Reklama
Reklama

Nominace na Ceny literární kritiky za poezii mají Iljašenko, Kauer a Goldstein

O druhou Cenu literární kritiky (CLK) za poezii se budou letos ucházet básnické sbírky Marie Iljašenko Zvířata přicházejí do města, Aleše Kauera Lebka hoří neonovým snem a Kláry Goldstein Birán. K finálovým titulům, které vyšly loni, porota dospěla po sérii debat. Cenu za prózu a poezii udělí 25. března spolek kritiků z literárních časopisů A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.

Klára Goldstein, autorské čtení
Česká básnířka, literární vědkyně a překladatelka Klára Goldstein je za svoji sbírku Birán nominována na Cenu literární kritiky.Foto: Profimedia
Reklama

Iljašenko podle porotců píše návodnou až didaktickou poezii, často se jedná o básnické povídky. "Až na výjimky nepoužívá takzvané básnické prostředky, spíše vypráví příběh svého setkávání se zvířaty, navíc uprostřed války, která ničí lidi i zvířata a které možná všichni společně rozumí stejně málo," uvedl literární kritik Jiří Zizler.

Iljašenko se narodila v roce 1983 v Kyjevě v rodině s českými a polskými kořeny, vyrůstala na Broumovsku a nyní žije v Praze. Debutovala v roce 2015 básnickou sbírkou Osip míří na jih, za kterou byla nominovaná na cenu Magnesia Litera.

Birán, jak pojmenovala svou sbírku Goldstein, je malým městem na Kubě, v němž se narodili Fidel a Raúl Castrovi. Autorka se podle poroty dříve věnovala jiným velkým postavám, patří mezi ně skladatel Gustav Mahler nebo chilský básník Pablo Neruda. Jejich prostřednictvím a skrze postavu Fidela Castra Goldstein zkoumá především téma svobody. Goldstein získala v kategorii poezie v roce 2022 finálovou nominaci na Magnesii Literu za sbírku Falkenfrau.

Kauerova sbírka tematizuje podle porotců hněv a také probíhající válku, a to jak na ukrajinské frontě, tak válku dezinformační. Hněv v ní není destruktivní, ale mísí se se smutkem nad ztrátou světa, míří k naději o novém začátku.

Reklama
Reklama

Kauer působí zejména v Šumperku, vedle poezie se věnuje výtvarnému umění a divadlu. Založil nakladatelství Adolescent. Svou první sbírku Reliéf Atlantiku nesluší suchozemcům vydal v roce 2007.

Cílem CLK, které se poprvé udělovaly loni, je rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny vznikly jako určitá protiváha širokým cenám Magnesia Litera. Týkají se jen prózy a poezie.

Třemi finálovými prozaickými knihami, které porota vybrala před týdnem, jsou tituly Petra Borkovce Nějaká Cécile a jiné, Dory Kaprálové Mariborská hypnóza a Portrét vědce v systému postindustriální společnosti od Josefa Pánka.

Z nominovaných titulů bude porota vybírat jedno dílo. Na jejich autory vedle odměny 50 000 korun a signovaného tisku od Petra Síse čeká i možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.

Reklama
Reklama

Loni si Cenu literární kritiky za prózu odnesla Emma Kausc s titulem Narušení naděje a za poezii Iryna Zahladko se sbírkou Jak se líčit v nemoci.

Reklama
Reklama
Reklama