Netflix natočí román Sto roků samoty, Márquez práva na adaptaci prodat nechtěl

ČTK ČTK
8. 3. 2019 22:42
Slavný román Sto roků samoty kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze bude poprvé od vydání v roce 1967 zfilmován. Americká videotéka Netflix tuto středu, tedy u příležitosti 92. výročí spisovatelova narození, oznámila, že se jí podařilo získat práva na adaptaci od Márquezových synů.
Gabriel Gárcia Márquez při návštěve Kolumbie roku 1991.
Gabriel Gárcia Márquez při návštěve Kolumbie roku 1991. | Foto: Hulton Archive

Autor románu, který mísí realitu s magičnem a střídá časové roviny, odmítal i milionové nabídky na zfilmování látky.

Při přebírání Nobelovy ceny za literaturu v prosinci 1982 ve Švédsku.
Při přebírání Nobelovy ceny za literaturu v prosinci 1982 ve Švédsku. | Foto: www.nobelprize.org

"Desítky let nebyl náš otec ochoten prodat filmová práva na Sto roků samoty, protože byl přesvědčen, že román zfilmovat nejde i vzhledem k časovým omezením celovečerního snímku," uvedl jeden z Garcíových synů. "Nyní ale ve zlaté éře seriálů, talentovaných scénaristů i režisérů a vstřícnosti mezinárodního publika k cizojazyčným filmům nastal ten pravý čas," dodal.

Snímek bude ve španělštině, natáčet se má zejména v Kolumbii.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Gabriel Gárcia Márquez, který zemřel před pěti lety, odmítl mnoho nabídek na filmové zpracování svého nejslavnějšího románu. Jedna mu údajně měla vynést dva miliony dolarů, tedy v přepočtu asi 45 milionů korun.

Milion dolarů podle serveru BBC Mundo nabídl v 70. letech minulého století také herec a režisér Anthony Quinn, ani s ním se ale Márquez nakonec nedohodl. Údajně proto, že herec ho v jednom rozhovoru označil za komunistu a tvrdil o něm, že chtěl, aby suma za práva zůstala v tajnosti.

Márquez se netajil obdivem k socialismu, k němuž se ještě více přiklonil po nástupu diktatury v Kolumbii v roce 1953. Nelibost mnoha lidí si vysloužil i osobním přátelstvím s komunistickým vůdcem Fidelem Castrem.

V případě jiných svých děl Márquez ohledně filmového zpracování neoblomný nebyl. Například roku 2007 byl natočen jeho román Láska za časů cholery, jednu z hlavních rolí ztvárnil španělský herec Javier Bardem.

Márquezův román Láska za časů cholery byl zfilmován roku 2007. | Video: New Line Cinema

Filmovou i muzikálovou podobu dostala také Márquezova novela Kronika ohlášené smrti. Ve stejnojmenném filmu z roku 1987 účinkovali Ornella Mutiová a syn Alaina Delona Anthony.

Román Sto roků samoty, který je ságou rodiny Buendíů z fiktivní obce Macondo umístěné do jihoamerického pralesa, bývá někdy označován i za největší dílo latinskoamerické literatury 20. století. Prózu, jež byla přeložena do více než 45 jazyků, lze vykládat jako historii Kolumbie, Latinské Ameriky i celého lidského rodu.

Text bývá popisován jako podobenství o samotě, lásce či smrti. Mísí se v něm realita s magičnem a nadpřirozené jevy jsou zde běžnou součástí života.

Gabriel García Márquez při psaní.
Gabriel García Márquez při psaní. | Foto: Caracol Televisión

Právě za romány a povídky, v nichž "kombinuje fantazii a realitu do bohatě strukturovaného světa představ, zrcadlícího život a konflikty kontinentu", dostal Márquez v roce 1982 Nobelovu cenu za literaturu.

Proslul ale rovněž jako novinář. Například z cesty po Evropě, během níž navštívil i několik socialistických zemí, včetně Československa a Sovětského svazu, napsal reportáže nazvané 90 dní za železnou oponou. Byl též autorem několika scénářů a psal i filmové kritiky.

Společnost Netlix označila za čest točit jako první filmovou adaptaci románu Sto roků samoty. S tématy z Latinské Ameriky slavila tato firma už několik úspěchů, naposledy s mexickým filmem Roma, který nedávno získal tři Oscary a předtím dva Zlaté glóby. Populární je také seriál Netflixu jménem Narcos o kolumbijském drogovém bossovi Pablu Escobarovi a drogových kartelech, které získaly moc po Escobarově smrti.

Minulý měsíc Netflix oznámil, že otevře stálou pobočku v Mexiku a začne ještě intenzivněji produkovat filmy a televizní seriály ve španělštině.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy