Jan Novák, devětašedesátiletý autor prózy Zatím dobrý o bratrech Mašínových nebo sporně přijaté biografie Milana Kundery, napsal román Těžký prachy na základě vlastního někdejšího angažmá u firmy, která v americkém Chicagu rozvážela peníze. "Když mi došly peníze, rozhodl jsem se, že nepůjdu učit ani nikam do kanceláře, ale že budu dělat něco, o čem ještě budu moct psát," vzpomíná Novák, který roku 1969 s rodiči emigroval přes Rakousko do USA.
V Chicagu žil i studoval. A později tamtéž našel inzerát na pozici ozbrojeného kurýra. Za pár dní absolvoval kurz na střelnici, prošel policejní zkouškou, načež s dodávkou vyjel do ulic. Na základě zážitků a příběhů svých spolupracovníků o tom teď napsal prózu. Těžký prachy ji nazval, protože především mince ve velkém množství byly těžké, dodává. V obrněném voze míval většinou kolem tří milionů dolarů. Nakladatelství Argo knihu označuje za kombinaci autobiografie, reportáže, poezie i dokumentu. Skládá "šokující obraz současné Ameriky i plastický autoportrét samotného spisovatele", uvedlo.
Jedenačtyřicetiletý brněnský prozaik Jan Němec, autor Dějin světla a Možností milostného románu, na Velký knižní čtvrtek zveřejní novinku nazvanou Liliputin. "Je to pět povídek, které se více či méně vztahují k válce na Ukrajině. Dvě jsou ze západní perspektivy, dvě přímo ukrajinské a poslední je ruská, zpracovává téma protestů, které na začátku války v Moskvě probíhaly, než byly udušené," říká Němec.
"Je to pro mě experiment, nikdy jsem nepsal nic v přímém přenosu, co by se dělo aktuálně. Myslel jsem, že to nepůjde bez časového odstupu a bez osobní zkušenosti. Sledoval jsem zpravodajství jako všichni a byl jsem vzteklý, v šoku a vyvedený z míry. Zjistil jsem, že je to dobrý hnací motor pro psaní," doplňuje.
Jeden Němcův příběh pojednává o Čechovi, který jede na Ukrajinu najít své jiné já, další o ruské akademičce, jež v Moskvě protestuje v kostýmu z baletu Labutí jezero. Jiný se točí okolo dětí bez domova, jež válka vyhnala ze sklepa, či německého páru, který si na Ukrajině "pronajal dělohu", avšak jejich dítě po porodu uvízlo v Kyjevě. Poslední příběh přibližuje situaci výrostka, jenž v obléhaném Mariupolu rozváží lavaš a váhá, kdy zmizet.
Původní česká tvorba bude v letošním Velkém knižním čtvrtku silně zastoupená. Kniha Václava Cílka Přijít za svítání přináší výběr esejů, které tento geolog a popularizátor vědy napsal v letech 2002 až 2022.
Pětapadesátiletý kastelán a spisovatel Evžen Boček chystá poslední díl ságy, které se dosud prodalo téměř půl milionu výtisků a vznikl podle ní také film. Pokračování příběhů o Marii III. Kostkové se jmenuje Aristokratka pod palbou lásky. Autor však nevylučuje, že se časem objeví díl, který sérii dějově předchází a odehrává se roku 1983.
Spisovatelka a překladatelka Monika Zgustová se v novince nazvané Potmě jsme se viděli lépe zaměřuje na osudy rodiny, která před 30 lety musela uprchnout před totalitou a normalizací.
Překladovou literaturu zastoupí japonský bestseller Sósukeho Nacukawy nazvaný Kocour, který zachránil knihy. Je oslavou knih, koček i jejich lidských obdivovatelů a prodalo se ho přes tři miliony výtisků. Vypráví o středoškolákovi, který se chystá zavřít antikvariát, jejž zdědil po dědečkovi. V tu chvíli se na scéně objeví mluvící kocour a požádá hrdinu, aby mu pomohl zachránit knihy.
Vyjde také další titul populární jedenatřicetileté irské rodačky Sally Rooneyové nazvaný Kdepak jsi, krásný světe. Vypráví o čtveřici hrdinů, kteří jsou sice pořád mladí, ale už je dohání realita.
Výjimečně bude do Velkého knižního čtvrtka zařazena také poezie. Ke 100. výročí vydání básnické skladby Pustá země nositele Nobelovy ceny T. S. Eliota vychází toto zásadní dílo 20. století v novém překladu Petra Onufera.
