Zemřel Gabriel García Márquez, velikán světové literatury

ČTK Kultura ČTK, Kultura
17. 4. 2014 22:44
Kolumbijský nositel Nobelovy ceny za literaturu prý trpěl rakovinou a přežíval už jen díky lékům na tišení bolesti. Bylo mu 87 let.
Gabriel García Márquez se naposledy objevil na veřejnosti při oslavě 87. narozenin letos 6. března v Mexico City.
Gabriel García Márquez se naposledy objevil na veřejnosti při oslavě 87. narozenin letos 6. března v Mexico City. | Foto: Reuters

Mexiko - V Mexiku ve věku 87 let zemřel kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez. S odvoláním na zdroje blízké rodině o tom informovala mexická média. Márquez za své dílo obdržel v roce 1982 Nobelovu cenu za literaturu.

"Ano, je to tak. García Márquez je mrtev," oznámil v reakci na zprávy médií mexický státní úřad na podporu kultury Conaculta. Márquez zemřel ve svém domě v mexické metropoli, kde dlouhé roky žil.

Gabriel García Márquez na snímnku z roku 2007.
Gabriel García Márquez na snímnku z roku 2007. | Foto: Reuters

"Tisíc let samoty a smutku kvůli skonu největšího Kolumbijce všech dob," napsal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos na Twitteru. "Soucit a soustrast s rodinou," dodal.

Márquez strávil počátkem tohoto měsíce několik dní v nemocnici kvůli infekci plic a močových cest a dehydrataci. Rodina po jeho propuštění oznámila, že zdravotní stav spisovatele je sice stabilní, ale jeho kondice je "křehká", neboť hrozí riziko komplikací.

Mexický list El Universal před několika dny napsal, že slavný Kolumbijec trpí rakovinou a vzhledem ke svému věku dostává pouze prostředky na mírnění bolesti. List, který se dovolával spolehlivých zdrojů, tvrdil, že nemoc zasáhla plíce a játra.

Geniální vypravěč bizarních příhod

Gabriel García Márquez byl geniálním vypravěčem bizarních příhod, které dokázal podat, jako by byly běžnou součástí všední každodennosti. Začal psát inspirován Franzem Kafkou, je řazen k vrcholným představitelům takzvaného magického realismu. Proslul ale i jako novinář, jehož povolání zavedlo i do bývalého Československa.

Foto: Reuters

Z několika desítek románů a povídek, jimiž Márquez dokázal ve čtenáři vyvolat pocit, že se setkává se vším hlubokým, smysluplným i bezvýznamným, co život přináší, je nejznámější román Sto roků samoty z roku 1967. Zásadní vliv na vznik tohoto díla, jehož se dodnes prodalo přes třicet milionů kusů a jež bylo přeloženo do pětatřiceti jazyků, prý měla Márquezova babička, která mu v dětství vyprávěla fantastické historky, často inspirované karibskými legendami.

Román Sto roků samoty, jenž spojuje magické a mytické s realitou, je ságou rodiny Buendíů ze vsi uprostřed jihoamerického pralesa. Ale zrovna tak může být historií Kolumbie, Latinské Ameriky či celého lidského rodu. A jak název napovídá, vykresluje i různé podoby samoty: osamělí nejsou jen ti, kteří se vědomě uzavírají před světem, či ti, jež od něj odloučilo stáří či nemoc, ale i ti nejčinorodější, a to třeba proto, že v nich není dostatek citu, či proto, že se citu bojí.

Velmi lidský přítel Fidela Castra

Gabriel José de la Concordia García Márquez se narodil 6. března 1927 v kolumbijském městečku Aracataca jako první z jedenácti dětí. Na přání otce šel studovat práva, více než paragrafy ho ale zajímala literatura.

Již v roce 1947 mu v novinách vyšla jeho první povídka Třetí rezignace, kterou napsal pod dojmem Kafkovy Proměny. Záhy začal psát do kolumbijských deníků, a ač ve studiích práv pokračoval i na dalších univerzitách, nikdy je nedokončil.

Gabriel García Márquez s Fidelem Castrem v roce 2002.
Gabriel García Márquez s Fidelem Castrem v roce 2002. | Foto: Reuters

Po nástupu diktatury v Kolumbii v roce 1953 se Márquez ještě více přiklonil k socialismu, což mu později mnozí vyčítali. Nelibost řady lidí si vysloužil osobním přátelstvím s Fidelem Castrem.

V roce 1955 byl Márquez jako dopisovatel vyslán do Evropy, kde navštívil i několik socialistických zemí, včetně Československa a Sovětského svazu, o nichž napsal reportáže 90 dní za železnou oponou.

Do Kolumbie se Márquez z politických důvodů už nikdy natrvalo nevrátil. Žil ve Venezuele, New Yorku, Paříži a zejména v Mexiku. V roce 1958 se oženil s Mercedes Barchaovou, s níž měl dva syny (Rodriga a Gonzala) a s níž žil až do své smrti.

Poslední noc lásky s dospívající pannou

Románový debut Všechna špína světa vydal Márquez v roce 1955. Větší ohlas vzbudil až počátkem 60. let novelou Plukovníkovi nemá kdo psát, románem Zlá hodina či sbírkou povídek Pohřeb Velké matky.

Gabriel García Marquez se proslavil románem Sto roků samoty.
Gabriel García Marquez se proslavil románem Sto roků samoty. | Foto: Aktuálně.cz

Život mu zcela změnil až rok 1967, kdy vydal román Sto roků samoty. Úspěch tohoto díla podle mnohých už pak nepřekonal, i když podobné davové šílenství vzbudilo v roce 2002 vydání jeho pamětí Žít, abych mohl vyprávět.

S napětím se ale čekalo i na další Márquezova díla - román o samozvaném diktátorovi Podzim patriarchy (1975), novelu o rodinné cti a pomstě Kronika ohlášené smrti (1981) či romány Láska za časů cholery (1985), Generál ve svém labyrintu (1989) a O lásce a jiných běsech (1994).

Márquezovy romány se často prolínají s publicistikou, například Zpověď trosečníka (1970), Dobrodružství Miguela Littína v Chile (1986) či Zpráva o jednom únosu (1996), která zrcadlí Kolumbii jako zemi nevyhlášené občanské války a drogových kartelů. Poslední knihu vydal Márquez v roce 2004 - román Na paměť mým smutným courám vypráví příběh muže, jenž si k devadesátinám dá jako dárek "noc lásky s dospívající pannou".

 

Právě se děje

před 32 minutami

Zeman odvolal Kremlíka, ministerstvo dopravy povede Havlíček

Prezident Miloš Zeman odvolal ke čtvrtku z funkce ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Zároveň pověřil řízením ministerstva místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO). V čele dopravy stane od pátku.

Změnu ve vládě v pondělí navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli kritizované zakázce na informační systém pro elektronické dálniční známky. Předseda vlády počítá s tím, že Havlíček bude řídit resort dopravy až do konce funkčního období současné vlády. To kritizují opoziční strany i vládní ČSSD.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Rozloučení s Kuberou bude 3. února, doplňovací volby do Senátu na konci března

Smuteční shromáždění k uctění památky zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se uskuteční 3. února v poledne v Teplicích. Následně se odpoledne bude konat pietní shromáždění v pražském Rudolfinu. Pohřeb se uskuteční v rodinném kruhu. O organizaci posledního rozloučení jednali ve středu s Kuberovými blízkými předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil a vedoucí kanceláře předsedy Senátu Petr Kostka.

Doplňovací senátní volby na Teplicku se uskuteční 27. a 28. března. Termín voleb ve středu vyhlásil prezident Miloš Zeman, rozhodnutí ještě musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Podle zákona se doplňovací volby musí uskutečnit do 90 dnů od úmrtí senátora, tedy nejpozději v polovině dubna. Vítěz voleb se mandátu ujme na zbytek Kuberova funkčního období, tedy zhruba na čtyři roky do 13. října 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy