


Film s nejvyšším počtem nominací na letošního Českého lva na Netflixu, skvělý snímek Milost výrazně autorského Paola Sorrentina, koncert charismatického písničkáře s hlubokými texty, překvapivě aktuální hra Satan v Goraji o zhroucení světového řádu v brněnské Huse na provázku či výstava výborného, i když dnes již pozapomenutého českého malíře.

Loňský film Franz s letošními patnácti nominacemi na Českého lva je nyní nově dostupný na Netflixu. Nabízí volně pojatý portrét spisovatele Franze Kafky, inspirovaný jeho životem, dílem i vnitřním světem. Režisérka Agnieszka Hollandová nevytvořila klasický biografický příběh, ale fragmentární mozaiku složenou ze snů, dopisů, každodenních situací i literárních motivů. Snímek pracuje s fantazií, humorem i existenciální úzkostí a záměrně stírá hranice mezi realitou a představami hlavního hrdiny. Hollandová se soustředí na Kafkovu vnitřní nejistotu, komplikované vztahy a permanentní hledání identity, které se odráží v jeho textech. Ostatně, podívejte se sami na to, z čeho jsou kritici tolik nadšení.

Loňský film Franz s letošními patnácti nominacemi na Českého lva je nyní nově dostupný na Netflixu. Nabízí volně pojatý portrét spisovatele Franze Kafky, inspirovaný jeho životem, dílem i vnitřním světem. Režisérka Agnieszka Hollandová nevytvořila klasický biografický příběh, ale fragmentární mozaiku složenou ze snů, dopisů, každodenních situací i literárních motivů. Snímek pracuje s fantazií, humorem i existenciální úzkostí a záměrně stírá hranice mezi realitou a představami hlavního hrdiny. Hollandová se soustředí na Kafkovu vnitřní nejistotu, komplikované vztahy a permanentní hledání identity, které se odráží v jeho textech. Ostatně, podívejte se sami na to, z čeho jsou kritici tolik nadšení.

Nový snímek režiséra Paola Sorrentina přináší zábavnou podívanou s extrémně výrazným autorským rukopisem. Film Milost sleduje poslední dny italského prezidenta, který před odchodem z úřadu musí rozhodnout o dvou žádostech o milost v případech vražd z vášně a zároveň zvážit podpis kontroverzního zákona. Politické dilema se prolíná s osobní krizí: prezident se vyrovnává se smrtí své manželky a s podezřením, že mu byla nevěrná. Právě neuzavřená minulost zásadně ovlivňuje jeho schopnost učinit konečné rozhodnutí. Oscarový Sorrentino (Mládí, Velká nádhera) se v komorně laděném dramatu zaměřuje jak na politický mechanismus, tak na morální odpovědnost jednotlivce v mocenské pozici. To vše okořeňuje charakteristickým humorem. V hlavní roli filmu září italský herec Toni Servillo, jehož výkon chválí diváci i kritika.

Hudební balzám na nalomenou duši. Johnnie Guilbert patří k výrazným osobnostem současné alternativní scény, kde propojuje emo, punk a alternativní rock s otevřeně osobními texty. Na hudební scéně se pohybuje od roku 2015, kdy debutoval EP Not So Perfect, a postupně si vybudoval vlastní zvuk. Jeho tvorba se dlouhodobě dotýká témat duševního zdraví, úzkostí a hledání identity. Vedle hudby je Guilbert známý i jako úspěšný youtuber, což zásadně ovlivnilo podobu jeho publika i způsob komunikace s fanoušky. Z původně komornějších, akustických poloh se jeho nahrávky posunuly k temnějším aranžím a výraznější produkci, přičemž si stále zachovaly svou autenticitu.

Inscenace vychází z téměř sto let staré apokalyptické prózy Isaaca Bashevise Singera, kterou vnímá jako překvapivě aktuální varování promlouvající k současnosti. Příběh společnosti rozklížené strachem, krizemi a nedůvěrou sleduje, jak snadno lidé podléhají falešným prorokům a jednoduchým řešením. Divadelní adaptace se soustředí na mechanismy manipulace, kolektivní hysterie a ochotu přenášet odpovědnost na druhé ve chvíli, kdy se hroutí dosavadní řád. Režie a adaptace se ujal Janusz Klimsza, který se na scéně Divadla Husa na provázku představuje poprvé. Inscenaci pojímá jako přesnou studii rozkladu hodnot a fungování moci strachu, bez aktualizačních berliček, ale s jasnou vazbou k dnešní zkušenosti. Výsledkem je kompaktní, zneklidňující jevištní tvar, který pracuje s velkým příběhem jako nástrojem k pojmenování současných nejistot.

Výstava připomíná malíře Jana Vochoče (1865–1920), dnes spíše pozapomenutou postavu českého umění přelomu 19. a 20. století. Vochoč studoval v Praze a Mnichově, část života strávil na Balkáně a na hoře Athos, kde vznikla výrazná část jeho malířské tvorby. Právě obrazy inspirované klášterním prostředím patřily už za jeho života k nejvýraznějším pracím. Expozice představuje Vochoče jako portrétistu a krajináře pohybujícího se od akademického realismu k vlivům pařížského neoimpresionismu. Doplněna je o práce jeho generačních souputníků z mnichovského spolku Škréta, včetně autorů, kteří později výrazně ovlivnili českou výtvarnou scénu. Výstava kombinuje díla z veřejných sbírek, soukromých kolekcí i rodinné pozůstalosti.



Ještě před pár lety měla být éra vychrtlých modelek definitivně pryč. Mluvilo se o body positivity, větší tělesné rozmanitosti a o tom, že móda už nemusí vypadat jako přehlídka jediné tělesné konstituce. Jenže velmi štíhlé postavy se znovu objevují v módě, na sociálních sítích i v popkultuře. A s nimi se vrací i estetika, která nápadně připomíná 90. léta.






Rusko dostalo přes léto významnou pomoc z nečekaného místa. Ukrajinské útoky proti jeho ropné infrastruktuře, které probíhají už půl roku, připravily Rusko o zásoby pohonných hmot. Kreml tuto díru lepí dovážkami ze zahraničí. Podle nového zjištění i ze země, která je ve „věčné“ válce s jedním z hlavních ruských spojenců.



Dvanáctiletá Micaela Colettiová ležela večer 9. října 1963 v posteli, když uslyšela ránu připomínající hrom. O pár okamžiků později ji obří vlna vyrvala z domu a odnesla údolím stovky metrů daleko. Micaela přežila. Téměř dva tisíce dalších lidí nikoliv. Odkud se dvousetmetrová masa vody vzala? A proč obyvatelé severoitalského Longarone až do posledních chvil netušili, že se na ně řítí katastrofa?



Smrt mladé laborantky v sibiřském Irkutsku spustila rozsáhlou karanténu, uzavřela několik nemocnic a přitáhla pozornost Američanů. Téměř dvě stovky lidí jsou v izolaci a pod lékařským dohledem. Ruské úřady sice nákazu stále nepotvrdily, okolnosti úmrtí však vyvolaly velké obavy. Laborantka totiž pravděpodobně podlehla plicnímu moru.