Recenze: Autoři Hry o trůny natočili nezfilmovatelné sci-fi. Tíhu předlohy neunesli

Zápletka Problému tří těles stojí na relativně složitých fyzikálních problémech.
Rosalind Chao v roli Jie Wen-ťie.
Sea Shimooka jako Sophon.
Eiza González jako Auggie.
Alex Sharp jako Will. Zobrazit 20 fotografií
Foto: Netflix
Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
27. 3. 2024 14:54
Možná nejočekávanější seriál roku dorazil do videotéky Netflix. Stojí za ním tvůrci Hry o trůny, k epické fantasy má ale daleko. Ambiciózní Problém tří těles vznikl na motivy čínského románu, který se hojně věnuje disputacím o teoretické i aplikované fyzice. Což na první pohled nezní jako materiál na trhák.

Jenže próza spisovatele Liou Cch’-sina, která je první částí i česky vydané trilogie Vzpomínka na Zemi, se stala celosvětovou senzací a jedním z nejoceňovanějších současných science fiction.

Ačkoli bývá řazena do žánru hard sci-fi, jenž zaměřením na detailní vědecké a technologické popisy dříve lákal převážně nejvěrnější fanoušky, podařilo se jí oslovit čtenáře mimo tento okruh.

První scéna osmidílného seriálu stejně jako předloha vrhá diváky doprostřed čínské kulturní revoluce roku 1966. Na pódiu před zraky bouřícího davu stojí profesor fyziky Jie Če-tchaj a čelí hněvu revolucionářů, kteří ho pranýřují třeba za to, že vyučoval "reakcionářskou" teorii relativity Alberta Einsteina či teorii velkého třesku, jež nechává přílišný prostor pro existenci boha.

Poté co se profesor zarputile drží svého vědeckého fundamentu, končí nehybně a bez známky života zkrvavený na zemi.

Zatímco tvůrci seriálu David Benioff, D. B. Weiss a Alexander Woo začínají efektní, emočně vyšponovanou popravou "kacíře", romanopisec danou scénu vypráví klidně a jde dost daleko za jednoduchý střet dvou názorových pólů. Už první stránky knihy fascinují úvahami nad vědou a jejím vztahem ke světu, jaké se v žánru hard sci-fi objevují málokdy.

Benedict Wong jako Ta Š' pátrá, co spojuje sebevraždy fyziků.
Benedict Wong jako Ta Š' pátrá, co spojuje sebevraždy fyziků. | Foto: Ed Miller

Uhranout čtenáře pouhými rozpravami o fyzice chce velký vhled a um, však je také Liou Cch’-sin prvním asijským vítězem nejprestižnější světové sci-fi ceny Hugo v kategorii nejlepší román.

Právě proto panovaly obavy, jak si autoři Hry o trůny poradí s Problémem tří těles, první částí trilogie patřící k těm titulům, s nimiž se pojí nálepka "nezfilmovatelná".

Liou je pozoruhodný mimo jiné proto, jak v pár odstavcích dovede dát hloubku jakékoli postavě, i když jde o vedlejšího protagonistu. Seriál, který pojednává o divech kvantové fyziky a střetech s mimozemskou civilizací, však právě v této schopnosti selhává.

Když se necelých šest dekád po událostech z kulturní revoluce začnou za zvláštních okolností zabíjet přední světoví fyzici, vyšetřovatel Ta Š’ se pouští do zkoumání, co sebevraždy spojuje. Důvody ke znepokojení v celosvětové vědecké komunitě jsou značné. Všechny urychlovače částic náhle začínají plodit výsledky, které nedávají smysl. Jako by fyzika, jak jsme ji doposud znali, přestala existovat.

Jak to ale souvisí s vědci, jež nalezli mrtvé s vypíchnutýma očima? Co tak hrozného nechtěli nadále vidět, až sáhli k extrémnímu řešení?

Seriál Problém tří těles je na Netflixu s českým dabingem i titulky. | Video: Netflix

Jakmile mladá vědkyně Auggie před očima zahlédne záhadný odpočet, kterého se nelze zbavit, začne mít publikum dojem, že na Zemi se opravdu děje cosi bezprecedentního. Ten pocit ještě sílí, když se v domácnosti další hrdinky objeví neznámá virtuální helma. Zve do hry natolik realistické, až to zcela odporuje úrovni dnešních technologií.

Problém tří těles jistě patří k těm ambicióznějším sci-fi seriálům dneška. Zápletku staví na relativně složitých fyzikálních problémech, dává si načas s vysvětlením, jak spolu souvisí řada zdánlivě nesourodých skutků a jevů.

Problém tří těles je momentálně nejsledovanějším seriálem na českém Netflixu. Zine Tseng v něm hraje mladou Jie Wen-ťie.
Problém tří těles je momentálně nejsledovanějším seriálem na českém Netflixu. Zine Tseng v něm hraje mladou Jie Wen-ťie. | Foto: Maria Heras

Někdy se filmařům daří vypořádat s náročnou předlohou, jako v povedené třetí epizodě, kde režisér Andrew Stanton invenčně audiovizuálně zpodobňuje některé klíčové potíže orbitální mechaniky a pohybů vesmírných těles, na nichž celé dílo do značné míry stojí.

Jindy tvůrci až moc cílí na zkratku a efekt, když mísí nadhled s tajuplnými, až thrillerovými chvilkami a občasnými opulentními triky. Ty sice vykouzlí chvilkový pocit úžasu, ale raději nad nimi příliš nepřemýšlejme, tak jako u vrcholné scény páté části, v níž pokročilá nanovlákna krájí jako jakási monstrózní neviditelná 3D skartovačka obrovitý tanker na padrť.

Je to děsivé, těla i ocel se hroutí jako papírové figurky, jenže z hlediska děje ten moment nedává valný smysl.

První potíže se objevují už v úvodních epizodách při představování mladých fyziků, kteří se znají ze studií na Oxfordu a hodlají přispět k rozluštění záhadných jevů.

Jakmile se poprvé objeví herec John Bradley, známý rolí Samwella Tarlyho ve Hře o trůny, divák má skoro pocit, že se ocitl v nějaké verzi sitcomu Teorie velkého třesku. Poněkud korpulentnější vousáč Jack, který zanechal fyziky a zbohatl díky značce brambůrků, působí jen jako povinná "legračně otravná" figurka.

Autoři stáli před extrémně obtížnou výzvou, jak pro široké publikum zfilmovat knihu založenou na složitých, až esejistických úvahách. Muselo to ale být za cenu implementování podobných zbytečných postaviček a jiného tajtrlíkování?

Vzhledem k tomu, nakolik se první díl knižní trilogie, která končí daleko od naší planety miliardy let v budoucnosti, ještě drží "při zemi", problematická úvodní řada seriálu nevyvolává přílišnou důvěru v další pokračování. Knižní Vzpomínka na Zemi je pohlcující čtení. Vzpomínka na seriálovou adaptaci vyprchává nebezpečně rychle.

 

Právě se děje

Další zprávy