"Jsem šťastný, že jsem se vrátil. Je to pro mě významný okamžik," řekl spisovatel podle agentury AP. Republika srbská, tedy jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, vyznamenala Handkeho za "porozumění, které projevil vůči srbským zájmům", jak uvedla tamní prezidentka Željka Cvijanovičová.
Peter Handke se za válek v bývalé Jugoslávii stavěl na stranu Srbů a podle kritiků bagatelizoval či přímo popíral jimi spáchané válečné zločiny, včetně genocidy ve Srebrenici.
Bosna je od krvavé občanské války v letech 1992 až 1995 rozdělena na Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny, kterou obývají převážně muslimští Bosňáci a Chorvaté.
Handke je znám zejména jako obdivovatel bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, na jehož pohřbu roku 2006 vystoupil se smuteční řečí pronesenou v srbštině. Miloševiče, který mu v roce 1999 udělil jugoslávský pas, spisovatel také navštívil přímo ve vězení v Haagu, kde politik čelil obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.
Své prosrbské postoje Handke shrnul v knize Zimní cesta k řekám Dunaj, Sáva, Morava a Drina aneb spravedlnost pro Srbsko.
Na protest proti těmto Handkeho postojům v roce 2019 předávací ceremonii Nobelovy ceny za literaturu bojkotovali velvyslanci Kosova, Albánie, Chorvatska a Turecka.
Podle agentury DPA tento pátek Handke navštívil Bosnu poprvé od chvíle, kdy Nobelovku získal.
Z druhého největšího města Banja Luka, kde mu byl udělen "řád za mimořádné zásluhy o Republiku srbskou", zamířil do východobosenského Višegradu, kde z rukou režiséra Emira Kusturici převzal Cenu Ivo Andriče, jugoslávského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za rok 1961.
Višegrad byl v létě 1992 dějištěm masakrů, při nichž Srbové povraždili na 3000 muslimských civilistů.
Srbové uctívají Handkeho jako "přítele národa". Naopak bosenské hlavní město Sarajevo, v němž žijí především Bosňáci, spisovatele v roce 2019 prohlásilo za persona non grata.
Proti Handkeho příjezdu tento týden protestovali příbuzní obětí. "Tady jde o otevřené velebení i oslavu zločinů spáchaných jménem ideje, která bohužel nikdy nebyla zcela poražena. V tom smyslu je třeba nahlížet na tuto návštěvu," řekl stanici Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda ředitel památníku srebrenické genocidy Emir Suljagić.
"Je to velebení násilí, které pro nás zpravidla znamená předzvěst násilí v letech či desetiletích před námi," dodal.
