První dvě části se Netflix netradičně rozhodl promítnout na 45. ročníku Latinskoamerického filmového festivalu. Ten se koná v Havaně, metropoli karibského ostrova Kuba, jehož obyvatelé žijí v totalitním režimu a přístup k Netflixu ani jiným podobným platformám nemají.
"Na Kubě se na Netflix nedostanete, takže tohle je ojedinělá příležitost vidět důležitou součást latinskoamerické kultury," vysvětluje divačka Ruth Guerra, proč si přišla stoupnout do fronty místních čekající na projekci v kině Yara. "Márquez byl latinskoamerická ikona. Na Kubě k němu máme velmi úzký vztah," dodává. Spisovatel, jenž zemřel v roce 2014, se přátelil s někdejším kubánským diktátorem Fidelem Castrem. O jejich vztahu dokonce existuje celá kniha anglicky nazvaná Gabo and Fidel: Portrait of a Friendship.
Autor románu, který mísí realitu s magičnem a střídá časové roviny, desítky let odmítal i milionové nabídky na zfilmování látky. Až po jeho smrti Netflix získal práva na adaptaci od Márquezových synů.
"Nikdy jsem si nemyslela, že se dožiju toho, kdy to někdo natočí," přiznává kubánská herečka Jacqueline Arenal, jež v seriálu ztvárnila Leonor. "Znamenalo pro mě strašně moc, že jsem v tom mohla účinkovat," dodává.
Román z roku 1967 bývá označován za nejznámější příspěvek do žánru magický realismus. Vypráví ságu rodiny Buendíů z fiktivní obce Macondo v jihoamerickém pralese, kde jsou nadpřirozené jevy běžnou součástí života.
"Tu knihu jsem četl, když mi bylo asi dvacet. Nadchla mě tím, jak dokázala vylíčit příběh jedné země, jednoho kontinentu, a zároveň celého lidstva," říká režisér Alex García López, který seriál natočil s Laurou Mora.
Podle něj v jádru vyprávění stojí otázka, zda se lidé "dovedou postavit svému osudu, nebo jestli jsou nuceni v každé generaci opakovat chyby svých předků".
Další podobnosti režisér spatřuje v současné politické situaci a polarizaci společnosti v USA i Evropě. "Kniha tohle zachytila už v roce 1967 a je to opravdu důležité," poznamenává filmař.
Zástupce Netflixu Francisco Ramos, který je šéfem obsahové části této videotéky pro Latinskou Ameriku, si pochvaluje jednání s Márquezovými dědici. Podle něj byli velmi féroví.
Dohodě zřejmě napomohl závazek, že videotéka seriál natočí v autorově rodné Kolumbii, že se v něm bude mluvit španělsky a bude dost dlouhý na to, aby odvyprávěl události celých 100 let, jež román zachycuje. Spisovatelovi synové Rodrigo García Barcha a Gonzalo García Barch jsou pod projektem podepsáni v roli výkonných producentů.
První recenze vyšly tuto středu. Britský deník Guardian seriálu udělil tři z pěti hvězdiček. "Je to velká, nádherná adaptace velké a nádherné knihy, přestože třeba pasáže týkající se sexu hodně zestárly," píše recenzent, podle nějž je seriál v tomto ohledu mírnější než předloha, ve které nechyběly znásilnění či incest. Anglický list naopak vyzdvihuje, jak se Netflixu podařilo zfilmovat některé z nejslavnějších románových scén. "Těch krásných okamžiků je tu dost na to, aby měl člověk chuť se do Maconda vrátit a vidět i druhou část," uzavírá recenzent. Firma zatím neoznámila, kdy přesně zbylých osm epizod zveřejní.
Podle serveru Variety.com seriálu místy schází napětí, jinak je ale nádherně detailní a mnohovrstevnatý. "Máme co do činění s jednou z nejvěrnějších adaptací za poslední roky," tvrdí web, podle nějž si i kamera dává načas a poskytuje divákovi dost prostoru vstřebat dialog hrdinů a vychutnat si každý záběr rychle se rozvíjejícího Maconda. "Vyprávění nám připomíná, jak moc je současnost ovlivněná minulostí a proč jsou lidé tak často souzeni k tomu tu minulost opakovat," píše Variety.com.
