


Film s nejvyšším počtem nominací na letošního Českého lva na Netflixu, skvělý snímek Milost výrazně autorského Paola Sorrentina, koncert charismatického písničkáře s hlubokými texty, překvapivě aktuální hra Satan v Goraji o zhroucení světového řádu v brněnské Huse na provázku či výstava výborného, i když dnes již pozapomenutého českého malíře.

Loňský film Franz s letošními patnácti nominacemi na Českého lva je nyní nově dostupný na Netflixu. Nabízí volně pojatý portrét spisovatele Franze Kafky, inspirovaný jeho životem, dílem i vnitřním světem. Režisérka Agnieszka Hollandová nevytvořila klasický biografický příběh, ale fragmentární mozaiku složenou ze snů, dopisů, každodenních situací i literárních motivů. Snímek pracuje s fantazií, humorem i existenciální úzkostí a záměrně stírá hranice mezi realitou a představami hlavního hrdiny. Hollandová se soustředí na Kafkovu vnitřní nejistotu, komplikované vztahy a permanentní hledání identity, které se odráží v jeho textech. Ostatně, podívejte se sami na to, z čeho jsou kritici tolik nadšení.

Loňský film Franz s letošními patnácti nominacemi na Českého lva je nyní nově dostupný na Netflixu. Nabízí volně pojatý portrét spisovatele Franze Kafky, inspirovaný jeho životem, dílem i vnitřním světem. Režisérka Agnieszka Hollandová nevytvořila klasický biografický příběh, ale fragmentární mozaiku složenou ze snů, dopisů, každodenních situací i literárních motivů. Snímek pracuje s fantazií, humorem i existenciální úzkostí a záměrně stírá hranice mezi realitou a představami hlavního hrdiny. Hollandová se soustředí na Kafkovu vnitřní nejistotu, komplikované vztahy a permanentní hledání identity, které se odráží v jeho textech. Ostatně, podívejte se sami na to, z čeho jsou kritici tolik nadšení.

Nový snímek režiséra Paola Sorrentina přináší zábavnou podívanou s extrémně výrazným autorským rukopisem. Film Milost sleduje poslední dny italského prezidenta, který před odchodem z úřadu musí rozhodnout o dvou žádostech o milost v případech vražd z vášně a zároveň zvážit podpis kontroverzního zákona. Politické dilema se prolíná s osobní krizí: prezident se vyrovnává se smrtí své manželky a s podezřením, že mu byla nevěrná. Právě neuzavřená minulost zásadně ovlivňuje jeho schopnost učinit konečné rozhodnutí. Oscarový Sorrentino (Mládí, Velká nádhera) se v komorně laděném dramatu zaměřuje jak na politický mechanismus, tak na morální odpovědnost jednotlivce v mocenské pozici. To vše okořeňuje charakteristickým humorem. V hlavní roli filmu září italský herec Toni Servillo, jehož výkon chválí diváci i kritika.

Hudební balzám na nalomenou duši. Johnnie Guilbert patří k výrazným osobnostem současné alternativní scény, kde propojuje emo, punk a alternativní rock s otevřeně osobními texty. Na hudební scéně se pohybuje od roku 2015, kdy debutoval EP Not So Perfect, a postupně si vybudoval vlastní zvuk. Jeho tvorba se dlouhodobě dotýká témat duševního zdraví, úzkostí a hledání identity. Vedle hudby je Guilbert známý i jako úspěšný youtuber, což zásadně ovlivnilo podobu jeho publika i způsob komunikace s fanoušky. Z původně komornějších, akustických poloh se jeho nahrávky posunuly k temnějším aranžím a výraznější produkci, přičemž si stále zachovaly svou autenticitu.

Inscenace vychází z téměř sto let staré apokalyptické prózy Isaaca Bashevise Singera, kterou vnímá jako překvapivě aktuální varování promlouvající k současnosti. Příběh společnosti rozklížené strachem, krizemi a nedůvěrou sleduje, jak snadno lidé podléhají falešným prorokům a jednoduchým řešením. Divadelní adaptace se soustředí na mechanismy manipulace, kolektivní hysterie a ochotu přenášet odpovědnost na druhé ve chvíli, kdy se hroutí dosavadní řád. Režie a adaptace se ujal Janusz Klimsza, který se na scéně Divadla Husa na provázku představuje poprvé. Inscenaci pojímá jako přesnou studii rozkladu hodnot a fungování moci strachu, bez aktualizačních berliček, ale s jasnou vazbou k dnešní zkušenosti. Výsledkem je kompaktní, zneklidňující jevištní tvar, který pracuje s velkým příběhem jako nástrojem k pojmenování současných nejistot.

Výstava připomíná malíře Jana Vochoče (1865–1920), dnes spíše pozapomenutou postavu českého umění přelomu 19. a 20. století. Vochoč studoval v Praze a Mnichově, část života strávil na Balkáně a na hoře Athos, kde vznikla výrazná část jeho malířské tvorby. Právě obrazy inspirované klášterním prostředím patřily už za jeho života k nejvýraznějším pracím. Expozice představuje Vochoče jako portrétistu a krajináře pohybujícího se od akademického realismu k vlivům pařížského neoimpresionismu. Doplněna je o práce jeho generačních souputníků z mnichovského spolku Škréta, včetně autorů, kteří později výrazně ovlivnili českou výtvarnou scénu. Výstava kombinuje díla z veřejných sbírek, soukromých kolekcí i rodinné pozůstalosti.



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Dodal, že po téměř dvoutýdenních izraelsko‑amerických útocích na íránské území už Írán není takový, jako býval, a že jeho elitní jednotky utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek podle agentur AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu.



Chystaná povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami by se podle premiéra Babiše vztahovala na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku. Na organizace typu sdružení včelařů se vztahovat nebude, uvedl ve čtvrtek Babiš ve sněmovně v rámci interpelací. Znovu odmítl tvrzení kritiků, že by připravovaná koaliční úprava byla inspirována ruským zákonem o zahraničních agentech.



USA by měly ve svém mírovém úsilí vyvíjet větší tlak na Rusko a nikoli na Ukrajinu. V rozhovoru s bruselským portálem Politico zveřejněném ve středu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také lídry Evropské unie, aby připravili náhradní plán, pokud by Maďarsko a Slovensko skutečně zablokovaly dříve dohodnutou unijní půjčku 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).



Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo 17 zemí, píše agentura Reuters.



Je válčení biologicky danou dispozicí, nebo jen selháním civilizace? Kniha Násilí a válčení lovců-sběračů (Academia) boří rousseauovské představy o mírumilovném pravěku a ukazuje lidskou historii jako řetězec epizodického násilí. Autoři také zkoumají, proč se lidé v jedné generaci dokážou proměnit z krutých válečníků v přátelské sousedy a proč se k rituálům zabíjení stále vracíme.