Výsledky byly jako tradičně vyhlášeny tento pátek na pražském veletrhu Svět knihy. Rozhodla porota složená z překladatelů Šárky Grauové, Kateřiny Krištůfkové a Ladislava Nagye.
Obec překladatelů chce tímto způsobem poukazovat na problematické jevy v oboru a tím jej kultivovat. "Vítězové" se častěji nedostaví. O to výjimečnější bylo, že v pátek na pódium přišel Jiří Padevět, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia, aby se čtenářům omluvil. "Nevím, čemu tleskáte, možná té hanbě," podivil se přítomným.
"S dovolením bych se rád omluvil, protože ten překlad jsme skutečně vydali v příšerné podobě. Je to naprosté selhání, která se bohužel stávají, a doufám, že většina českých překladatelů nás i nadále bude považovat za solidního nakladatele," řekl Padevět. Academia existuje od 50. let minulého století, specializuje se na vědeckou literaturu, vydává však také beletrii, encyklopedie, slovníky či učebnice. Její cílovou skupinou je převážně odborná veřejnost.
Knihu Vysušená kaluž stáhla Academia z prodeje už dřív, zmínil na veletrhu Padevět. "Těm čtenářům, kteří si ji stihli zakoupit, a podle našich statistik jich není mnoho, samozřejmě buď vrátíme peníze v našich prodejnách, nebo knihu vyměníme za jiný titul," dodal a sklidil hlasitý potlesk. Academia provozuje knihkupectví v Praze a Brně.
Román Vysušená kaluž napsal chorvatský modernista Janko Polić Kamov v roce 1909, kvůli cenzuře však vyšel teprve o půlstoletí později. Do češtiny text vloni přeložil kroatista Jaroslav Gerask Otčenášek z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Dle poroty Obce překladatelů chyboval ve slovní zásobě a hřešil na podobnost některých českých a chorvatských slov. Vyložil si je chybně, což způsobilo věcnou nesprávnost převodu. Slovo "patos" například česky znamená "podlaha", "lumpacija" není "lumpárna", ale "pařba", "crni dani" jsou spíše "těžké časy" než "černé dny" a třeba "prvu joj se približi" znamená "první noc se s ní pomiluje", nikoliv "první noc se k ní přiblíží", uvedla porota.
Podle ní Otčenáškův překlad dále nerespektuje odlišnosti v chorvatských a českých větných vazbách. Rovněž projevuje nedostatek citlivosti pro českou frazeologii či stylové polohy jednotlivých výrazů.
"Chorvatský modernista Kamov je přitom brilantní autor, který staví efekt své prózy na jemné ironii a stylistických nuancích," upozornila porota. Při rozhodování přihlédla též k tomu, že autor překladu vyučuje další generace odborníků na vysoké škole, že Academia je součástí akademické sféry a knihu grantem podpořilo ministerstvo kultury. "Překladatel z takzvaných malých literatur má kromě obecné odpovědnosti každého překladatele i odpovědnost za obraz literatury země, kterou k nám uvádí," zmínila na Světě knihy členka poroty Šárka Grauová.
Druhý Skřipec s kolegy udělila za "flagrantní porušení etických norem a autorského práva" v případě nového vydání Farmy zvířat od George Orwella, které v překladu Jany Middleton publikovala společnost Fortuna Libri Publishing. Ta existuje od začátku 90. let minulého století. Dílo představuje jako nový překlad, ve skutečnosti se však jedná o nepřiznanou dílčí úpravu staršího překladu Gabriela Gössela, který žil v letech 1943 až 2020.
Jana Middleton dle poroty "vzala původní překlad a trochu ho poupravila, občas nahradila jedno slovo synonymním výrazem, místy změnila pořádek slov ve větě, ovšem v textu ponechala jedinečné výsledky tvůrčí činnosti svého předchůdce, ať už šlo o řešení vynalézavá, nebo chybná," konstatovala překladatelka Grauová.
"Plagiát, který nechá chybu autora původního překladu, samozřejmě prozrazuje ten svůj vliv zcela očividně. Bezostyšnost, s níž se Jana Middleton zmocnila staršího textu, považujeme za nevídanou a tento postup za odsouzeníhodný," dodala členka poroty.
Podle ní k vydání knihy přispěl fakt, že autorská práva na Orwellovo dílo vypršela koncem roku 2020. "Takže bylo otázkou jen velmi krátké doby, než se na trhu začnou objevovat Orwellovy knihy v nejrůznějších vydáních a překladech," zmiňuje odbornice. Podle ní Farma zvířat od jara 2021 do léta 2022 vyšla nejméně v pěti různých překladech.
Udělit anticenu se porota rozhodla mimo jiné s přihlédnutím k tomu, že Farma zvířat patří v Česku k povinné školní četbě a že právě nakladatelství Fortuna Libri Publishing poslalo na pulty knihkupectví již několik Orwellových děl. "Celá záležitost by neměla skončit pouze udělením Skřipce, měla by následovat i omluva dědicům autora překladů a ideálně finanční kompenzace," dodala Grauová.
Anticenu Skřipec vyhlašuje Obec překladatelů od roku 1994. Jak na Světě knihy připomněla její současná předsedkyně a hispanistka Anežka Charvátová, cílem není skandalizovat chyby či kohokoliv dehonestovat, ale "snažit se o to, aby si literární překlad zachoval svou tradiční kvalitu, která v posledních letech občas trošičku upadá," řekla.
"Nechceme střílet do vlastních řad, snažíme se upozornit i na nedostatečně kvalitní redakční práci, která bývá často důsledkem finančních tlaků na překladatele, redaktory i nakladatele," doplnila Charvátová. Právě z obav o přehnanou skandalizaci překladatelé letos oproti dřívějšku nezveřejnili odborné posudky, přestože na vyžádání budou odborníkům k dispozici.
Vyhlášení anticeny na Světě knihy trvalo necelých 40 minut. V závěru členka poroty Grauová vzpomněla, jak pracovala v nakladatelství Mladá fronta. Tam jednou přišel dopis od rozhořčeného čtenáře, jenž žádal náhradu za újmu utrpěnou v důsledku množství chyb v jedné jejich knize. "Česká kultura na překladu závisí, jsme malá literatura a český spisovatel do značné míry žije z literárního překladu. Pokud se nebudeme ozývat systematicky, nemůžeme donutit nakladatele, aby na kvalitu překladu dbali," myslí si Grauová.
"Chtěla bych vás vyzvat: když si koupíte knihu, přinesete ji domů a zjistíte, že je to šunt, odneste ji zpět do knihkupectví, tak jako byste odnesli vadné boty nebo vadnou pneumatiku od auta. Je to věc nás všech," uzavřela.
