Překladatelka: Nové Milénium Larssonovy čtenáře nebalamutí

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
25. 8. 2015 10:11
Rozhovor s překladatelkou švédského bestselleru Milénium Azitou Haidarovou o právě vycházejícím čtvrtém dílu Dívka v pavoučí síti.
Noomi Rapace jako Lisbeth Salanderová
Noomi Rapace jako Lisbeth Salanderová | Foto: Nordisk Film/Bontonfilm

Praha – "Autor získal možnost popustit uzdu své fantazii a doslova vyhrabal několik zakopaných psů z minulosti Larssonových postav, které jejich vývoj a jednání v řadě ohledů osvětlují," říká o čtvrtém dílu Milénia, který vyšel na popud dědiců Stiega Larssona, překladatelka Azita Haidarová.

Autorství nové knihy, jež se na pulty českých obchodů dostane tento čtvrtek, padlo na zkušeného spisovatele Davida Lagercrantze, který se zapsal biografií s názvem Já jsem Zlatan Ibrahimović.

Lagercrantz opět oživil hlavní postavy Mikaela Blomkvista a Lisbeth Salanderovou kvůli případu, který se bude tentokrát točit kolem amerických zpravodajských služeb.

Jak sama překladatelka švédského thrilleru říká, nový autor Milénia se svého úkolu zhostil dobře. Tuší tak velký zájem čtenářů, nejen díky oblíbenosti Stiega Larssona, ale i literárnímu stylu jeho náhradníka.

Jak se změnily hlavní postavy společně s autorem známého bestselleru? Proč se čtvrtý díl jmenuje Dívka v pavoučí síti a můžeme od Davida Lagercrantze očekávat i pokračování?

Aktuálně.cz: Překvapilo vás, že se Larssonův nakladatel rozhodl pokračovat v příbězích Mikaela Blomkvista a Lisbeth Salanderové i po jeho smrti?

Azita Haidarová: Ano, nesmírně mě to překvapilo. Po Stiegově smrti se rozpoutal velice tvrdý boj o dědictví, o fiktivní čtvrtý díl Milénia. Majiteli autorských práv byli Stiegův otec a bratr, samotné dílo se však nacházelo v notebooku, který byl vlastnictvím Stiegovy celoživotní družky Evy. Vzhledem k velice nepřátelským vztahům mezi oběma stranami nastala patová situace a vlastníci práv se rozhodli postupovat zcela novou cestou – svěřit další díl schopnému zavedenému autorovi – a s touto vizí se obrátili na nakladatele. Takovéto rozuzlení jsem rozhodně nečekala.

A.cz: Poznají čtenáři čtvrtého Milénia, že má nového autora? Dá se něco takového ztratit v překladu?

David Lagercrantz
David Lagercrantz | Foto: Magnus Liam Karlsson

To je velice těžká a ožehavá otázka. V poslední době jsme svědky "recyklace" mnoha děl zesnulých autorů, většinou přirozeně danou finančním přínosem pro vlastníky autorských práv, na druhé straně výsledky často bývají překvapivě dobré. Technika se žene závratným tempem vpřed, a vlastně se ani nemůžeme divit, že v době virtuální reality a kyberkultury mnohé z oblíbených literárních postav vstávají z mrtvých a úspěšně přežívají i po smrti svých stvořitelů.

Pokračovatelé původních autorů samozřejmě musejí vycházet z daných parametrů, především z charakteristiky a originality postav, které jsou – obzvláště u tak výrazných typů, jako se objevují v Larssonově Miléniu – hnací silou prakticky jakéhokoli příběhu.

Autor je tedy na jedné straně limitován původním dílem, na které musí navázat tak, aby vývoj postav odpovídal takzvaně vstupním údajům a přitom si zachoval jistou svébytnost, na druhé straně lze však právě tyto danosti považovat za ohromný bonus, které novému dílu automaticky zaručí přinejmenším čtenářský zájem.

David Lagercrantz se podle mého názoru daného úkolu zhostil velmi dobře. Téma zpracoval vlastním košatým literárním stylem, který se od původního larssonovského na první pohled liší. Nešlo tedy o snahu za každou cenu kopírovat autora a balamutit čtenáře, nýbrž napsat své vlastní pokračování původního příběhu. Přestože jisté rekvizity – členění na díly uvedené rozličnými citáty, špikování informacemi odborného rázu ze všech možných oborů – zůstaly zachovány, čtenář rozhodně nebude na pochybách, že autorem díla je někdo jiný.

A.cz Jakou změnou prošly hlavní postavy? Přišly vám z pera Davida Lagercrantze něčím netypické?

Nepoznat natolik výrazné postavy jako například Lisbeth Salanderovou není možné. Od posledního Larssonova románu uplynulo již několik let, a tudíž i jeho postavy prošly a zřejmě i nadále budou procházet jistým vývojem. Autor však získal možnost popustit uzdu své fantazii a doslova vyhrabal několik zakopaných psů z minulosti Larssonových postav, které jejich vývoj a jednání v řadě ohledů osvětlují. Odhalil tak definitivně mnohá tajemství, což je možná i trochu škoda. Na druhé straně stvořil nesčetně nových záhad, jež nám budou vrtat hlavou. Nelze však popřít, že novou larssonovskou partii David Lagercrantz rozehrál velice pěkně a zajímavě.

A.cz: Takže se Lagercrantz dokázal vyrovnat původnímu autorovi?

Zní to možná jako pouhý alibismus, ale v této chvíli jsem do té míry zahlcena novým příběhem a usilovnou prací na něm, že na ni nejsem schopna objektivně odpovědět. Snad až mi po nějaké době vychladne hlava a opadnou emoce, budu schopna román posoudit střízlivěji.

Práce na překladu se přirozeně lišila vzhledem k odlišnosti stylu obou autorů, přesto však vykazovala mnohé shodné rysy – především ohromné množství všemožných faktografických údajů, což byl i při překladech Stiega Larssona velký oříšek.

A.cz: Ve švédštině se kniha jmenuje Det som inte dödar oss, do češtiny volně přeloženo jako Co tě nezabije. Nepřijde vám originální název příhodnější?

Souhlasím, původní název mi přišel zcela případný, jelikož výše uvedená část citátu Fridricha Nietzscheho je červenou nití, které se románem táhne na mnoha úrovních. Rovněž se domnívám, že právě tímto názvem, nezačínajícím na ono obligátní slovo Dívka, se chtěl David Lagercrantz do jisté míry distancovat od svého předchůdce a naznačit, že byť jde o pokračování osudů nezapomenutelných Larssonových hrdinů, zároveň se jedná o svébytný příběh z pera jiného autora. Původní titul mi od samého začátku připadal jako mnohem šťastnější řešení než překlad anglické verze Dívka v pavoučí síti – vlastně bych o jiném ani neuvažovala, ale v této věci jsem bohužel neuspěla.

A.cz: Larsson původně psal Milénium jako desetidílné. Dají se podle vás očekávat i další knihy od Lagercrantze?

Vznik dalších dílů přímo osudově závisí na přijetí a úspěchu Lagercrantzova Milénia IV. Sám autor si je nepochybně od počátku vědom své nesnadné situace, dokonce veřejně prohlásil, že pokud ve svém úkolu neobstojí s dostatečnou ctí, vezme si život. Drama tedy, jak vidno, stále pokračuje.

A.cz: O Larssonovi se říká, že byl průměrný novinář, a autorství Milénia někdo dokonce připisuje jeho družce, protože je Milénium psané hodně žensky. Souhlasíte s tím?

Stiegovy novinářské schopnosti posoudit neumím, protože jeho příspěvky neznám, soudím pouze podle Milénia. Po Stiegově smrti se vyrojila spousta velice vyhraněných a nepříliš lichotivých názorů na jeho tvůrčí schopnosti, rozhořela se drsná soudní bitva a Milénium je stále obestřené mnoha nejasnostmi.

Nepochybuji o tom, že se Eva Gabrielssonová na Stiegově práci nějak podílela – přinejmenším svou obrovskou podporou, loajalitou a tolerancí. Skutečný podíl na Miléniu však zná jen ona sama a obávám se, že navždy zůstane jednou z nevyřešených larssonovských záhad. Pokud jde o feministické ladění Milénia, Stieg Larsson byl skutečně zapálený idealista a bojovník za práva žen, takže tento aspekt jeho románů mě nijak zvlášť nezaráží.

A.cz: Přeložila jste pro české čtenáře všechny díly úspěšného Milénia od Stiega Larssona. Jak na vás jeho knihy zapůsobily?

Larssonovy knihy mě fascinovaly v mnoha ohledech: svou čtivostí, nezapomenutelnými hrdiny, patosem, ironií, parodičností, nadšením, morální nekompromisností, rozsahem a především pohádkovostí. Jde o nanejvýš současný příběh prošpikovaný moderními technologiemi a aktuálními společenskými problémy, a přesto z něj přímo čiší prastarý boj mezi dobrem a zlem, který ještě podtrhuje bizarnost mnoha postav.

Stieg Larsson nebyl uznávaným spisovatelem, a zřejmě proto nebyl zatížen dosavadním přísně realistickým a ponurým duchem švédské literatury a zdaleka nejde pouze o kriminální žánr. Byla to jedinečná osobnost, jakýsi hyperaktivní nadšený idealista, který hltal prakticky vše od sci-fi, detektivek, politicky angažovaných děl až po komiksy a veškeré tyto suroviny dokázal ve svém mozku přetavit v neuvěřitelnou románovou trilogii.

Chcete mít přehled o aktuálním dění v kultuře? Sledujte kulturní rubriku Aktuálně.cz na Facebooku!

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Na Aljašce udeřilo zemětřesení, úřady varují před vlnou tsunami

Americké úřady vydaly varování před ničivou vlnou tsunami poté, co Aleutské ostrovy ležící u Aljašky postihlo silné zemětřesení, dosahující podle americké geologické služby síly 7,5 stupně. Oznámily to dnes tiskové agentury.

Výstraha amerického střediska pro varování před tsunami se týká měst Sand Point a Cold Bay na Aleutách a města Kodiak na stejnojmenném ostrově, poznamenala agentura Reuters s tím, že tato města leží v řídce osídlené oblasti.

Epicentrum zemětřesení se nalézalo 94 kilometrů jihovýchodně od Sand Point. Otřesy vycházely z hloubky 41 kilometrů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Egypťan Bahader je v téměř 75 letech fotbalovým rekordmanem

Egypťan Ezzeldin Bahader byl krátce před 75. narozeninami zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako nejstarší profesionální fotbalista na světě. Podle agentury Reuters získal tento primát po sobotním zápase v egyptské třetí lize, v níž podruhé nastoupil za tým 6th October a znovu odehrál celých 90 minut.

První duel zvládl Bahader v březnu, kdy dokonce skóroval z penalty, a pak na potřebný další start čekal déle, než myslel, protože sportovní svět zastavila pandemie koronaviru. O rekord dědeček šesti vnoučat nyní připravil Izraelce Isaaka Hayika. Ten ještě loni hrál ve věku 73 let, a to jako brankář. Hadaderovi bude pětasedmdesát let 3. listopadu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy