Divadelní tipy - Ačkoli žijeme v jednadvacátém století, našim divadelním scénám stále vládne Shakespeare, Moliére a Feydeau. Klasické texty jsou stálicemi repertoárů a mladí režiséři se nezřídka snaží modernizovat divadlo tím, že kreativně a novátorsky uchopí ony relikvie. Nelze jim to vyčítat, ani se divit, časem prověřené hry jsou vždy zárukou kvality, a ukázat, jak málo se vše v průběhu věků mění, také není od věci. Ani to ovšem není zdaleka jediný způsob, jak promlouvat skrze divadlo k jeho publiku; mnohé soubory už berou na vědomí i texty, které vznikají dnes, a bezprostředně tak vypovídají o naší společnosti. Na současnou dramatiku se specializuje Divadlo Letí a nové hry hojně pronikají i na komorní scény Divadla v Celetné či Na zábradlí.
iPlay (Divadlo Letí)
Divadlo Letí se už řadu let snaží všestranně podporovat a propagovat současnou dramatiku a rozšiřovat povědomí o tom, že divadlo nemusí být právě jen ten Shakespeare. V rámci Centra současné dramatiky, které zastřešuje všechny jeho aktivity na podporu nové hry, buduje Letí mohutnou platformu zahrnující rezidenční program pro autory, Cenu Marka Ravenhilla pro inscenaci současného textu či řadu scénických skic 8v8.
Podobnou příležitost pro tvůrce poskytuje i mezinárodní projekt Generační ikony, jehož součástí jsou režisérské i autorské rezidence. Cílem tohoto projektu je propojit evropské autory a divadla orientovaná na současné drama. A právě pod záštitou Generačních ikon vznikla v koprodukci s brněnským HaDivadlem inscenace textu rakouského dramatika Bernharda Studlara.
Hra iPlay, která je jakýmsi monologem o aplikacích pro život, technologiích, současné době a o postavení člověka v dnešním světě, vznikla přímo pro tento projekt. Její režie se ujal slovenský režisér Marián Amsler, který se současným textům věnuje na mnoha českých i slovenských scénách a pomáhá je tedy propagovat i mimo rámec Divadlo Letí.
O hudbu se postará dvorní hudebník Pražského komorního divadla, které letos opustilo Divadlo Komedie, Ivan Acher a tři zprostředkovatelé výkřiku jedince, který je sám sobě ikonou, ale přesto (nebo právě proto) se mu svět odmítá podřídit, budou Dana Poláková, Tomáš Jeřábek a Martin Siničák.
Meetfactory (Ke Sklárně 3213/15, Praha 5), premiéra v úterý 16. 10. ve 20:00, první repríza ve středu 21. 11. ve stejný čas. HaDivadlo (Alfa pasáž, Poštovská 8d, Brno), premiéra v pátek 19. 10. v 19:30, první repríza v úterý 6. 11. ve stejný čas.
Léčitel (Divadelní spolek Kašpar)
Brian Friel se narodil roku 1929 v Severním Irsku. Jeho původ značně ovlivnil i veškerou jeho tvorbu, která jasně směřuje ke kritice irské historie a současné společenské a politické situace. I přes svůj vysoký věk se Friel stále věnuje psaní i režii, a právem se tak řadí mezi úspěšné soudobé tvůrce.
Jeden z jeho starších textů si letos zvolil Divadelní spolek Kašpar pro repertoár Divadla v Celetné. Ačkoli Léčitel vznikl již v roce 1979, na českých jevištích se objeví zcela poprvé právě v režii Filipa Nuckollse. Příběh, důmyslně sestavený ze čtyř monologů, popisuje z různých úhlů pohledu život jednoho kočovného lékaře. První a poslední promluva patří právě onomu lékaři, který se po štacích po Skotsku a Walesu vrací do svého rodného Irska, aby načerpal ztracené síly, odlišný pohled na stejné události nabídne žena, která jeho géniovi obětovala celý svůj život dívky z vysoce postavené rodiny, a promluví i agent showbyznysu, jenž tuto dvojici na cestách nikdy neopouští, ačkoli vlastně vůbec neví proč.
Prostřednictvím tří postav, které nahlížejí odlišně na shodné události, vykresluje Friel obraz irského venkova, ale i strach z neúspěchu a zklamání, který provází nejednoho z nás.
Ve čtyřech monolozích tří postav se postupně představí herečka ostravského Divadla Petra Bezruče Markéta Haroková, Matúš Bukovčan z Činoherního studia Ústí nad Labem a Jakub Špalek, který ke Kašparu neodmyslitelně patří. A právě tato pestrá herecká směsice stojí za trojí premiérou inscenace, která se odehraje ve všech třech domovských divadlech jednotlivých umělců.
Činoherní studio (Varšavská 767, Ústí nad Labem), premiéra v úterý 16. 10. v 19:00. Divadlo Petra Bezruče (Třída 28. října 120, Ostrava), premiéra ve středu 17. 10. v 19:00. Divadlo v Celetné (Celetná 17, Praha 1), premiéra ve čtvrtek 18. 10. v 19:30, první repríza 3. 11. ve 20:30.
Kopanec (Der Kick) (Divadlo Na zábradlí / Eliadova knihovna)
Jedné noci roku 2002 byl v malém německém městečku zavražděn šestnáctiletý chlapec. Pachatelé byli tři jen o něco málo starší chlapci, které oběť dobře znala. Nastává sled výpovědí všech zúčastněných, odpovídá chlapcova matka i mladí násilníci, kteří mají značně popsaný trestní rejstřík a otevřeně se hlásí k pravicovým extrémistům. Inspirací k vraždě se pachatelům údajně stal film Kult hákového kříže.
Tento mrazivý příběh uvede v režii Jana Kačeny jako scénické čtení Eliadova knihovna Divadla Na zábradlí, která současné texty tímto způsobem zprostředkovává často. Právě scénické čtení totiž umožní seznámit publikum s novou dramatikou zcela neprodleně, protože jeho nastudování nezabere mnoho času. Stačí tedy překlad, který v tomto případě vytvořili Michaela Rosová a Michal Kotrouš.
I samotnou hru napsali hned dva autoři; Andreas Veiel je scénárista, dramatik a režisér hraných i dokumentárních filmů. Vystudoval psychologii, režii a scénáristiku (úspěšný byl jeho dokumentární film Black Box BRD stavící proti sobě osudy zavražděného bankovního ředitele Alfreda Herrhausena a člena Frakce Rudé armády Wolfganga Gramse). Gesine Schmidt působí na mnoha německých scénách jako dramaturgyně a autorka her. Drama Kopanec mělo v její dramaturgii premiéru v Berlíně roku 2005, o rok později jej Veiel zfilmoval a letos se dostává i na české jeviště, ačkoli prozatím jen jako scénické čtení.
Divadlo Na zábradlí / Eliadova knihovna (Anenské náměstí 5, Praha 1), v sobotu 20. 10. v 19:00.
