Nejlepší čeští komiksoví tvůrci svižně publikují. I v USA

Richard Klíčník
Aktualizováno 9. 12. 2014 21:35
O Aleše Kota mají zájem i nakladatelství DC Comics a Marvel, Dan Černý začíná pomalu, ale jistě ovládat domácí komiksovou scénu.
Aleš Kot: Zero.
Aleš Kot: Zero. | Foto: Crew

Glosa - Jméno Aleš Kot skloňuje česká komiksová scéna od chvíle, kdy se mladému českému scenáristovi podařilo prosadit v USA. Zájem o něj má nakladatelství DC Comics i Marvel. Na druhou stranu Dan Černý začíná pomalu, ale jistě ovládat domácí scénu.

Aleš Kot.
Aleš Kot. | Foto: Crew

Žahavá chapadla systému

Jméno Aleše Kota (1986) se začalo ve spojitosti s komiksem v Česku objevovat na jaře tohoto roku, když novopečená hvězda dorazila do Prahy a dala první rozhovory. Někoho takového – přiznejme si vlastenecky – český komiks potřebuje. Trochu smutné na tom ale je, že první opravdový český komiksový scenárista nikdy nezačal působit u nás, ale rovnou ve Státech.

Do Ameriky odešel v roce 2009 a cílevědomě pracoval na kariéře komiksového scenáristy. Skutečnost, že se v branži skutečně etabloval, můžeme přičítat stejnou měrou talentu i píli. V Česku právě vyšla první kniha jeho autorské série Zero, v níž každý sešit (má jich být celkem čtyřicet) kreslí jiný výtvarník.

Aleš Kot: Zero.
Aleš Kot: Zero. | Foto: Crew

Zero je agentem agentury, která má na starosti eliminaci nebezpečných osob. Zero je také komiksem pro Ameriku 21. století. Jasně levicově smýšlející autor dává čtenářům přesně to, po čem je poptávka. Konspiraci, manipulaci vším a všemi a vykořeněného hrdinu, který si pod příkrovem výcviku, který prodělal už v útlém dětství, nemůže být jistý ani tím, kdo vlastně je.

Kot do prvního sešitu zakomponoval snad všechny „problematické“ oblasti světa (prozatím vynechal Kubu a Koreu), v nichž intervenuje Amerika. Přitom prozatím neprozradil o agentuře, pro niž Zero pracuje, nic konkrétního. Díky globalizaci vypadají všechny velíny západního světa stejně, navíc Kot poukazuje na to, že je v podstatě jedno, odkud prohnilý systém natahuje svoje chapadla, která jsou stejně žahavá jako teroristé, s nimiž bojuje.

Aleš Kot: Zero.
Aleš Kot: Zero. | Foto: Crew

Zajímavé jsou v jinak poměrně klasickém thrilleru také sci-fi motivy (celý děj je zasazen do nedaleké budoucnosti, kdy věda opět popošla kus cesty), s nimiž Aleš Kot nakládá rozumně. Působí jako koření kvalitně budovaného příběhu, který se sice tu a tam neubrání žánrovým klišé, ale i tak působí (překousnete-li výše popsanou agitku) svěže a svižně. Stereotypům zabraňuje i střídání kreslířů. Každý rukopis je zcela odlišný a dá se předpokládat, že jednou bude Zero fungovat také jako portfolio kreslířských komiksových nadějí druhého desetiletí 21. století.

V záři domácích reflektorů – Jelita!

Dana Černého (1982), autora Jelit (a dalších komiksů), můžeme s nadsázkou označit za jakýsi protipól Aleše Kota. Černý se na komiksové domácí scéně objevuje pravidelně dlouhá léta. Zatímco Kot hledá inspiraci u amerických scenáristů zvučných jmen, Dan Černý vychází z českého a evropského komiksu. Vedle Petra Kopla se stává českým nejpublikovanějším komiksovým tvůrcem (Černý si píše scénáře, které sám kreslí). Jeho Tryskošneka najdete ve Čtyřlístku, pro magazín Pevnost píše stejnojmenný strip, vydal již tři alba Fanoušových eskapád…

Dan Černý: Jelita.
Dan Černý: Jelita. | Foto: Paseka

… a pro časopis Bravo připravuje komiks Jelita, který právě vyšel u nakladatelství Paseka. Pokud jste zpozorněli u názvu periodika, v němž Jelita vycházejí, můžeme vás uklidnit. Jedná se o inteligentní komiks pro pubescenty, který tvoří autor, jenž se u svojí práce rád baví. Pokud dodáme, že Černého humor je na české komiksové scéně možná vůbec nejinteligentnější (a není to jen tím, že tolik komiků u nás nemáme), nemusíte se výsledku obávat. Rozhodně není radioaktivní.

Jelita jsou jacísi Kamarádi současnosti. Členy jsou ovšem dvě holky a dva kluci. Zdejší Váleček se jmenuje Peky, temná emo duše se pochopitelně jmenuje Emil, Ráďa je intouška a Jana je tak trochu nanynka, která je v kolektivu jako katalyzátor dějů. Svou naivitou a entusiasmem přivolává situace, do nichž by se zbytek party nikdy nedostal.

Dan Černý na Komiksfestu.
Dan Černý na Komiksfestu. | Foto: Martin Čurík

Je evidentní, že Černý poměrně dlouho hledal nejen kreslířský styl, ale i způsob vyprávění, který se bude pro potřeby jednostránkových epizod hodit. Dost mu pomohla inspirace kanadským komiksem Pupíky, který je určen pro obdobné publikum, ale nikdy se nezpronevěřil české tradici a stejně jako v ostatních svých komiksech odkazuje (kdykoli může) na český komiks i kulturu.

Čím dále se Jelity pročítáte, tím neodbytněji se vám dere na mysl, že druhou (a někdy i třetí rovinu) příběhu čtenářky Bravíčka prostě nemůžou chytnout. Když tuto námitku vznesete před autorem, tajnosnubně se usměje a odpoví, že vždycky počítal s knižním vydáním pro další publikum.

Dan Černý: Jelita.
Dan Černý: Jelita. | Foto: Paseka

Jelita nejsou tím nejlepším, co Černý napsal. Navíc v první polovině opravdu pracně (místy i lopotně) hledá jak obsah, tak formu. Důležité ale je, že v boji nakonec vítězí. Poslední třetina už skýtá okamžiky, u kterých se budete smát nahlas. Snad se budou Jelita v Bravu líbit i nadále a dočkáme se dalších sebraných spisů. A snad Černému nevyschne pero a kvalita dále poroste.

Aleš Kot: Zero: Krize, Crew, Praha 2014, 160 stran.
Dan Černý: Jelita, Paseka, Praha 2014, 64 stran.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy