Při vědomí událostí posledních let by nebylo zas až tak překvapivé, kdyby se Charlotte Gainsbourgová rozhodla dát přednost herectví a pěveckou kariéru pověsila na hřebík.
Zatímco ve filmové branži získává jednu zajímavou nabídku za druhou, o její opakované spolupráci s režisérem Larsem Von Trierem se psalo snad úplně všude a v posledních letech natáčí vždy několik filmů ročně (letos například Sněhuláka podle Joa Nesbøho), její minulé dvojalbum Stage Whisper bylo průměrné a sklidilo téměř nejhorší přijetí ze všech.
Na hudební scéně sice tato francouzsko-anglická zpěvačka zůstává ve stínu svého otce Serge Gainsbourga, nelze jí však upřít, že má výjimečně dobrý nos na výběr spolupracovníků.
Ať už to byl Beck, nebo ještě před ním frontman Pulp Jarvis Cocker a Nigel Godrich, producent, kterého proslavila spolupráce s Radiohead či Air, vždy šlo o šťastné rozhodnutí, jež ji posunulo o kousek dál.
Tentokrát se už dopředu mluvilo o účasti Guye-Manuela de Homem-Christa, člena Daft Punk. Později se ukázalo, že skladbou Songbird In a Cage na desku přispěl i Paul McCartney.
Největší díl aranžérské i muzikantské práce ovšem na novém albu Rest odvedl francouzský DJ Sebastian Akchoté, remixér i producent, jehož pomoci už v minulosti využili Frank Ocean, Beastie Boys, Woodkid či Justice.
Nejspíš i díky tomu jde zatím o nejpestřejší zpěvaččinu nahrávku. Ačkoli se sama nechala slyšet, že se do novinky otiskl smutek z tragického úmrtí její nevlastní sestry, už druhý singl Deadly Valentine čtvrt roku před vydáním alba přinesl namísto melancholie ukázkové disco s tanečně výraznou basovou linkou.
Když se na albu objeví očekávané šansonové nálady, jsou produkčně dotažené do zcela současné zvukové podoby. V momentech, kde album rytmicky tepe (skladba bývalého člena The Beatles připomene typický sound kapely Talking Heads), se pak z pěveckého projevu nevytrácí křehkost a intimní nálada.
Jako zbraň těžkého kalibru tu Gainsbourgová používá francouzštinu. Texty si tentokrát napsala sama, snad i proto její vokál nikde nepostrádá přirozenost a naléhavost.
Písně mnohde využívají filmové dramatičnosti, občas se rozlévají do orchestrálních aranží a nebojí se ani synth-popu, zároveň ale vyrůstají ze starých kořenů. Když Charlotte v titulní skladbě tajuplně šeptá, je to sexy i bez vizuálního vjemu.
Charlotte Gainsbourgová: Rest
Vydalo Because Music, 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %
Pořád ale zůstává nemálo překvapivých chvilek. Koho by napadlo, že funky Sylvia Says, gradující do vyloženě tanečního reje, je variací na báseň temné Sylvie Plathové?
Když už si posluchač navykne na výrazné beaty, protagonistka mu nekompromisně naservíruje Dans vos airs, šansonovou romantiku jak z učebnice.
Páté album Charlotte Gainsbourgové si udržuje napětí a je dobrým důkazem toho, kam hudebně dospěla a jak posílilo její sebevědomí. Je jasné, že tentokrát to nejsou její spolupracovníci, ale právě ona, kdo má všechno pod kontrolou.
