Netflix natočí román Sto roků samoty, Márquez práva na adaptaci prodat nechtěl

ČTK ČTK
8. 3. 2019 22:42
Slavný román Sto roků samoty kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze bude poprvé od vydání v roce 1967 zfilmován. Americká videotéka Netflix tuto středu, tedy u příležitosti 92. výročí spisovatelova narození, oznámila, že se jí podařilo získat práva na adaptaci od Márquezových synů.
Gabriel Gárcia Márquez při návštěve Kolumbie roku 1991.
Gabriel Gárcia Márquez při návštěve Kolumbie roku 1991. | Foto: Hulton Archive

Autor románu, který mísí realitu s magičnem a střídá časové roviny, odmítal i milionové nabídky na zfilmování látky.

Při přebírání Nobelovy ceny za literaturu v prosinci 1982 ve Švédsku.
Při přebírání Nobelovy ceny za literaturu v prosinci 1982 ve Švédsku. | Foto: www.nobelprize.org

"Desítky let nebyl náš otec ochoten prodat filmová práva na Sto roků samoty, protože byl přesvědčen, že román zfilmovat nejde i vzhledem k časovým omezením celovečerního snímku," uvedl jeden z Garcíových synů. "Nyní ale ve zlaté éře seriálů, talentovaných scénaristů i režisérů a vstřícnosti mezinárodního publika k cizojazyčným filmům nastal ten pravý čas," dodal.

Snímek bude ve španělštině, natáčet se má zejména v Kolumbii.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Gabriel Gárcia Márquez, který zemřel před pěti lety, odmítl mnoho nabídek na filmové zpracování svého nejslavnějšího románu. Jedna mu údajně měla vynést dva miliony dolarů, tedy v přepočtu asi 45 milionů korun.

Milion dolarů podle serveru BBC Mundo nabídl v 70. letech minulého století také herec a režisér Anthony Quinn, ani s ním se ale Márquez nakonec nedohodl. Údajně proto, že herec ho v jednom rozhovoru označil za komunistu a tvrdil o něm, že chtěl, aby suma za práva zůstala v tajnosti.

Márquez se netajil obdivem k socialismu, k němuž se ještě více přiklonil po nástupu diktatury v Kolumbii v roce 1953. Nelibost mnoha lidí si vysloužil i osobním přátelstvím s komunistickým vůdcem Fidelem Castrem.

V případě jiných svých děl Márquez ohledně filmového zpracování neoblomný nebyl. Například roku 2007 byl natočen jeho román Láska za časů cholery, jednu z hlavních rolí ztvárnil španělský herec Javier Bardem.

Márquezův román Láska za časů cholery byl zfilmován roku 2007. | Video: New Line Cinema

Filmovou i muzikálovou podobu dostala také Márquezova novela Kronika ohlášené smrti. Ve stejnojmenném filmu z roku 1987 účinkovali Ornella Mutiová a syn Alaina Delona Anthony.

Román Sto roků samoty, který je ságou rodiny Buendíů z fiktivní obce Macondo umístěné do jihoamerického pralesa, bývá někdy označován i za největší dílo latinskoamerické literatury 20. století. Prózu, jež byla přeložena do více než 45 jazyků, lze vykládat jako historii Kolumbie, Latinské Ameriky i celého lidského rodu.

Text bývá popisován jako podobenství o samotě, lásce či smrti. Mísí se v něm realita s magičnem a nadpřirozené jevy jsou zde běžnou součástí života.

Gabriel García Márquez při psaní.
Gabriel García Márquez při psaní. | Foto: Caracol Televisión

Právě za romány a povídky, v nichž "kombinuje fantazii a realitu do bohatě strukturovaného světa představ, zrcadlícího život a konflikty kontinentu", dostal Márquez v roce 1982 Nobelovu cenu za literaturu.

Proslul ale rovněž jako novinář. Například z cesty po Evropě, během níž navštívil i několik socialistických zemí, včetně Československa a Sovětského svazu, napsal reportáže nazvané 90 dní za železnou oponou. Byl též autorem několika scénářů a psal i filmové kritiky.

Společnost Netlix označila za čest točit jako první filmovou adaptaci románu Sto roků samoty. S tématy z Latinské Ameriky slavila tato firma už několik úspěchů, naposledy s mexickým filmem Roma, který nedávno získal tři Oscary a předtím dva Zlaté glóby. Populární je také seriál Netflixu jménem Narcos o kolumbijském drogovém bossovi Pablu Escobarovi a drogových kartelech, které získaly moc po Escobarově smrti.

Minulý měsíc Netflix oznámil, že otevře stálou pobočku v Mexiku a začne ještě intenzivněji produkovat filmy a televizní seriály ve španělštině.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy