Trilogie Zahradnictví Jana Hřebejka a Petra Jarchovského byla doposud fiasko ze všech úhlů pohledu. Návštěvnost zůstala hluboce pod vytyčenými hranicemi a kritici psali v lepším případě o nudě a zmatenosti, v horším o úplné tvůrčí ztrátě soudnosti.
O třetím dílu Nápadník se už nějakou dobu šuškalo, že se stylizací hodně přiblíží Pelíškům a nabídne lepší nebo alespoň živější podívanou než ospalí Rodinný přítel s Dezertérem.
Nejlepší, tedy skoro průměrný díl. Hurá!
A skutečně. Coby samostatný film je Nápadník zdaleka nejlepším kusem série. Byť se tím pořád jen přibližuje k laťce průměru.
Dál se nedaří smíchat humor a vážnost, opět chybí napětí i pohoda. Konečně se však většina scén týká zápletky filmu, což by měla být u komerční kinematografie samozřejmost. Předchozí zkušenosti s adaptovanými texty Petra Jarchovského ale ne vždy takový luxus zaručovaly.
V Nápadníkovi se naštěstí pozornost věnuje příběhu dvou milenců, jimž otec nevěsty nepřeje a snaží se vztahu zabránit. Jde o trochu primitivní rámec, daří se mu ale fungovat jako spojnici, již předchozí díly tak bolestně postrádaly.
Výsledek pořád není ideální. Ivan Lupták ani Anna Fialová nemají příležitost vdechnout svým postavám život a jejich lásku musí nahlas popisovat vedlejší postavy.
Martin Finger opět věnuje víc energie imitování Jiřího Kodeta než budování uvěřitelného otcovského charakteru. I když ústřední motiv není rozvedený nejlépe, alespoň existuje. Díky bohu!
Zároveň se tím ale odhaluje prázdnota celé trilogie. Ukazuje se, že desítky načrtnutých postav jsou zbytečné a ve filmech se nedopíše žádný pořádný dějový oblouk nebo motiv.
Srovnatelné rodinné ságy si zakládají na provázanosti a osudovosti. Na jejich konci se má divák podívat na všechny postavy, s nimiž prožil životy, a cítit stesk, že je opouští. V Zahradnictví žádný takový dojem kontinuity a souznění neexistuje. Třetí díl neuzavírá velký příběh, jen klopotně uzavře situaci milenců a znenadání skončí.
Proč se to tak jmenuje?
Čím lépe tedy Nápadník funguje coby samostatný film, tím hůř šlape jako zakončení trilogie. Dokonce stále není jasné, proč se celý projekt jmenuje Zahradnictví. Kromě úvodních pěti minut se v něm neodehrává jediná scéna Nápadníka.
Z rozhovorů s tvůrci se může divák dozvědět, že zahradnictví mělo být symbolem celého Československa. Stav státu se měl symbolicky odrážet na stavu tohoto prostoru.
Jenomže budovu se ve špatném scénáři do příběhu nepodařilo vtěsnat. Vždy, když ji chtěli tvůrci navštívit, museli film v podstatě zastavit a odvyprávět nesouvisející scénu.
Spíš než symbolem Československa se tak zahradnictví v Zahradnictví stává symbolem Hřebejkovy trilogie. Je plná postav a motivů, které nijak nesouvisí s trojicí příběhů, takže jen cloní a navzájem se negují.
U vedoucího katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU Petra Jarchovského by se přitom dal očekávat cit pro úsporné a jasné rozvržení postav; absurdní neefektivita a neschopnost sestrojit funkční příběh je až zarážející.
V Nápadníkovi se to naštěstí projevuje jen tak, že se přebytečné postavy objeví, cosi rychle řeknou a zase zmizí. Zdržují zkrátka jen trochu. Na základě nenávaznosti a okrajovosti některých výstupů se dá navíc předpokládat, že řadu scén autoři z filmu vystřihli.
Neefektivní ja ale i Hřebejkova režie. V celém Zahradnictví včetně Nápadníka často chybí zásadní scény posouvající příběh, jež se odehrají mimo obraz, zatímco divák sleduje několik desítek vteřin trvající manýry.
Ivan Lupták se jde převléknou do sklepa. Aniž by promluvil jediné slovo a aniž by by tato scéna nesla jakoukoliv informaci o jeho charakteru či o vývoji příběhu, nejprve se svléká, pak si obléká kalhoty, pak košili a nakonec si zapne knoflík po knoflíku.
Nápadník
Třetí díl trilogie Zahradnictví
Česká komedie, 2017
Režie, scénář, předloha: Jan Hřebejk, Petr Jarchovský
Hrají: Anna Fialová, Ivan Lupták, Aňa Geislerová, Martin Finger, Filip Březina, Gabriela Míčová, Klára Melíšková, Karel Dobrý, David Novotný, Lenka Krobotová a další
Premiéra v České repubice: 16. listopadu 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 35 %
Jistě, každý snímek nemusí mít úsporný a zcela srozumitelný příběh, ale jakýmkoliv odklonem od "pravidel" by měl filmař něco získat. Tím spíš v mainstreamu. Zahradnictví svou nepřehlednou změtí postav, pro něž je postupem času stále méně místa, nezískává nic než nudu a chaos.
Nápadník je sice nejlepším dílem trilogie, ale jen proto, že se v něm opouští většina doposud budovaného a vypráví se banální slaďák, jenž s předchozími filmy nesouvisí.
Jde o slaďák špatně napsaný a zrežírovaný, ale alespoň má začátek, prostředek a konec, což znamená posun k lepšímu.
