Reklama
Reklama

Šance na Cenu literární kritiky za prózu mají Borkovec, Kaprálová a Pánek

O Cenu literární kritiky (CLK) za prózu se bude letos ucházet kniha Petra Borkovce Nějaká Cécile a jiné, titul Dory Kaprálové Mariborská hypnóza a Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka. K finálovým titulům, které vyšly loni, porota dospěla po sérii debat, z nichž poslední byla ve středu.

JOSEF PÁNEK, cena za prózu, kniha Láska v době globálních klimatických změn
Josef Pánek získal v roce 2018 Magnesii Literu za knihu Láska v době globálních klimatických změn. Nyní je se svou prózou Portrét vědce v systému postindustriální společnosti nominován na Cenu literární kritiky. Foto: Profimedia
Reklama

Nominace v kategorii poezie vzejdou z její debaty příští středu. Cenu za prózu a poezii udělí 25. března spolek kritiků z literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar. O nominacích informoval ČTK za spolek Ondřej Nezbeda.

U krátkých textů Borkovce vydaných s názvem Nějaká Cécile a jiné porota vyzdvihla estetizaci ošklivosti. Autor podle ní rozvíjel mystifikaci, afekty, nenaplněná očekávání, a vylíčil a zachytil tak podvojnost krásy a odpornosti v živém světě.

Kaprálová svou Mariborskou hypnózu koncipovala jako specifický záznam pobytu ve slovinském městě. Noří se při něm do minulosti a postavy, s nimiž se setkala, se mísí s těmi, které patrně vymyslela a které se často pohybují na okraji.

Pánek v Portrétu vědce v systému postindustriální společnosti vyslal astrofyzika na konferenci do Irska, kde hlavního a jediného hrdinu urazí přístup kolegů. Místo sezení na konferenci se tak potuluje po irských městech včetně Dublinu a vede monology v hovorovém jazyce. Snaží se podle odborníků pojmenovat stav vědy, potažmo světa, v němž se smysl těžko hledá.

Reklama
Reklama

Tituly se podle expertů věnují motivům existenciální úzkosti, ztráty kontroly či pocitu vlastní bezmoci. "Literatura, která tuto dynamiku reflektuje, dokáže prostřednictvím drobných, realistických situací a autentických postav naznačit, jak moderní člověk nahrazuje konfrontaci s vlastní konečností rutinou," řekla publicistka a překladatelka Olga Pavlova.

Cílem CLK je sledovat a propagovat vydaná literární díla a rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny vznikly jako určitá protiváha širokým cenám Magnesia Litera a týkají se jen prózy a poezie. Z nominovaných titulů bude porota vybírat jedno dílo. Na jejich autory vedle odměny 50 000 korun a signovaného tisku od Petra Síse čeká i možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.

Loni si Cenu literární kritiky za prózu odnesla Emma Kausc s titulem Narušení naděje a za poezii Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci.

Reklama
Reklama
Reklama