, že se tím chce zabývat.

Senátoři rovněž zmínili možnost vystavit fotografie Liou Sia ve Valdštejnské jízdárně, čímž by navázali na letní fotografickou připomínku toho, jak čínská armáda v červnu 1989 zmasakrovala studenty protestující na náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

"V roce 1989 si lidé mysleli, že stačí čtyři pět let a Čína se změní podobně jako východní Evropa," řekla k tomu stručně Liou Sia. O něco déle vzpomínala na návštěvu Tibetu v 80. letech minulého století. "Bylo to krásné, odlehlé místo, kam nikdo nejezdil. V S’-čchuanu jste několik dnů čekali na letadlo a to vás pak dostalo do Lhasy, odkud bylo možné dojít na místa, která už jsou dnes nepřístupná," uvedla.

Na dotaz senátora Přemysla Rabase týkající se Václava Havla zase přitakala, že knihy bývalého českého prezidenta sice oficiálně v Číně nejsou k dostání a nesmí se o nich mluvit, kolují však v samizdatu.

Liou Sia před bustou svého muže Liou Siao-poa v DOX.
Liou Sia před bustou svého muže Liou Siao-poa v DOX. | Foto: Libor Fojtík

Najít vnitřní svobodu

Liou Sia už rok žije v Berlíně, kde se psychicky zotavuje. Zprvu zůstávala v blízkosti dávného přítele a spisovatele Liao I-wua, který se přimlouval za její propuštění, dnes už s ním v kontaktu není.

Někdejší autorka originálních básní, jež vloni vyšly v českém překladu Lukáše Zádrapy pod názvem Prázdné židle, a fotografií, které před pěti lety vystavilo pražské Centrum současného umění DOX, se také dosud nevrátila k umělecké tvorbě, mimo jiné kvůli problémům se soustředěním.

V neformálním rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že je vděčná za příležitost žít ve svobodné zemi, doufala však, že o svém osudu bude moci rozhodovat ještě svobodněji. Má pocit, že se často ocitá ve vleku těch, kdo po ní něco žádají. Například když v Německu chtěla vydat bilingvní sbírku svých básní, nakladatel ji nutil, aby připsala pár nových o Berlíně a ještě německou metropoli vyfotila.

Její texty i fotografie, na nichž se často vyskytují dětské panenky, dnes bývají vykládány politicky, jako svědectví o životě v útlaku. Liou Sia nad interpretacemi krčí rameny. Smrt pro ni bylo každodenní téma, přesto nemá ráda škatulky a svou tvorbu označuje jen za svědectví toho, co žila a cítila.

Byť byla a vlivem politických okolností částečně zůstává umlčovaná, myslí si, že i když se člověk nemůže projevovat veřejně, je možné nalézt vnitřní svobodu, psychicky si "kolem sebe vystavět hustou zeď svobody", jako se v nitru paradoxně mohli cítit svobodní třeba vězni čekající na smrt v nacistických koncentračních táborech.

Ten stav je prý intimní, těžký na popsání a jediný, kdo mu plně porozuměl, byl čínským režimem taktéž zadržovaný a dnes rovněž v Berlíně žijící disident a umělec Aj Wej-wej. Plnému pochopení situace Liou Sia brání kulturní rozdíly a opatrnost pramenící z toho, že kdo byl zneužit jedním režimem, obává se, aby teď nebyl zneužit jinými, vysvětluje disidentka v neformálním interview.

Liou Sia v Praze.
Liou Sia v Praze. | Foto: Libor Fojtík

Kdo nechce, nezapomene

K nejsilnějším okamžikům návštěvy Liou Sia v Praze patřilo, když speciálně kvůli ní v úterý otevřelo Centrum současného umění DOX. Tam od letoška stojí busta jejího předloni zesnulého muže Liou Siao-poa. Když ji vdova spatřila, viditelně ji to zasáhlo.

Je ráda, že alespoň v Evropě existuje pamětní místo, a že tak osud jejího manžela není zapomenut? "Ti, co nechtějí zapomenout, nezapomenou," odpovídá za ni čínská kolegyně. "Pokud budou zapomenuty oběti masakru na náměstí Nebeského klidu, pak by i Liou Siao-po chtěl být zapomenut. Pokud by někdy v Číně došlo ke změně režimu, přál by si být připomínán s dalšími oběťmi masakru," dodává v narážce na to, že Liou Siao-po patřil ke studentským vůdcům, kteří na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989 vyjednávali s armádou o tom, aby alespoň některé mladé lidi nechala odejít živé.

Liou Sia už v Praze navštívila Lennonovu zeď, kde ji zaujaly vzkazy na podporu hongkongských demonstrujících. V české metropoli zůstane ještě několik dnů.

V pátek ji ve své rezidenci soukromě přijme primátor za Českou pirátskou stranu Zdeněk Hřib, který před několika měsíci oznámil úmysl vyškrtnout ze sesterské smlouvy Prahy s Pekingem klauzuli o uznání jednotné Číny. Tím začal diplomatický spor, jenž vedl k ochlazení vzájemných vztahů a v jehož důsledku Číňané zrušili již sjednaná vystoupení zdejších orchestrů v Číně.

Liou Sia si je situace vědoma, dopředu k ní ale nic říct nechtěla. Soukromě hodlá ještě navštívit divadlo nebo galerii. A o víkendu by ráda přihlížela oslavám 30. výročí sametové revoluce.

Přátelé Tibetu

Skupina přátel Tibetu vznikla roku 2007. Předsedou její senátní části je Přemysl Rabas zvolený za hnutí Senátor 21, tajemnici skupiny dělá Kateřina Bursíková Jacques z Liberálně ekologické strany.

Členy Skupiny přátel Tibetu jsou téměř čtyři desítky poslanců a dvacet senátorů, podle informací Senátu se jedná světově o druhé nejpočetnější parlamentní uskupení podporující Tibet, hned po tom japonském.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy