reklama
 
 

Dialog civilizací. Britský sochař Gormley svá díla umístil na starořecký ostrov

7. 5. 2019 10:35
Nedaleko od řeckého ostrova Mýkonos, který je vyhlášený nočním životem, v Egejském moři leží ještě ostrůvek Délos. Právě na tomto místě, významném archeologickém nalezišti, teď svých 29 soch vystavuje současný britský umělec sir Antony Gormley.

Jak píše agentura AFP, Gormley nejvíce proslul dvacetimetrovou ocelovou sochou zvanou Anděl severu, která je k vidění v jeho rodném městě Gateshead na severovýchodě Anglie. Češi mohou Gormleyho znát z loňské takzvané intervence do prostor Anežského kláštera v Praze nebo z jeho nedávné výstavy v českobudějovickém Domě umění.

Teď Antony Gormley vytvořil pět děl přímo pro ostrov Délos. Spolu s dalšími svými staršími sochami je umístil mezi zdejší památky ze starověkého Řecka. "Je to nesmírná zodpovědnost, dostat možnost vystavit na místě, kde dva tisíce let nepůsobil žádný žijící umělec," řekl Gormley při vernisáži.

Nejstarší archeologické nálezy na Délu, který byl v době antiky náboženským a obchodním centrem, se datují až do třetího tisíciletí před Kristem. Ostrov byl coby "mimořádně rozsáhlé a bohaté naleziště" spojené s frekventovaným přístavem roku 1990 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Podle britského deníku Guardian však na Délu v poslední době žili jen archeologové a stráže.

Gormleyho nynější výstava je zamýšlená jako dialog mezi současnou civilizací a minulostí, dodává kurátorka Elina Kountouri. Ta je šéfkou neziskové organizace Neon, jež výstavu připravila ve spolupráci s londýnskou galerií Whitechapel.

Podle organizátorů Gormleyho úctu k místu, kde vystavuje, dokládá fakt, že žádnou ze svých soch neumístil mezi ruiny svatyň starořeckých bohů Artemis a jejího bratra Apollóna, kteří se na Délu podle řecké mytologie narodili.

Gormley své ocelové siluety postav rozmístil do různých částí ostrova, jenž má rozlohu jen 3,5 kilometru čtverečních. Některá z děl jsou vidět už při pravidelném příjezdu lodě denně vyrážející z ostrova Mýkonos - to platí pro výraznou mužskou postavu stojící na nejsevernějším výběžku Délu. Jiné dílo Gormley umístil do přístavu.

"Doufáme, že tento projekt lidi přiměje začít ke starověkým památkám přistupovat jinak," řekl britskému Guardianu Demetrios Athanasoulis, který vede památkový odbor na Kykladských ostrovech. "Minulost neexistuje bez současnosti, a my dnes žijeme v době, kdy si můžeme vybírat, jakým způsobem na minulost pohlížet," dodává.

Pro osmašedesátiletého Antonyho Gormleyho je Délos "mimořádným místem, kde lze přemýšlet o lidstvu", říká muž, který ostrov naposledy navštívil vloni v srpnu a dlouhé měsíce pak doma studoval jeho topografii i historii.

Současnou výstavu vnímá jako "konverzaci o času", jak říká. "Myslím, že socha se zabývá časem v době, kdy jinak už nikdo čas nemá. Délos je pro mě ostrov, jehož světlo, nálada a pocit jsou nějakým způsobem nadčasové, nebo rozhodně přesahují ten průmyslový, běžný čas, jejž žijeme my ostatní," vysvětluje umělec.

Přestože antičtí bohové jsou dávno pryč, lidstvo se dál modlí, jen vyměnilo svatyně, konstatuje Gormley. "Já nežiji ve světě, který by řídili nebo usměrňovali bozi. Můj svět řídí peníze, a já se to snažím zároveň popírat a zároveň brát na vědomí," popisuje autor pro agenturu AFP.

Gormleyho výstava nazvaná Sight bude na Délu k vidění do 31. října a může na něj přilákat zájemce o současné umění. Podle deníku Guardian na Délos nyní ročně přijíždí zhruba 165 tisíc lidí, což je nepoměrně méně než 2,5 milionu návštěvníků na nedalekém ostrově Mýkonos.

Antony Gormley má za sebou mnoho výstav. V roce 1994 získal anglickou Turnerovu cenu, tři roky nato přidal Řád britského impéria, od roku 2003 je členem Královské akademie.

Narodil se roku 1950 v Londýně. Vystudoval archeologii, antropologii a dějiny umění na Cambridge Trinity College, poté strávil několik let v Indii a na Srí Lance, kde se seznámil s buddhismem.

Později absolvoval sochařství na Slade School of Fine Art University College London. V 80. letech minulého století začal vytvářet díla využívající prosté materiály a nalezené industriální prvky, což ho spojovalo s dalšími tehdejšími autory, Tonym Craggem nebo Richardem Deaconem.

"Experimentovali s čímkoli, co jim přišlo pod ruku, a udělali tlustou čáru za minulostí. Umělecká tvorba byla předefinována už v šedesátých letech, kdy se objevily směry nabízející nové možnosti: konceptuální umění, land art, arte povera a performativní umění. Mladí britští sochaři let osmdesátých, Gormleyho nevyjímaje, vzali za své experimentování a práci s neuměleckými materiály, ale současně kladli důraz na zobrazování," napsala o něm vloni Národní galerie v Praze.

Pro ni Gormley připravil projekt nazvaný Sum umístěný v Anežském klášteře. Dílo, které tam bylo k vidění do října, tvořila litinová skulptura a dvě s ní korespondující díla na papíře.

Další snímky z Gormleyho výstavy jsou k vidění ve fotogalerii nahoře u článku.

autoři: AFP, Kultura | 7. 5. 2019 10:35

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama