Divadelní tipy - Na českých jevištích už zdaleka nevídáme jen klasické hry „velkých" témat. A když, inscenátoři se všemožnými způsoby snaží přiblížit je současnosti. Moderní divadlo se nese několika proudy; jedním z nich jsou právě radikální modernizace časem prověřených děl, kterým se hojně věnuje třeba režisér Daniel Špinar.
Neméně oblíbená je ale cestička jaksi umetená známou filmovou či televizní předlohou, jako je například kultovní britský sitcom. Třetí proud pak přináší autorské projekty, které mnohdy i pohybovými kreacemi pokládají a zodpovídají zásadní otázky.
Anna Karenina (Divadlo Reduta)
Koncem dubna letošního roku měla v brněnské Redutě premiéru inscenace mladého a často diskutovaného (pozitivně i negativně) režiséra Daniela Špinara, kterou právě teď mohou bez nutnosti cesty Pendolinem ve Švandově divadle navštívit i pražští diváci.
Špinarova záliba v modernizaci klasických titulů je nepřehlédnutelná, stejně tak jako jeho zájem o velké ženy světové literatury.
Po Marii Stuartovně, Hedě Gablerově nebo třeba Salomé a Maryše, tak do naší současnosti nahlédla i Anna Karenina. A to také zásluhou zcela nové dramatizace Tolstého textu, jejímž autorem je přední německý dramatik a režisér Armin Petras (jeho hru Včas milovat, včas umírat, již napsal pod pseudonymem Fritz Kater, například v roce 2004 uvedlo Divadlo Na zábradlí).
Čtěte také
Recenze: Anna Karenina je chytrá i těžko stravitelná telenovela
Tak jako Daniel Špinar režíruje střídavě v nejrůznějších pražských a oblastních divadlech, i obsazení této inscenace poskládal ze členů několika souborů. Titulní roli Anny Kareniny nazkoušela Tereza Vilišová, která je doma na scéně Divadla Petra Bezruče v Ostravě a spolu s dalšími třemi herci (Gabrielou Mikulkovou, Julií Goetzovou a Jiřím Vyorálkem) v Redutě pouze hostuje.
Do dalších rolí Špinar s dramaturgyní Dorou Viceníkovou obsadili Martina Slámu, Petra Bláhu a stálého hosta soboru Jakuba Gottwalda.
Švandovo divadlo (Štefánikova 57, Praha 5), ve čtvrtek 8. 11. v 19:00.
Kancl (Divadlo Rokoko)
Rozklepaná kamera sleduje nepříliš oprávněně sebevědomého šéfa jedné papírenské firmy, který se poněkud uboze snaží být se všemi zadobře a udržovat mezi svými ovečkami hravou atmosféru. Občas se do hledáčku dostane jeho šprťácký posluhovač či kolega, který jen pomalu ztrácí naději, že snad ještě někdy bude dělat něco jiného. Zkrátka firemní atmosféra tak, jak ji zná snad každý, kdo se kdy na nějakou dobu octl v podobné korporaci.
Když na počátku milénia Ricky Gervais a Stephen Merchant napsali svůj sitcom The Office, zřejmě ani netušili, na jak citlivou notu publika zahrají. Ze dne na den se zrodil kultovní seriál, který hltaly miliony diváků po celém světě. O několik let později pak Američané, jak je jejich zvykem, natočili svou vlastní, už o poznání méně autentickou, verzi.
A dalšího uvedení se Kancl dočká i u nás, v Divadle Rokoko ho totiž zrežíroval Petr Svojtka. Vzhledem k tomu, že originalita původního sitcomu stojí právě na dojmu, že se v reálné papírenské firmě točí jakýsi dokument o jejích pracovnících, není jistě snadné takový námět přesunout na jeviště. Bude tedy zajímavé sledovat, jak moc z neopakovatelné komiky se takovým přenosem ztratí a co divadelní verze případně nabídne navíc.
Skalní fanoušci budou možná prskat, neznalí diváci se snad budou bavit. Určitě ale bude co sledovat. V hlavní roli šéfa Davida Brenta se představí Vasil Fridrich, šprťáckého Garetha ztvární Jiří Hána a jednu z mála opravdu sympatických postav Tima pak Zbigniew Kalina.
MDP/ Divadlo Rokoko (Václavské náměstí 38, Praha 1), premiéra v sobotu 10. 11. v 19:00, první repríza v pondělí 12. 11. ve stejný čas.
Jezdci (Divadlo Ponec)
Ptáci byli odnepaměti součástí mytologie a provázeli lidstvo od jeho počátků. Dnes si však většina z nás všímá jen všudypřítomných obtloustlých holubů, a to především proto, že se téměř odnaučili létat a pletou se rozmrzelým chodcům pod nohy. Kam se poděla ona mytologie? A dokážeme ještě vůbec žít v symbióze s přírodou?
Podobnými otázkami se zabývá choreografka Lenka Vagnerová ve své tanečně pohybové inscenaci Jezdci, která tematicky navazuje na její předchozí mezinárodně úspěšný projekt Mah Hunt. Poprvé ovšem vznikla pod hlavičkou nově založeného tanečního souboru Lenka Vagnerova & Company, jehož členy jsou například Pavel Mašek, Andrea Opavská, Lacko Cmorej nebo Tomáš Červinka.
Kromě tanečníků se v jedné roli střídají i dvě mladé herečky Tereza Voříšková a Markéta Frösslová, které představení vyvedou z přísně určené škatulky pouze tanečního projektu. Pozoruhodný bude jistě i světelný design, na němž s autorkou v rámci programu M4m spolupracoval Španěl David Alcorta Ruiz či hudební stránka inscenace, kterou obstará vynikající muzikant Ivan Acher.
Pokusme se tedy nahlédnout na náš svět očima těch, kteří ho denně mají jako na dlani. Vraťme se zpět ke kořenům, jež nás pevně poutají s přírodou. Třeba pak začneme jinak vnímat i ty šedé tvory čepýřící se na všech českých náměstích.
Divadlo Ponec (Husitská 24a/899, Praha 3), premiéra v úterý 13. 11. ve 20. 00, druhá premiéra ve středu 14. 11. ve stejný čas.
