Renovace vyjde na 262 milionů eur, v přepočtu asi 6,1 miliardy korun. Modernistická budova, kterou navrhli architekti Renzo Piano a Richard Rogers, je po téměř 50 letech opotřebovaná a čelí konkurenci ze strany modernějších institucí, jako je pařížská Fondation Louis Vuitton nebo předloni znovu otevřená budova Bourse de Commerce, nyní hostící výstavy pod hlavičkou významné Pinault Collection.
Centre Pompidou přesto zůstává jedním z nejvýznamnějších center moderního umění na světě a přední turistickou atrakcí francouzské metropole. Jeho sbírky čítají více než 140 tisíc děl od autorů jako Marc Chagall, Pablo Picasso, Vasilij Kandinskij, Frida Kahlo nebo Joan Miró. Každý rok sem přijdou tři miliony lidí a muzeum ze svých sbírek zapůjčí až deset tisíc děl do zahraničí, doplňuje deník Le Monde.
Podle agentury AFP je rekonstrukce nezbytná kvůli korozi a opotřebení. Obrovskou budovu, jež disponuje také vyhledávanou rozsáhlou knihovnou, čeká renovace poprvé od zprovoznění. Dojde k odstraňování azbestu na všech fasádách, zlepšení požární bezpečnosti, energetické optimalizaci či zavedení bezbariérového přístupu.
Na svou dobu ultramoderní stavba z roku 1977, která vznikla na popud tehdejšího francouzského prezidenta Georgese Pompidoua, je ze skla a kovu, přičemž vysunutá nosná ocelová konstrukce připomíná zapomenuté lešení. Také různými barvami rozlišené rozvody potrubí jsou netradičně vedeny venku, pročež je celý vnitřek budovy bez pilířů.
Stěhování a postupné uzavírání Centre Pompidou začne na podzim 2024. Původně měla rekonstrukce začít letos a vyvrcholit v roce 2027, kdy bude muzeum slavit 50. výročí. To se ale nestihne a práce potrvají o tři roky déle.
Agentura AFP dále připomíná, že provozovatelé letos v březnu podepsali smlouvu s ministerstvem kultury Saúdské Arábie, kde do roku 2028 vyroste pobočka Centre Pompidou v údolí a oáze al-Ula v provincii Medina na severozápadě země. Touto dohodou vyvrcholila diplomatická iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který za projekt lobboval i při návštěvě metropole Rijádu.
Roli ve vyjednávání sehrál též fakt, že kunsthistorik a současný prezident Centre Pompidou Laurent Le Bon byl v roce 2019 jedním z mála evropských kulturních představitelů, který navštívil Saúdskou Arábii po brutální vraždě novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu v Istanbulu.
Ve stejné době o možnosti otevřít pobočku Centre Pompidou v Praze mluvil tehdejší český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Už v listopadu 2018 napsal Babiš do Lidových novin, které patří do jeho svěřenského fondu, článek nazvaný Chci Centre Pompidou v Praze. "Praha by se tak opět vrátila mezi jedny z nejvýznamnějších kulturních metropolí na světě. Byl by to neopakovatelný počin a já k němu chci naší zemi a našemu hlavnímu městu dopomoci," uvedl tehdy Babiš. Z projektu ale sešlo.
Ve francouzském světě muzeí a galerí podobné dohody nejsou ojedinělé. V emirátu Abú Dhabí například již několik let funguje pobočka Louvru.
Centre Pompidou dnes provozuje samostatné budovy ve francouzských Métách, španělské Malaze i čínské Šanghaji. Pracuje také na sérii výstav sponzorovaných korejským výrobcem automobilových dílů, firmou Hanwha. Tyto přehlídky by měly být k vidění v jihokorejské metropoli Soulu. Napřesrok by pak měla otevřít první americká pobočka Centre Pompidou v Jersey City u New Yorku.
