Praha - Dosud nejrozsáhlejší a nejdůkladnější zmapování historie domácího komiksu nabízí obsáhlá dvoudílná publikace Dějiny československého komiksu, která vznikla v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ve spolupráci s dalšími odborníky z akademického prostředí. Tisícistránkovou práci, kterou doprovází pět stovek ilustrací, vydává nakladatelství Akropolis.
Dvě výkladové knihy doprovází rejstříková brožura. Komplet sleduje vývoj a osudy komiksové formy na území dnešního Česka a Slovenska od jejích počátků v česky a slovensky psaném periodickém tisku pozdního Rakousko-Uherska až po překotný rozvoj po roce 1989. Publikace podle autorů zároveň nabízí příležitost k poupravení či vyvracení mnoha tradovaných zjednodušení či omylů, týkajících se malého významu či přerušované kontinuity místní komiksové tradice. V kontextu slovenském se jedná o vůbec první takto koncipovanou historiografickou práci.
"Důraz jsme samozřejmě kladli na původní tvorbu, dobře si ale uvědomujeme neoddělitelnost československé produkce od mezinárodního kontextu, který zejména v některých obdobích zásadně ovlivňoval místní vnímání komiksu," říká Pavel Kořínek, hlavní redaktor knihy a pracovník Ústavu pro českou literaturu Akademie věd.
Dějiny československého komiksu proto autoři prezentují v jejich všeobecně kulturních i úžeji komiksových souvislostech: s důrazem na proměny a vývojové tendence, ne jako soubor izolovaných profilů několika vybraných osobností a textů.
Podle jednoho z autorů publikace Martina Foreta, který působí na olomoucké Univerzitě Palackého, Dějiny československého komiksu představují také zajímavý doplněk k dějinám domácích tištěných médií.
"Ve dvacátém století byly totiž domovem komiksu primárně novinové a časopisecké tituly. A to často i takové, u nichž jsme to nečekali. Zároveň se s komiksem více či méně zapletla řada osobností, které známe i z jiných oblastí kulturního života v Československu," říká Foret.
Dalšími dvěma autory knihy jsou Tomáš Prokůpek, který se komiksu věnuje dlouhodobě jako autor, editor i kurátor výstav, dnes působí také na Palackého univerzitě, a Michal Jareš, který se v Ústavu pro českou literaturu AV věnuje zejména české a slovenské literatuře 20. a 21. století.
