reklama
 
 

Komiksové tipy: Batman, sex za peníze a konec kluka s tygrem

22. 9. 2014
Jaké komiksové novinky čekají na prahu podzimu v českých knihkupectvích? Nabízíme několik tipů pro dospělé, děti i dospělé děti.
Doporučujeme

Komiksové tipy - Léto je za námi a je třeba si přiznat, že z hlediska připomenutí zajímavých komiksů vůči vám máme ne jeden, ale hned několik dluhů. Pozitivní je, že díky tomu je následující přehled velmi pestrý. Posuďte sami.

Klára Smolíková, Jan Smolík: Viktorka a vesmírná dobrodružství

Vítejte na palubě vesmírné lodi Lítavice, která právě startuje na velkou meziplanetární výpravu.

Jak jinak začít okružní cestu komiksovým světem než komiksem, který má podobnou okružní jízdu přímo v genech? A to ještě k tomu ve vesmíru? Viktorčina dobrodružství autorské dvojice Klára Smolíková a Honza Smolík vycházela původně v letech 2004 – 2010 ve Čtyřlístku a upřímně říkám, že kdybych byl dítě, tak se může stará čtyřlístkovská garda jít... někam.

Viktorka je ideální mix komiksu nabízejícího zábavu i poučení (od drsných pravidel společnosti na téma, kdy si vyčistit zuby a na co je pyžamo, po učení se toleranci) a nadto ještě připravující své čtenáře na taková zásadní díla světové kinematografie, jako je Galaxy Quest a Futurama.

V nakladatelství Portál si dali na knize záležet stejně jako oba autoři, takže barvy jsou přesně takové, jaké mají být, a celý komiks vypadá tak, aby ho děcka automaticky začala zkoumat. Což je parádní. Protože jestli k něčemu Viktorka vybízí, tak k tomu, nebát se zvědavosti. Ta nám nakonec přinese plody – ať už mají podobu návštěvy planety inteligentních kamenů, nebo ledových draků. Prostě Komiks pro děti, jak má být.

Frank Miller: Ženská, pro kterou bych vraždil

Je další horká, vyprahlá noc, za který se lidé oddávají neřestem...

Vzhledem k filmové premiéře druhého Sin City není divu, že opět vychází předloha ústředního příběhu – Ženská, pro kterou bych vraždil. Zdá se vám název neurvalý?

Však to také není vzletný slogan pro olympiádu, ale povzdech chlapa, který čelí minulosti, představám, frustraci a vůni tý zatracený ženský, která na něj hraje jak na balalajku.

První (a nejlepší) příběh Dwighta McCarthyho, nejčastějšího hrdiny historek ze Sin City, je příběhem o dokonalé femme fatale.

Je zde samozřejmě i zločin, krev, násilí a patos, ale hlavně jde o tu ženskou. O to, jak se za andělskou tváří a božským tělem skrývá peklo.

Frank Miller si prostě řekl, že když noir, tak z gruntu, a v podstatě stvořil esej o jednom z nejzákladnějších motivů žánru, který funguje bez ohledu na to, kolikrát jste jej četli.

Emmanuel Guibert: Alanovo dětství

Znamenité svědectví o každodenním životě v předválečné Americe. Příběh malého chlapce z běžné rodiny, který se postupně otvírá světu a existenci vůbec.

Před lety u nás vzbudil zasloužený ohlas třídílný komiks Alanova válka – vzpomínky amerického vojáka Alana Copa, jak je vyprávěl francouzskému komiksovému tvůrci Emmanuelu Guibertovi. Fascinující pohled na druhou světovou válku opravdu „zespoda“ - citlivě v černobílém provedení, bez extravagantností v kresbě, s plným soustředěním se na osud jednoho jediného člověka ztraceného ve víru největšího světového konfliktu.

A protože Alan byl skvělý vypravěč, není divu, že se k němu Guibert vrátil a přiblížil nám i jeho dětství. Dvacátá a třicátá léta v USA plná podivných vůní, barev a společenských otřesů. Guibert je mistrem v komiksové orální historii – stokrát napodobovaný a jen málokdy sotva dorovnaný. Ostatně i v českém provedení jsme se pár pokusů dočkali. Asi nepřekvapí, když dodám, že se čeští autoři ještě mají hodně co učit.

A zatímco hlavní hodnota komiksu je samozřejmě v přiblížení dávno ztraceného světa USA před válkou, přidaná hodnota spočívá v tom, že Alanův příběh je jakýmsi přirozeným doplňkem k dnes i u nás populární postavě jménem Captain America. Zdá se vám absurdní srovnávat hrdinu barevného akčního mainstreamového komiksu a v podstatě dokumentu? Zkuste si je postavit vedle sebe – ne komiksy, ale jejich protagonisty, Američany ze staré školy, co žijí už jen v komiksech a písních Bruce Springesteena...

Chester Brown: Sex není zadarmo

Chester je unaven ze vztahů s ženami a po dalším rozchodu se rozhodne nezkoušet znovu najít pevný vztah s jinou dívkou. Sex mu ovšem schází, a získává ho tou nejsnadnější cestou: platí za něj.

Sex není zadarmo by neměl brát do ruky nikdo, kdo chce primárně ten sex. Od toho je tu třeba Druuna, nebo v menší míře loni vydané dílko Borgia. Neměl by po něm sahat ani ten, kdo očekává veselé nebo aspoň zábavně trapné historky z výprav za padlými děvčaty. A taky ti, co se třesou na něco šokantního. Ono je to sice překvapivé, ale Sex není zadarmo je v podstatě edukativní komiks.

Čímž nemyslím to, jak se správně objednat, podle čeho se řídit a kam pak napsat recenzi. Jednak komiks vychází z kanadského kontextu a jednak v tomto ohledu chybí naprosto zásadní informace typu „jako na trhu - choď ráno, když jsou čerstvý“. Ne, edukativností myslím, že Chester Brown vybízí k úvahám a dialogu.

Hlavní hrdina/autor sice vypadá jako robot – a je to i několikrát zdůrazněno –, ale paradoxně právě díky oné odtažitosti, která z něj na mnoha stránkách čiší, si začnete jeho prohlášení pořádně rozebírat. Zní totiž sakra rozumně – sice ve stylu mrtvé kočky Karla Michala nebo chudáka Marvina ze Stopařova průvodce po galaxii, ale ano, pořád rozumně.

Jak moc se liší vztah založený na obchodním vztahu od vztahu založeném na společenských očekáváních? Co je skutečně vykořisťování? Jak to všechno souvisí se zločinností? Je prostituce urážkou ženy? A muže? A co znamenají všechny ty zkratky na specializovaných fórech, sakra? Běžte se vzdělat. Nemusíte s Chesterem souhlasit a nemusí vás bavit, ale myslím, že pět minut zamyšlení nikoho nezabije.

Mike Carey: Lucifer 5 – Domy ticha

Lucifer dává dohromady posádku na cestu do Domů ticha, kde jsou týrány duše Ealine a Mony.

Lucifer pokračuje i v šesté knize tak, jak je jeho milým zvykem – geniálně. Mix mytologií, z nichž Carey vždy umně vyzobává téma osobní svobody a schopnosti prosadit vlastní vůli, je pořád opojný. Stejně jako na první pohled odtažitý Lucifer; ve své nepřístupnosti jedna z nejvíce propracovaných postav moderní komiksové historie.

Carey si ale zaslouží pochvalu nejen za ústřední postavu, kterou zavedl daleko za místa, v nichž snad před lety tušil Neil Gaiman její potenciál (série Lucifer vychází z jedné sice zásadní, přesto drobné epizody komiksu Sandman, kde Jitřní kníže takříkajíc zavře krám a odejde na odpočinek...), ale i za to, jak mu vše krásně zapadá do sebe.

Gaiman si chytře uvolnil ruce zasazením svého komiksu do světa snů, v nichž je míchání nesourodého a porušování pravidel v podstatě pravidlem. Carey se ovšem ve světě snů nepohybuje. A přesto, že v jeho světě bojují japonští bohové proti křesťanským démonům a tarotové karty jsou něčím víc, než se zdá, je to svět logický. S každou další knihou se tak víc a víc vkrádá kacířská myšlenka: Carey (a Lucifer) je lepší než Gaiman (a Sandman). Kdo by to ještě před pár lety řekl?

Geoff Johns: Batman – Země jedna

Batman není hrdina. Je to jen člověk. Omylný, zranitelný a vzteklý.

Nedávno jsem viděl obrázek, na němž Batman sdělil svému komorníkovi něco ve smyslu: „Alfréde, ten sendvič se nedá jíst.“ Na což Alfréd odvětil, že na posledního člověka, který mu něco takového řekl, si najal feťáka, aby ho i s manželkou odstřelil v temné uličce... Geoff Johns takhle revizionisticky ke svému Batmanovi nepřistoupil. On taky Johns není revizionista, co si budeme namlouvat.

Země jedna je dobrý Batman. Je to dokonce hodně dobrý Batman. Ale není to geniální Batman. Má však v sobě něco, co každého fanouška největšího z netopýrů prostě osloví na nějaké podvědomé úrovni. Johns znovu a znovu dokazuje, že o svých superhrdinech ví první poslední a dál a dál nepíše „příběhy 0“, ale příběhy esenciální.

A i když v jeho pojetí Alfréd nestojí za vraždou Bruceových rodičů, pořád má dost fištrónu, aby ho pojal jinak – takže tentokrát je to opravdu drsňák a sledovat jeho očima okolnosti Bruceova osiření je čtenářský zážitek a ukázka výborné scenáristiky. V Nakladatelství Crew prostě Batmany umí.

All Star Western: Pistolníci z Gothamu

Gotham býval semeništěm hříchu už v dobách Divokého západu...

A v Gothamu ještě zůstaneme. Nová řada All Star Western má šanci protrhnout smůlu westernových komiksů u nás. Jejím hlavním hrdinou se sice zdá být Jonah Hex, který se u nás neuvedl dvakrát šťastně (průměrný komiks si s podprůměrnou filmovou adaptací opravdu nepomohly), ale klíčové je zasazení jeho nových dobrodružství do Gothamu – do doby, kdy jistý doktor Arkham začíná uvažovat o novém přístupu k léčení psychicky nemocných...

Hex a Arkham, pragmatický drsný cynik a ustrašený intelektuál-humanista, spolu zažijí dvě velká dobrodružství a v jejich vzájemných dialozích (velká pochvala míří pro jejich překlad za Martinem D. Antonínem) to jiskří napětím i černým humorem. Hlavně se však čtenáři dostane spousty malých dárečků – jako například odhalení, co bylo v jisté jeskyni před Batmanem.

Ovšem Pistolníci z Gothamu naznačují již názvem více hrdinů. A tak zde narazíme ještě na dva kratší příběhy s jinými hrdiny. První se týká indiánské pomsty, hordy nemrtvých a muže posedlého démonem. Druhý nás zavede do San Franciska a jeho čínské čtvrti, kde se rozehrává velký příběh pomsty. Vše je krásně dynamicky ztvárněno a profesionálně nakresleno, ale na ony výjevy z dějin Gothamu to nemá. I tak je však All Star Western z těch zajímavějších nových sérií a rozhodně bych se za pokračování nezlobil...

Bill Watterson: Calvin a Hobbes – Svět je kouzelný

Divnost vždycky začíná hned doma...

Takže to přišlo. Nejtragičtější okamžik letošní komiksové sezony. Calvin a Hobbes se dočkali posledního svazku. Legendární stripová série původně vycházela v letech 1985 až 1995 a skončila prostě proto, že si autor řekl dost. Jinými slovy: těch jedenáct knih českého souborného vydání nehrozí nějakým pomalým odcházením a čím dál nevýhodnějším poměrem kvality a nostalgie. Ne, tady se odchází na vrcholu a s plnou parádou.

Připravte si kapesníčky, šátky, fotky ze základky a vůbec svoje dětské Já na poslední výpravu do světa jednoho obyčejně neobyčejného kluka s velkou fantazií a vlastním tygrem. Vychutnejte si jejich střety se smrtící realitou, strašlivou pančelkou, mimozemšťany z planety Dospělost, vyšinutými sněhuláky a samozřejmě tou monstrózní holčičkou, před kterou není ani váš tygr v bezpečí.

Svět je kouzelné místo, kouzelná kniha. Ten typ, co přináší ten nejkrásnější paradoxní smutek plný veselí a okouzlení. Calvine a Hobbesi (a všichni kluci a holky z nakladatelství Crew), díky.

autor: Boris Hokr

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama