V 19. ročníku akce nechybí mysteriózní thriller, literatura faktu ani dětské knihy. Jednotlivé knihy představilo pořádající distributor a síť knihkupectví Kosmas tento čtvrtek odpoledne ve vysílání na Facebooku. Zúčastnili se Bianca Bellová, Aleš Palán, Iain MacGregor, František Šmehlík nebo Michael Žantovský. Moderoval Petr Vizina.
"Termín Velkého knižního čtvrtka oznamujeme nakladatelům vždy s velkým předstihem, aby mohli přizpůsobit svůj ediční plán termínu konání akce," vysvětluje Ctirad Fuchs z Kosmasu. "Často se nám sejde i několik desítek knih, ze kterých pak vybíráme ty, které považujeme za nejlepší. Nikoli v komerčním smyslu, i když tento aspekt je samozřejmě důležitý, ale snažíme se vybírat knihy, které považujeme za kvalitní," říká. "Kromě kvality je důležitá i žánrová pestrost kolekce, takže je to trochu alchymie," dodává.
Memoáry Woodyho Allena vycházejí pod názvem Mimochodem. Pětaosmdesátiletý držitel Oscarů za filmy Annie Hallová nebo Hana a její sestry se na více než 350 stranách ohlíží za dětstvím v newyorské čtvrti Brooklyn, tvůrčími začátky i kariérou stand-up komika. Čtenáře provází vznikem svých slavných snímků jako Manhattan z roku 1979. "Vzpomínky jsou nesmírně vtipné, ale mezi řádky čtenář pochopí i něco o osobnosti, která se za tím skrývá, a to tu knihu činí ještě zajímavější," říká překladatel této autobiografie Michael Žantovský.
Slavnému americkému písničkáři Bobu Dylanovi se věnuje publikace Dylan se dal na elektriku!, kterou napsal bluesový kytarista a hudební novinář Elijah Wald. Zaměřuje se na přelomový okamžik v polovině 60. let minulého století, kdy Dylan, do té doby vnímaný jako autor protestsongů, vyměnil akustickou kytaru za elektrickou.
Publicista a spisovatel Aleš Palán přináší v knize Nevidím ani tmu povídání se šesti ženami, které našly nebo hledají sílu překonat tragické ztráty, mučení, vážná onemocnění či drogovou závislost. Vyzpovídal šest hrdinek ve věku od 18 do 90 let, "které si v životě sice vytáhly černého Petra, ale nepodlehly tomu", jak řekl.
Noční můru zažívají postavy nového thrilleru Smršť od Jozefa Kariky. Ten pracuje s motivem takzvaného halného větru, jehož nejprudší proudy vanou v jihovýchodní části Polska a během nějž dle lidové pověsti stoupá počet násilností, nehod i vražd. V Karikově novince je auto jedoucí nocí pronásledováno děsivým přízrakem stařeny v pohřebních šatech, která se s každým zastavením vozu přibližuje.
Bianka Bellová v povídkové sbírce Tyhle fragmenty předkládá útržky lidských osudů z období puberty, dospívání či prvních lásek: jedna hrdinka zažije přelomovou situaci na koupališti, pro další je klíčové setkání dohodnuté přes seznamovací sociální síť Tinder.
Pro příznivce literatury faktu vycházejí tři publikace. Checkpoint Charlie od Iaina MacGregora je novým pohledem na hraniční přechod Charlie, jenž se stal symbolem studené války. "Dělal jsem rozhovory s více než 80 lidmi z východního i západního Německa, s Američany, Francouzi, Brity i sovětskými vojáky, s politiky, vojáky, špiony, utečenci, vězni, politickými vězni, s vězni svědomí, jejichž blízcí přišli při pokusu o útěk o život," avizoval autor.
V titulu Agnessa zaznamenala historička Mira Jakovenková zpověď ženy stalinského čekisty, která se dostala na vrchol tehdejší smetánky i absolutní dno gulagu. "Popisuje své přepychové rezidence, pobyty v přímořských letoviscích, kremelské večírky, aniž by nějak reflektovala to, co se děje za prahem jejího domu ve 30. letech, období největších stalinských čistek," uvedla překladatelka Kateřina Šimová.
Kniha nazvaná Krysí stezka od Philippa Sandse se zaměřuje na vysokého nacistického úředníka Otto von Wächtera, který byl coby tvůrce a dozorce krakovského ghetta obžalován z vraždy více než 100 tisíc Poláků. Po válce jej čtyři roky marně pronásledovali Sověti, Američané, Britové i lovec nacistů Simon Wiesenthal.
Skutečnými událostmi je inspirován román Z rodu vyvolených Alaina-Fabiena Delona, syna herce Alaina Delona. Když mu bylo 18 let, prohlásil v rozhovoru, že jeho rodina je peklo a rodiče že jsou jeho největšími nepřáteli. Dnes, v sedmadvaceti, už se na rodinu dívá s větším pochopením.
Promyšlenou zápletkou může vtáhnout čtenáře trojnásobný mistr republiky v judu František Šmehlík ve svém prvním kriminálním románu Slyšet jeleny. Na jeho začátku je v horské osadě nalezena brutálně zavražděná dívka.
Do Velkého knižního čtvrtka je zařazena též publikace kyberpsycholožky Mary Aikenové nazvaná Nebezpečný efekt. Popisuje, jak on-line prostředí mění lidské chování, a líčí alarmující skryté trendy ve společnosti.
Knihy pro děti zastupuje padesátistránková "kniha pro malé objevitele" nazvaná Mazej ven!. Jedná se o moderní verzi zálesácké příručky do města i na venkov, napsanou na míru dětem 21. století.
Velký knižní čtvrtek se v Česku koná po vzoru Velké Británie, kde měl pomoci knihám a knihkupcům v době ekonomické krize. Loňský ročník se vzhledem k opatřením proti koronaviru uskutečnil formou on-line streamu na Facebooku.
