Lagercrantz: Nové Milénium jsem nenapsal kvůli penězům

ČTK ČTK
26. 8. 2015 15:38
Švédský spisovatel, který napsal čtvrtý díl slavní knižní série, popřel, že by navázal na trilogie Stiega Larssona kvůli zisku. Kniha Dívka v pavoučí síti vychází již ve čtvrtek.
David Lagercrantz
David Lagercrantz | Foto: Magnus Liam Karlsson

Stockholm – Švédský spisovatel David Lagercrantz, který napsal pokračování detektivní trilogie Milénium po smrti jejího autora Stiega Larssona, odmítl, že by ho k přijetí nabídky vedla finanční odměna. Podle deníku Svenska Dagbladet na tiskové konferenci řekl, že je novinář a když narazí na důležitý příběh, dá se do práce. Kdyby odmítl, celý život by toho prý litoval.

Čtvrtý díl slavné detektivní série vyjde ve čtvrtek současně v 25 zemích, včetně Česka, kde dílo nese název Dívka v pavoučí síti. S novináři Lagercrantz mluvil o knize vůbec poprvé.

Švédský spisovatel, který je známý především jako autor životopisu fotbalisty Zlatana Ibrahimoviče, na tiskové konferenci přiznal, že během psaní románu ho stále pronásledoval strach, že zklame. Současně ale cítil nutnost znovu oživit hrdinku trilogie, svéráznou hackerku Lisbeth Salanderovou.

"Na jednu stranu jsem si říkal: Jak bych mohl dokázat pokračovat v popisu tak fantastické postavy, jakou vytvořil Stieg Larsson v podobě Lisbeth Salanderové? Zároveň ale, když se dívám kolem sebe, vidím, že člověka jako je Lisbeth nyní potřebujeme víc než kdy jindy. Především tím mám na mysli kybernetickou zločinnost, která nás obklopuje," řekl.

Salanderovou v novém dílu pronásleduje americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA), která je v poslední době kritizována za odposlechy nejvyšších světových představitelů.

Literární vykradač hrobů

Lagercrantz uvedl, že charakter Salanderové ve své knize dále rozvíjí. "Testoval jsem hranice Lisbeth. Byl jsem Lisbeth Salanderovou posedlý, pronásledovala mě v nočních můrách. Bál jsem se, že Salanderová půjde po mně. Ale současně ji musím rozvíjet. Například chci víc vysvětlit, proč je tak dobrá hackerka," konstatoval autor na tiskové konferenci ve Stockholmu. "Celý život mě zajímají géniové, lidé, kteří jsou odlišní," dodal.

Kritikové Lagercrantzovi vyčítají, že výzvu pokračovat v bestselleru Larssona, který v roce 2004 zemřel na infarkt, přijal. Někteří to označují za "vykrádání hrobů". Lagercrantz ale kritiky obviňující ho z čistě materiálních zájmů odmítá. "Rozčiluje mě, když se někdo zeptá, jestli jsem tu knihu napsal z vypočítavosti," uvádí. Část výdělku se prý autor chystá věnovat na charitativní účely.

Deník Svenska Dagbladet upozornil, že čtvrté pokračování Milénia bylo již dnes dostupné ve Stockholmu v jednom ze sítě obchodů, který prodávají noviny, časopisy, knihy, cukrovinky a další zboží. Vedení obchodu se za nedopatření omluvilo s tím, že šlo o chybu personálu.

 

Právě se děje

před 7 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy