Recenze: Nové Pelíšky se nekonají. Rodinného přítele potopila zpackaná dramaturgie

Martin Svoboda Martin Svoboda
27. 4. 2017 4:06
Ambiciózní Zahradnictví Petra Jarchovského a Jana Hřebejka nezačíná šťastně. Rodinný přítel je dramaturgicky zpackaný film, jehož potenciál se topí v řadě nepochopitelných a do očí bijících chyb. Nové Pelíšky se rozhodně nekonají.
Zahradnictví: Rodinný přítel - trailer | Video: CinemArt

Ambiciózní trilogie Zahradnictví Petra Jarchovského a Jana Hřebejka vypadá na papíře skvěle. Během pouhého půl roku se počítá se třemi filmy z možná nejtěžšího dvacetiletí české historie. Prostřednictvím rodinné ságy volně navázané na populární Pelíšky zavedou diváky do temně fascinujícího období čtyřicátých a padesátých let, aby oblíbenou hořkosladkou formou nabídly zajímavou reflexi minulosti.

Není divu, že Zahradnictví upoutalo dávno před realizací. Jeho koncept se jako velké pozitivum zdůrazňoval i při přerozdělování peněz z fondu pro podporu kinematografie. Ano, šlo o velkolepou vizi. První díl Rodinný přítel však rozbořil veškeré naděje, že po místy dobré Učitelce se slavné duo opět najde.

Scény. Hodně scén

Jenže nenašlo, je ztracenější než kdy dřív. Bolí to tím spíš, že Hřebejk s Jarchovským stále nezapřou profesionalitu a vizi. Ty se však v Rodinném příteli projevují formou tezovitých kudrdlinek, zatímco celek se topí v až absurdně začátečnických chybách, neodpustitelných u amatérů a zcela nepochopitelných u autorů nominovaných kdysi na Oscara.

Snímek vypráví o třech ženách (Anna Geislerová, Gabriela Míčová, Klára Melíšková), jejichž muži byli hned zkraje okupace zatčeni gestapem. Přežívají spolu v domě na kraji města, kde se starají o děti a čekají, až válka skončí. Zásadně jim pomáhá jejich rodinný přítel (Ondřej Sokol), nosí jim proviant a snaží se je rozptýlit. Nepřekvapivě se postupně mezi ním a jednou z žen začne projevovat i jiný vztah než pouhé přátelství.

Zahradnictví: Rodinný přítel

Drama, 2017, Česko/Slovensko/Polsko, 130 min.
Režie: Jan Hřebejk
Scénář: Petr Jarchovský
Hrají: Ondřej Sokol, Aňa Geislerová, Martin Finger, Jiří Macháček, Gabriela Míčová, Klára Melíšková, Karel Dobrý, David Novotný, Lenka Krobotová, Sabina Remundová a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 30 %

Protože však divák ví, že Sokolovi propadající Geislerová bude v Pelíškách s tváří Emílie Vášáryové i za třicet let stále ženou Martina Fingera/Jiřího Kodeta, otázkou není, zda její muž skutečně zemřel, jak oznámili nacisti, ani jestli ho kvůli milenci opustí. Otázkou je, kdy se Finger z vězení vrátí a jak Sokol zmizí ze hry. Jarchovský s Hřebejkem tedy měli jedinečnou možnost soustředit se na emoce, důsledně budovat cit odsouzený k zániku.

Právě emoce však Rodinný přítel postrádá. Nabízí scénu za scénou, jež mají být tu vtipné, tu dramatické, ale nic z nich nevyplývá. Sabina Remundová dokáže coby "snacha od rány" pobavit a mrazivé chvíle při přebírání bytu během odsunu Němců představují vrchol filmu, ale oboje v něm visí neukotveně a v důsledku zbytečně a rušivě.

Vztah Geislerové a Sokola zůstává po celou dobu mdlý, povrchní a nejvýraznější scény s ním nesouvisí. Vlastně překvapí, jak málo toho film o hrdinech řekne a jak málo prostoru jim poskytne.

Chce to odstup

Obvyklá zkratka hlásá, že Hřebejk je stále skvělý režisér, zatímco u Jarchovského se víc a víc ukazuje, že nedokáže napsat text, který dýchá a žije. Nicméně takový soud příliš lichotí režisérovi a tíhu "viny" nespravedlivě přenáší na bedra scenáristy. Tragédie Rodinného přítele má základy v neexistující dramaturgii, jde o komplexní problém. Jako by si nikdo nekladl otázky: "Proč tato scéna ve filmu je?" a "Jak divák tuto scénu pochopí?"

"Špatná dramaturgie" může vypadat jako abstraktní zaříkávadlo, tak jeden příklad za všechny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz, který vyjde v následujících dnech, se má Jan Hřebejk vyjádřit k jedné z dějových výpustek. Proč divák v kritický okamžik nevidí reakci Geislerové po zásadním Fingerově monologu a scéna hned končí? Prý proto, že její mlčení je nejlepší odpověď. Jenže kdo to má pochopit? Scéna by musela alespoň několik vteřin pokračovat, aby bylo jasné, že Geislerová nic neřekla.

Její mlčení existuje pouze v hlavách tvůrců, ne v těle filmu. Divák si ho nemá na základě čeho vyvodit, pro něj neexistuje. Dramaturg by v tuto chvíli měl přijít a podotknout, že dochází ke zmatení: příjemci nemohou rozluštit zprávu, kterou film vysílá. Tato chyba je tak banální a jasná, že kdokoliv s odstupem a znalostí technického scénáře by ji musel okamžitě odhalit. 

A takových přešlapů by se v Zahradnictví našlo mnoho. Bohužel se dá říct, že Rodinný přítel je složený takřka výhradně z podobných dramaturgických selhání, na jejichž základě se charakteristiky i vztahy mezi postavami - nejen emocionální, ale i rodinné - rozplývají. Výsledkem jsou scény, v nichž může občas zafungovat vtip vyslovený mimo kontext, ale ani o kus víc.

Je to škoda

Divák půl hodiny sleduje rozbalování dárku na Štědrý den a může leda stejně dlouho tápat, proč tato scéna ve filmu je? Proč musí na začátku mechanicky sledovat zatýkání jedné postavy za druhou, místo aby to odbyl pětiminutový prolog? Troufne-li si film mít 130 minut, musí být každá jedna z nich obhajitelná. Těžko ale plakat nad zbytečností, když se trilogie jmenuje Zahradnictví, přičemž v samotném zahradnictví se odehrává asi deset minut, které s příběhem obou milenců souvisejí nejméně. Pokud mají jednotlivé díly obstát samostatně, což podle vyjádření autorů platí, jde o chybu.

Tématem samo o sobě by bylo i nekonzistentní užívání jazyka: dítě ve čtyřicátých letech říká dospělému, že je prase, za chvíli však Geislerová předčítá hyperkorektním jazykem. Problém přitom není se stylizací mluvy, ale s nekonzistencí této stylizace. Scenárista formátu Jarchovského (vedoucího katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU) by jistě byl schopen ho napravit, kdyby k tomu byl vyzván.

Rodinný přítel by se dal cupovat ještě dlouho. Šlo by se zmínit o podivné obrazové postprodukci (i během scén v plně osvětlených místnostech je taková tma, že postavám není vidět do obličeje). Šlo by mluvit o nevtahujícím zobrazení války (největším nebezpečím není gestapo, ale nuda). Šlo by mluvit o podivném materiálním odtržení od světa (tři ženy bez manželů nějak uživí děti, aniž by bylo jasné, jestli a kde pracují).

Zásadně hůř se vyjmenovává, co v prvním dílu Zahradnictví funguje. Snad některé herecké výkony (předně Klára Melíšková) a nerušivá hudba Petra Ostrouchova. A člověka to musí mrzet, protože film někde v hloubi nabízí zajímavá témata a nápady mají velký potenciál. Pro Petra Jarchovského jde navíc o velmi osobní téma, protože postavy převzaté z Pelíšků jsou inspirované jeho rodinnou historií.

Jenže oběma hlavním tvůrcům chybí nutný odstup a nikdo jim zjevně neposkytl dostatečně kritickou reflexi, aby se vyvarovali tolika hloupých a do očí bijících chyb. Třeba by zbylé dva díly šly ještě zachránit ve střižně, pokud vypadají stejně? Představa dalších čtyř a půl hodin tohoto smutného zmatku není vůbec pěkná.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Italský Senát těsně vyslovil důvěru vládě premiéra Conteho, který přestál i pondělní hlasování Poslanecké sněmovny

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tucet členů národních gard USA bylo postaveno mimo službu

Tucet příslušníků amerických národních gard, kteří měli ve středu posílit bezpečnost inaugurace zvoleného prezidenta Joea Bidena, bylo postaveno mimo službu. Stalo se tak po prověrkách, které mimo jiné zkoumaly možné vazby na krajně pravicový extremismus. Podle Reuters to řekli představitelé Pentagonu.

Mluvčí Pentagonu uvedl, že se prověrky nezabývaly jen možnými vazbami na extremistické skupiny.

Jeden příslušník gard byl postaven mimo službu kvůli znepokojivým textovým zprávám, zatímco jiný byl nahlášen úřadům telefonicky. Reuters to sdělil generál v čele úřadu národní gardy Daniel Hokanson.

Do Washingtonu míří na inauguraci, která se uskuteční ve středu, asi dvaapůlkrát více členů národní gardy než v minulých letech. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) přitom posuzoval jejich profil ještě nad rámec obvyklých prověrek, jimiž prochází standardně všichni členové ozbrojených sil USA. Zjišťoval mimo jiné, zda některý z nich v minulosti nečelil obviněním v případu spojeném s terorismem. Dříve dnes ministr obrany Christopher Miller řekl, že americké úřady nemají informace o tom, že by při inauguraci "hrozila hrozba zevnitř".

před 6 hodinami

Basketbalistky USK schytaly v Eurolize debakl

Basketbalistky ZVVZ USK Praha podlehly v domácí "bublině" v hale na Královce v utkání 4. kola Evropské ligy Fenerbahce Istanbul vysoko 70:99 a nedokázaly soupeři oplatit porážku 70:77 z prosincového turnaje v Turecku. O udržení naděje na postup do březnového čtvrtfinále bude hrát tým trenérky Natálie Hejkové ve čtvrtek od 19:00 proti Lyonu, který má stejně jako Fenerbahce o bod více než Pražanky.

V celku vítěze tři hráčky předvedly dvacetibodový střelecký výkon - Kayla McBrideová (26), Alina Jagupová (23) a Cecilia Zandalasiniová (20). Z domácího týmu se nejvíce dařilo Kateřině Elhotové s 19 body.

Pražanky se musely obejít bez americké opory Alyssy Thomasové a držely s tureckým celkem krok jen do osmé minuty, kdy byl stav ještě 13:18. Pak ale Fenerbahce uhrálo osmibodovou šňůru a naděje domácího výběru se postupně začaly rozplývat.

Problémy jim dělaly hlavně McBrideová s Jagupovovou a do poločasové přestávky šly suverénky české basketbalové scény s mankem 27:59. Na začátku třetí čtvrtiny prohrávaly i nejvyšším rozdílem v utkání o 33 bodů. Slabou náplastí mohlo být pro USK, že třetí i čtvrtou čtvrtinu těsně vyhrál a také se těsně ubránil stovce inkasovaných bodů.

Evropská liga basketbalistek - 4. kolo:

Skupina B (Praha - hala Královka):

USK Praha - Fenerbahce Istanbul 70:99, Gdyně - Lyon 76:79

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nymburk prošel do osmifinále LM z druhého místa

Basketbalisté Nymburka podlehli v závěrečném 6. kole základní skupiny B tureckému celku Tofas Bursa 97:103 a postoupili do osmifinálové fáze Ligy mistrů ze druhého místa. Soupeř pořadí v tabulce ovládl, francouzský Dijon i přes výhru na Kypru nad Keravnosem klesl při shodném zisku 10 bodů vinou nejhoršího skóre ze vzájemných zápasů na nepostupovou třetí příčku v minitabulce tří týmů.

Soupeře pro osmifinálovou skupinu se tým trenéra Orena Amiela dozví při losování 2. února. Další sérii zápasů začne šestnáctinásobný český šampion přesně o měsíc později.

Úvod utkání patřil Omaru Prewittovi, který se rozehrál dvěma trojkami, za čtyři minuty měl na kontě 12 bodů a zařídil vedení 15:8. Nymburk v první čtvrtině vedl i o deset bodů, ale Tofas bojující o klíčovou výhru se ve druhé části přiblížil i na dva.

Domácí už ale soupeře do vedení v první polovině utkání nepustili. Na rozdíl od něj hráli s jistotou, že jim při shodě okolností vezme postup jen porážka téměř o 60 bodů. Nymburk dokonce ke konci druhé čtvrtiny podruhé v utkání unikl i do desetibodového náskoku.

Touha Tofasu po play off ale vyústila ve třetí desetiminutovce v obrat. Týmy se pak přetahovaly o nejtěsnější vedení. Domácí šli ještě do vedení 87:82, ale soupeř odpověděl sedmibodovou šňůrou a vybojoval vítězství. Zařídil ho 27 body Tomislav Zubčič. Domácím nestačilo Prewittových 24 bodů.

Basketbalová Liga mistrů - 6. kolo:

Skupina B:

ERA Nymburk - Tofas Bursa 97:103 (30:26, 57:52, 78:79)

Nejvíce bodů: Prewitt 24, Hruban 17, Dalton 15 - Zubčič 27, Akoon-Purcell 23, Christon 19. Fauly: 21:30. Trestné hody: 41/31 - 28/19. Trojky: 14:10. Doskoky: 38:33.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Kandidát na ministra zahraničí USA Blinken: Čína je největší diplomatickou výzvou Spojených států

Čína je bezpochyby největší diplomatickou výzvou pro USA ze všech světových zemí. Na slyšení v Senátu to dnes řekl kandidát na ministra zahraničí v nastupující administrativě Joea Bidena Antony Blinken. Naléhavou zodpovědností USA je podle něj zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní, k návratu Spojených států k jaderné dohodě s Teheránem z roku 2015 však podle něj v blízké budoucnosti nedojde.

Dosluhující prezident Donald Trump podle Blinkena učinil správně, když zaujal tvrdý postoj vůči Číně, protože ta pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga začala dávat jasně najevo svou asertivitu a snahu stát se vůdčí světovou velmocí. Kandidát na funkci šéfa diplomacie však vyjádřil nesouhlas s Trumpovou strategií.

"Musíme čelit Číně z pozice síly, ne slabosti," řekl Blinken, což podle něj znamená "spolupracovat se spojenci, a ne je pomlouvat, podílet se na chodu mezinárodních institucí a vést je, namísto toho, abychom z nich ustupovali". Kandidát na ministra zahraničí rovněž prohlásil, že podle jeho názoru existuje základ pro vybudování takového postoje vůči Číně, s nímž budou souhlasit zástupci obou hlavních politických stran.

USA jsou podle něj připraveny vrátit se k jaderné dohodě světových mocností a Íránu o omezení íránského jaderného programu (JCPOA), od které Trump odstoupil. Podmínkou je však to, aby Teherán začal znovu respektovat závazky, které mu dohoda ukládá. "Od toho jsme ještě daleko," poznamenal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy