Gulag jsme přežily díky vzdělání a kultuře, říkají ženy v knize Moniky Zgustové

ČTK ČTK
28. 9. 2020 15:33
O důležitosti čtení, psaní a hledání krásy i ve věcech, které krásu zdánlivě postrádají, píše Monika Zgustová v nové knize nazvané Oblečené k tanci na sněhu. České spisovatelce a překladatelce do španělštiny i katalánštiny ji před třemi roky vydalo barcelonské nakladatelství Galaxia Gutenberg pod názvem Vestidas para un baile en la nieve, teď vychází česky.
Monika Zgustová v Barceloně, jaro 2016.
Monika Zgustová v Barceloně, jaro 2016. | Foto: ČTK/EFE

V díle, které se pohybuje na pomezí románu a literatury faktu a jež sama označuje za literární reportáž, autorka vede rozhovory s devíti přeživšími ze sovětských gulagů. Respondentky dosvědčují, jak bylo možné internační zařízení přežít díky vzdělání a kultuře.

"Je důležité, abychom si uvědomili, že potřebujeme nejen tělesnou zdatnost, ale také žít kulturou a mít opravdu dobré přátele," říká Zgustová.

Spisovatelka žije v Barceloně, její knihy byly přeloženy do 10 jazyků. Romány psala česky, tentokrát však zvolila španělštinu. "Tahle kniha je trochu jiný žánr, není beletrie, takže jsem mohla psát ve španělštině, přestože to není moje mateřština," vysvětluje.

Knihu si nakonec ani sama nepřeložila. Autorkou českého překladu, který vydává Argo, je Renáta Sobolevičová. "Nakladatelství spěchalo, aby kniha v Česku vyšla ještě před koncem roku, tak si vzali rychlou překladatelku," objasňuje Zgustová.

Při rozhovorech s ženami, jež mají drastickou zkušenost s pobytem v gulazích, se Zgustová podle svých slov hodně zamýšlela nad škálou jejich životních hodnot.

"Třeba neuvěřitelnou hodnotou pro ně bylo přátelství a podobné zkušenosti. Když se později vdaly za někoho, kdo nebyl ve vězení, často se rozvedly a navázaly raději vztah s někým, kdo měl také život poznamenaný gulagem," ilustruje.

"Ty ženy byly něco jako Hrabalovi pábitelé, přes ostnatý drát lágru byly schopné vnímat krásně bílý sníh a vycházející slunce. Právě ženy, které dovedly i v krutých podmínkách mezi surovými dozorci a spoluvězni z řad kriminálníků nalézt krásu, byly ty, které přežily," míní.

Monika Zgustová v rozhovorech ukazuje, jak důležité byly pro přežití v gulagu vzdělanost a vztah ke kultuře. Vězenkyně četly vzácné knihy a učily se básně nazpaměť. "Často si vytvořily škálu hodnot, kterou po propuštění mezi lidmi bez jejich zkušeností nemohly aplikovat. Chtěly nahradit čas, který promarnily v gulagu, proto poslouchaly klasickou hudbu, četly náročnou literaturu a nechápaly oddechovou kulturu," uvádí.

Obal knihy Oblečené k tanci na sněhu.
Obal knihy Oblečené k tanci na sněhu. | Foto: Argo

"Některé mi řekly, že kdyby měly další život, vrátily by se na čas do gulagu, protože si tam našly neuvěřitelné přátelství na život a na smrt. To jsem dlouho nemohla pochopit," doplňuje Zgustová, která knihu Oblečené k tanci na sněhu při nedávné návštěvě Česka představila mimo jiné v pražské Knihovně Václava Havla.

Monika Zgustová se narodila roku 1957 v Praze, jako šestnáctiletá emigrovala s rodiči do USA a od 80. let žije v Katalánsku. Proslula coby překladatelka děl českých autorů do španělštiny a katalánštiny, mimo jiné Jaroslava Haška, Václava Havla, Milana Kundery či Bohumila Hrabala. Je také autorkou Hrabalova životopisu nazvaného V rajské zahradě trpkých plodů.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Papež zrušil kvůli bolesti nohy obřady

Papež František kvůli bolesti nervů v noze zrušil dva náboženské obřady plánované na 24. a 25. ledna a každoroční projev pro diplomaty sloužící u Svatého stolce, který měl přednést v pondělí. Svou tradiční nedělní modlitbu Anděl páně ale přednese. Podobné zdravotní potíže trápily hlavu katolické církve již na přelomu roku. Nové problémy vznáší otazníky nad jeho cestou do Iráku plánovanou na začátek března, kterou už tak ohrožovala pandemie covidu-19. Papežovy zahraniční cesty jsou většinou velmi náročné, hlava církve se při nich setkává s velkým množstvím lidí, slouží dlouhé mše a hodně cestuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy