Expozice Karel IV., císař z Boží milosti je každopádně největší a nejnáročnější akcí, kterou Správa Pražského hradu (SPH) pořádá od výstavy Rudolf II. a Praha, která se na Hradě konala před devíti lety.
Památné setkání
Přípravy výstavy, kterou si v úterý prohlédl prezident Václav Klaus a pozvaní hosté a která bude pro veřejnost otevřena od čtvrtka, začaly ještě za administrativy Václava Havla. Dohoda o spolupráci mezi SPH a Metropolitním muzeem v New Yorku, které je spolupořadatelem, byla podepsána na podzim 2001.
"Prvotním impulsem bylo setkání Jiřího Fajta a naší kurátorky sbírky středověkého umění Barbary Drake Boehmové v roce 1997 v New Yorku," vzpomínal při návštěvě Prahy ředitel muzea Philippe de Montebello.
"Paní Drake Boehmová následně navštívila pražskou výstavu Magister Theodoricus a některé další české sbírky. Odtud vzešla myšlenka uspořádat v Metropolitním muzeu výstavu, která by tuto mimořádnou uměleckou epochu představila širší mezinárodní veřejnosti."
Premiéra se uskutečnila loni na podzim v New Yorku. Za tři měsíce ji zhlédlo 173 tisíc diváků. Zda je to ve srovnání s jinými výstavami, které Metropolitní muzeum pořádá, moc nebo málo, nedokáže prý kurátorka expozice Drake Boehmová odpovědět.
"Já jsem historička umění a tohle nesleduji. Řeknu vám ale jednu historku, která podle mě ilustruje, o jak velkou událost šlo. Moji známí se plavili v Karibiku a pak mi volali, že jejich sousedy byli jacísi Angličané, kteří si celou dobu vyprávěli, jakým zážitkem pro ně byla návštěva výstavy pražské gotiky v New Yorku."
Spory s Národní galerií
Dobrý pocit z výstavy v Metropolitním muzeu má i český kurátor Jiří Fajt. Původně měly být obě výstavy identické, v průběhu příprav však došlo z finančních i organizačních důvodů ke změnám.
Newyorská výstava, která měla i odlišný název Praha: Koruna Čech, nakonec byla o několik desítek položek chudší než její pražská repríza. Téměř dvojnásobný rozsah oproti anglické verzi má mít i vědecký katalog, který vyjde v češtině a němčině koncem března.
Exponáty na výstavu zapůjčilo 97 sbírek z 11 zemí - podle manažerky projektu Duňy Panenkové "všichni zapůjčili všechno", oč byli žádáni. "Až na Národní galerii! Je to ostuda a není to poprvé," vykřikla na to z pléna na úterní tiskové konferenci Meda Mládková.
Ta se již v minulosti dostala do ostrých sporů s generálním ředitelem NG Milanem Knížákem kvůli jeho neochotě půjčit do Paříže na důležitou výstavu abstraktního umění klíčové dílo Františka Kupky, obraz Amorfa.
Národní galerie má na výstavě tři díla; odmítla však půjčit desky tzv. Třeboňského oltáře, o které autoři výstavy velmi stáli. Podle ředitele sbírky starého umění NG Víta Vlnase byly jediným důvodem obavy, aby je transport přes Atlantik, respektive z pražského Anežského kláštera na Hrad nepoškodil.
Podpora církve
Jiří Fajt, který z místa ředitele sbírky starého umění odešel po Knížákově nástupu, se však domnívá, že hlavním důvodem je obecná neochota NG k mezinárodní spolupráci. Metropolitní muzeum ostatně původně předpokládalo, že jeho partnerem bude právě Národní galerie.
Klíčovou zásluhu na tom, že se výstava mohla uskutečnit, má katolická církev, která je největším jednotlivým zapůjčitelem. Podle Fajta kardinál Vlk na rozdíl od státních představitelů hned na první schůzce na podzim 1999 prohlásil: Ano, to je pro Českou republiku, pro naši kulturu strašně důležitý projekt.
"Bez jeho podpory a bez podpory profesora Matějky z metropolitní kapituly bychom výstavu těžko uspořádali," zdůrazňuje Fajt.
Dva dny před zahájením, kdy byla výstava poprvé zpřístupněna pro novináře, ještě probíhaly dokončovací práce.
I při zběžné prohlídce však bylo zřejmé, že se organizátorům podařilo shromáždit vskutku mimořádnou kolekci a že po odborné stránce je expozice velmi pečlivě připravená.
Vědecký katalog sice není ještě hotov, k dispozici je alespoň průvodce výstavou a každý návštěvník dostane ke vstupence také informační CD-ROM.
Prostory a podmínky
Jistou slabinou je, že expozice je příliš stísněná. Architekt Jiří Javůrek, který byl podepsán též pod výstavou Magister Theodoricus, dělal co mohl; ale prostory Obrazárny Pražského hradu jsou pro výstavu těchto rozměrů jednoduše malé.
Žádný jiný z hradních výstavních sálů však nesplňuje náročné klimatické parametry a středověké památky jsou velice citlivé na jakékoliv výkyvy teploty i vlhkosti. Jiří Fajt připomíná, že výstava byla původně zamýšlena pro hradní Jízdárnu, jejíž plánovaná oprava má však několikaleté zpoždění.
Karel IV., císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků 1347 1437. Obrazárna Pražského hradu, 16. února až 21. května 2006.
Jak, kdy a za kolik
Výstavu může kvůli historickému významu i hodnotě exponátů navštívit jen omezený počet lidí. Proto se do Obrazárny budou vydávat časové vstupenky, jež bude třeba předem objednat, a v expozici bude moci divák pobýt 1,5 hodiny. Během pracovního týdne (otevřeno bude i v pondělí) bude vyhrazen ke koupi na místě termín 17:30 hodin; o víkendu budou moci lidé zkusit přijít bez rezervace na 11:30 a 13 hodin. Vstupenky je možné rezervovat na telefonech 224 373 536 a 726 213 536, na adrese rezervace@karel-iv.cz a nebo stránkách výstavy. Základní vstupné stanovila Správa Pražského hradu na 270 korun, snížené na 150 korun, rodina zaplatí 500 korun, zvláštní vstupné je i pro školy.
