Obrácené židle a papírové krabice za okny pražského Veletržního paláce v těchto dnech zvěstují další oběť pandemie koronaviru: Café Jedna, jednu z šesti kaváren řetězce Mamacoffee. "Je to pravda, k 31. květnu vyklízíme prostor," potvrzuje majitel Daniel Kolský, který podnik provozoval od roku 2014.
Za tu dobu Café Jedna, jež na ploše 550 metrů čtverečních nabízelo občerstvení i dětský koutek, zažilo oživení Veletržního paláce. Z něho se předloni s návštěvností 282 tisíc lidí dokonce stala nejvyhledávanější budova Národní galerie. Kavárna na tom měla podíl: hostila přednášky, koncerty i další doprovodný program. Když v Praze vystavoval čínský disident Aj Wej-wej, patero sloupů Café Jedna potiskl pugéty květin. Obří instalace německé umělkyně Kathariny Grosse zase končila pomalovaným kmenem stromu za okny kavárny.
Teď se Café Jedna podobně jako tisíce českých hospod a kaváren dostalo do úzkých, když vláda v polovině března kvůli šíření pandemie koronaviru uzavřela stravovací zařízení. Podnik tak musel dál platit provoz, mzdy a nájemné, přestože neměl žádné tržby. Koncem března majitel kavárny Kolský napsal ředitelce Národní galerie Anne-Marie Nedomě, že kvůli úbytku návštěvníků nebude schopen dál platit nájem, a navrhl přeměnit Café Jedna na neziskový prostor s omezeným personálem i nabídkou.
"Paní ředitelka se s námi ani nesešla. Všechna komunikace probíhala jen formálními dopisy," lituje Kolský, kterému Nedoma odpověděla, že musí "striktně postupovat v souladu s právním řádem", pročež mu ani v době, kdy je kavárna zavřená, nemůže slevit nájem či povolit odklad splácení. "Navrhovali jsme model, ve kterém by bylo možné kavárnu zachovat i s několika pracovními místy, ale zjevně o to nestáli," konstatuje Kolský, který korespondenci s Nedomou zveřejnil na facebookovém profilu kavárny.
Národní galerie však tvrdí, že se řešení snažila najít. "Jen naše představy byly odlišné a návrhy, které předložilo vedení Mamacoffee, zjednodušeně řečeno nebyly slučitelné s našimi možnostmi," oponuje mluvčí galerie Eva Sochorová, podle níž by navrhovaný neziskový koncept Café Jedna znamenal "příjmy buď žádné, nebo ve výši odpovídající nejistému zisku, a takový výpadek příjmů si Národní galerie jakožto dlouhodobě podfinancovaná instituce nemůže dovolit," jak říká. "Mrzí nás, že původní koncept končí," dodává.
Návrat k normálu není možný
Podle Daniela Kolského by se Café Jedna ani teď, kdy se začínají uvolňovat opatření proti šíření koronaviru, nemohlo vrátit k běžnému provozu. Prostor je klimatizovaný a nedokáže naplnit hygienická doporučení tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni riziku. Venku zase nelze zřídit dost velkou zahrádku bez povolení. "I tak by při vzdálenosti 30 metrů z kuchyně na zahrádku nebylo možné obsluhovat celou kavárnu z otevřeného okna," míní Kolský.
Café Jedna mělo měsíční obrat okolo 1,2 milionu korun, přičemž zhruba třetinu útraty dělali cizinci, přicházející do Veletržního paláce za výstavami. Alespoň v nejbližších měsících se nevrátí. "Faktorem je samozřejmě i to, že Národní galerie zrušila některé výstavy ve druhé půlce roku, což bude mít dopad na návštěvnost," zmiňuje Kolský nedávné rozhodnutí ředitelky Nedomy, která kvůli úsporám odřekla například plánovanou přehlídku finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Daniel Kolský ale především již delší dobu neměl pocit, že by Národní galerie chtěla prostor rozvíjet. "Budova má špatné zázemí, na celou kavárnu jsou tam dvě toalety. Fungovalo to už teď za hranou, potřebovalo to investice, ale galerie do toho investovat nechtěla," říká. Renovaci Veletržního paláce slíbil bývalý premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a prosazoval ji někdejší ředitel galerie Jiří Fajt. Ten však byl vloni odvolán z funkce.
Kolskému je kavárny líto, ale "v situaci, kdy na koronavirus stále umírají lidé, to není nic tak strašného, to se prostě v byznysu stává," krčí rameny nad uzavřením podniku. "Nemá smysl udržovat vztah, který nefunguje. Když vidím, že v Národní galerii nemám partnera pro jednání, je pro mě výhodnější zaměřit energii jinam," doplňuje Kolský.
Z vládních opatření na podporu byznysu mohl využít jen takzvaný kurzarbeit z ministerstva práce a sociálních věcí. Ten i řetězci Mamacoffee částečně přispěl na mzdy zaměstnanců. Na jinou pomoc pro živnostníky zasažené krizí kavárník nedosáhl. "Měli jsme i kolegy na dohodu o provedení práce, na ty vláda úplně zapomněla. Celkově podle mě krize ukázala, jak stát funguje a že podnikatelé se na něj nemohou spolehnout," shrnuje Kolský.
Když nepochodil v jednání s ředitelkou Nedomou, napsal dopis ministerstvu kultury, které galerii zřizuje coby svou příspěvkovou organizaci. Od úřadu vedeného ministrem Lubomírem Zaorálkem z ČSSD ale ani po měsíci nedostal odpověď. "Dopis skutečně přišel. Návrh odpovědi dostalo na starost oddělení, které je teď bohužel zavalené," vysvětluje ministrova mluvčí Michaela Lagronová, kterou mrzí, že Kolskému ještě neodepsali.
Konce Café Jedna lituje sousední divadlo Studio Hrdinů, které hraje v podzemí Veletržního paláce. "Přijít o dobrého souseda je vždycky nepříjemné. A Café Jedna dobrým sousedem bylo," konstatuje Madla Zelenková ze Studia Hrdinů.
"Kavárna nám mnohokrát posloužila jako místo pro pořádání schůzek, porad, naši diváci byli zvyklí se zde před představením potkávat a samozřejmě využívat sociální zázemí, které v našem foyer chybí," doplňuje mluvčí divadla, které s Café Jedna sdílelo "štendry, židle, sklenice, zvukový aparát a občas i strasti spojené s komplikovanou personální strukturou Národní galerie," jak říká.
"Osobně je mi to velmi líto," doplňuje starosta Prahy 7 Jan Čižinský z hnutí Praha sobě. "Pokud by byl ještě jakýkoli prostor pro dohodu, aby Café Jedna mohlo v nějaké podobě pokračovat, velmi bych mu fandil. Praha 7 takto přijde o unikátní místo, které přirozeně fungovalo jako centrum sousedského života na sedmičce."
Další podniky v ohrožení
Café Jedna není jedinou kavárnou či restaurací v budovách Národní galerie, která končí. Už na přelomu února a března, tedy před masovým rozšířením koronaviru v Evropě, přestala fungovat restaurace Kalina v Klášteře svaté Anežky České. "Ukončení provozu nemělo nic společného s pandemií, pronájem byl ukončen již před ní a nyní hledáme nového nájemce," vysvětluje mluvčí galerie.
Eva Sochorová věří, že se místo Kaliny i Café Jedna podaří najít nové nájemce. Usilovat o to bude ještě současné vedení v čele s ředitelkou Anne-Marie Nedomou, přestože na její místo už ministerstvo kultury vypsalo konkurz. Uzávěrka přihlášek je 17. června, nový ředitel by měl nastoupit nejpozději v lednu 2021. Tou dobou už by ale Národní galerie ráda měla oba prostory opět pronajaté. "Očekáváme, že najdeme nové nájemce pro oba zmíněné prostory. V obou případech bude vypsáno výběrové řízení v průběhu tohoto roku," doplňuje mluvčí galerie.
Také podle Michaely Lagronové z ministerstva kultury je záhodno nečekat na nového šéfa. "Výběrové řízení by měla vypsat Národní galerie ještě za stávajícího vedení," potvrzuje Lagronová.
Alespoň dočasným znovuzrozením teď prochází další restaurace v pronájmu Národní galerie. Jmenuje se Kuchyň, sídlí na Pražském hradě a patří do skupiny Ambiente podnikatele Tomáše Karpíška. Zkraje dubna podnik sice oznámil, že končí, mimo jiné proto, že mu galerie neodpustila nájem. Nakonec ale využil takzvané covidové moratorium před započetím insolvenčního řízení, teď je znovu otevřený a vyjednává s galerií o své budoucnosti. "Ještě to není uzavřené. Čekáme na předložení nového konceptu," komentuje mluvčí galerie.
Další otazník visí nad kavárnou v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která momentálně obsluhuje zákazníky jen z okna. Její majitel se na dotaz Aktuálně.cz k budoucnosti podniku zatím nechce vyjadřovat. A nejistotu přiznává i Lucie Kováčová, která provozuje kavárnu v další galerijní budově, Šternberském paláci na Pražském hradě.
"Zaměřujeme se spíš na české zákazníky než na turisty, ale samozřejmě teď máme zavřeno, ačkoliv dál musíme platit nájem," popisuje Kováčová. Kavárnu si otevřela před dvěma roky jako "splněný sen" poté, co dlouho pracovala v gastronomickém průmyslu a toužila mít vlastní podnik. "Samozřejmě se bojím, že se lidé nevrátí, a tak zkouším vymyslet nějaké řešení. Nabídku na ukončení provozu mám k 31. květnu, rozhodnu se v nejbližších dnech," dodává Kováčová.
"S nájemci intenzivně jednáme o všech možnostech udržení jejich provozů, a to nastavením vzájemně výhodných a udržitelných podmínek," doplňuje mluvčí galerie Eva Sochorová.
Hrozí ztráta až 12 milionů
Národní galerie ještě vloni z pronájmů kaváren a restaurací ve svých budovách dostávala zhruba 12 milionů korun ročně. Podle bývalého ředitele Jiřího Fajta je to "značná částka, která pro srovnání představuje náklady na pořízení sbírkové expozice starých mistrů ve Schwarzenberském paláci nebo celé patro sbírkové expozice ve Veletržním paláci".
Právě Fajt po nástupu do čela Národní galerie v roce 2014 zvyšoval nájmy a upravoval smlouvy tak, aby galerie na provozu kaváren vydělávala víc než dřív. "U všech za mě nově zasmluvněných prostor jsme zavedli novou metodiku výpočtu nájemného, sestávajícího z pevně stanoveného nájmu a pohyblivé složky vyjádřené v procentech z obratu provozu. Ve srovnání s předchozí úrovní smluvních nájmů jsme dosáhli několikanásobného navýšení," tvrdí.
Konkrétně Fajt argumentuje třeba dnes již neexistující hospodou v přízemí paláce Kinských. "Byla nastavená pro charterové návštěvníky hlavně z Anglie, kteří přijížděli ve čtvrtek, hned se opili a v neděli byli zase polomrtví odlifrováni domů," vzpomíná Fajt.
Tuto "pivní špeluňku", jak ji říká, považoval za nedůstojnou, a proto prostor přesoutěžil. Teď tam nový nájemce provozuje kavárnu vídeňského typu a podle Fajta za ni galerii platí víc než dvojnásobek plus procenta z obratu, což se projevovalo hlavně v letní sezoně. Jenže to Staroměstské náměstí ještě bývalo plné turistů.
