Švejk mluví vietnamsky. Haškův román tam má úspěch, další čeští autoři jsou vítáni

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
17. 3. 2021 12:29
Když Binh Slavická překládala do vietnamštiny první dva díly Osudů dobrého vojáka Švejka, stálo ji to neobyčejné úsilí. „Někdy jsem přeložila za den jen pár vět a trávila mnoho hodin jen studiem materiálu,“ směje se vedoucí vietnamistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Bez vysvětlení či poznámky pod čarou nenechala žádný germanismus či dobový nebo geografický detail, jimiž Jaroslav Hašek román naplnil. Vietnamské nakladatelství mělo pro detailní práci pochopení a kniha, jež vyšla dokonce s barevnými ilustracemi Josefa Lady, v asijské zemi vloni slavila úspěch. "Měsíc se o tom v literárních kruzích hodně mluvilo," říká Binh Slavická, která již pracuje na překladu zbývajících dvou dílů. Vyjít by měly letos.

Haškův román není jediným českým titulem, o němž se minulý rok ve Vietnamu mluvilo. Jako mrazivé memento, které se dějem náhodně strefilo do epidemické situace, zapůsobila hra Karla Čapka Bílá nemoc. Třetím českým titulem se stal román Nejlepší pro všechny současné autorky Petry Soukupové. Ten přeložila Hau Phamová, žijící stejně jako Binh Slavická v Česku.

Všechny tři překlady podpořilo ministerstvo kultury, které v posledních letech formou grantů rozděluje okolo 20 milionů korun na "export" české literatury do světa. Nedávno úřad oznámil výsledky prvního kola grantového řízení pro letošek a ukazuje se, že vietnamská nakladatelství mají o českou literaturu stále větší zájem.

"Od roku 2018 roste zájem vietnamských nakladatelství o podporu vydání české literatury geometrickou řadou: za dvacetiletí 1998 až 2017 bylo podpořeno pět titulů, za poslední čtyři roky pak 11," vypočítává Radim Kopáč z oddělení literatury a knihoven ministerstva kultury.

Šašek Švejk

Kromě Švejka grant získala humoristická novela Saturnin od Zdeňka Jirotky a román Peníze od Hitlera spisovatelky Radky Denemarkové. Ten přeloží opět Hau Phamová. Všechny loňské i letošní tituly vycházejí v nákladu okolo 1000 výtisků, pouze Švejk jej měl dvoutisícový.

"Jsou to opravdové žně," říká Slavická, podle níž nezáleží ani tak na nákladech knih českých autorů jako na ohlasu. A ten je prý výrazný. Největší pozornost vzbudil Švejk. "Reakce čtenářů mě překvapila," konstatuje překladatelka, podle níž si Vietnamci Haškův humor oblíbili a rozumí mu, i když jde tematicky o střední Evropu před 100 lety.

Binh Slavická.
Binh Slavická. | Foto: archiv Binh Slavické

"Hašek napsal román s lidovými prvky, to je Vietnamcům velmi blízké," míní Slavická, podle níž je ve vietnamské lidové literatuře mnoho anekdotických příběhů a literárních postav, jež si utahují z královského dvora. V lidovém divadle dokonce vystupují postavy šašků, Švejkovi docela podobné.

Dobře prý rezonuje i protiválečné poselství. "Jeden vietnamský docent literatury, který v Česku u nás na fakultě studoval, správně říkal, že Vietnam je země vojáků. Takže i proto máme pro Švejka pochopení," myslí si Slavická.

Překlad Haškova románu bere jako příležitost k dalšímu vzdělávání. "Narazím na slovo, které neznám, tak si ho ověřuju a ono mě přivede k dalším souvislostem a potom ještě jiným, takže čtu a čtu. I když žiji v Česku už dlouho, stále neznám mnoho věcí," říká Slavická dokonalou češtinou. S německými výrazy a slangy jí pomáhali přátelé a k porozumění mnoha vojenským názvům či dobovým souvislostem ji dovedla i fanoušky editovaná webová stránka Svejkmuseum.cz.

"Naštěstí mi nakladatelství dovolilo mít poznámky pod čarou. Takže když to Vietnamci čtou, mohou mít informace k lepšímu porozumění textu, jak jsem si přála. Hašek také rád popisuje jídla, ta jsem rovněž musela vysvětlit," doplňuje překladatelka.

Četla Haška v Singapuru

Je trochu paradoxní, že Švejka vydalo nakladatelství Women’s Publishing House, které se orientuje především na ženskou literaturu. "Je to mladé, expandující nakladatelství, co se nebojí riskovat. Spolupracují s poradci, literárními kritiky, kteří mají přehled o světové literatuře," popisuje Slavická.

S kritičkou Quyen Nguyen, jež je zároveň vydavatelkou oceňované internetové ZzzReview, se seznámila v květnu 2019 při Dnech evropské literatury. Na pozvání české ambasády tam propagovala svůj rok starý překlad Povídek malostranských od Jana Nerudy.

Vydavatelka sama přišla s návrhem přeložit Švejka, se kterým se seznámila při studiu literatury v Singapuru, kde jej četla v angličtině. Stála o to, aby byl převeden do vietnamštiny. Překladatelka ji od nápadu odrazovala, nezdál se jí jako vhodný titul pro ženské nakladatelství.

Rozmlouvala jí to i Renata Greplová, manželka českého velvyslance ve Vietnamu, která obě ženy seznámila a jež českou literaturu na všech misích svého muže propaguje. "Moc se mi to nezdálo tematicky, v zemi, kde vojáci požívají takové vážnosti a úcty, přinést knihu, co to vše zesměšňuje. Quyen ale byla vytrvalá," vzpomíná Greplová, která nakladatelství nakonec pomohla vyřídit grant na českém ministerstvu kultury. Velvyslanec Vítězslav Grepl pak sehnal další prostředky od sponzorů, aby kniha mohla vyjít s barevnými Ladovými ilustracemi.

"My Češi si myslíme, jak se Lada těmi ilustracemi trefil, tady k nim ale byli zdrženlivější. Podle Vietnamců vytváří nesprávný obraz postavy. Měli jsme k tomuto tématu krásnou diskusi," vzpomíná Greplová. Podle ní kritika naopak oceňuje vysokou kvalitu překladu. "Až vyjdou další dva díly, paní Binh Slavická za to určitě dostane cenu," je přesvědčená.

Renata Greplová považuje spolupráci s ženským nakladatelstvím za šťastnou, a to nejen pro jeho flexibilitu a ambice, ale například i proto, že má pobočku na jihu země v Ho Či Minově Městě, dříve známém jako Saigon.

České knihy ve vietnamštině.
České knihy ve vietnamštině. | Foto: archiv Renaty Greplové

300 tisíc čechofilů

Tři loňské a tři připravované letošní tituly z české literatury se sice ve státě, který se počtem obyvatel blíží 100 milionů, mohou zdát jako zanedbatelné množství. V literárním prostředí je přesto významné, shodují se překladatelka s velvyslancovou ženou. "Vietnam v oblibě českých autorů zásadně vede," říká Greplová, jež se svým mužem v diplomatických službách strávila od roku 2000 v Asii s tříletou přestávkou skoro 20 let. Žili v Malajsii, Číně i Thajsku, poslední čtyři roky působí ve Vietnamu.

Na tamní oblibě českých spisovatelů má podle ní podíl i politické přátelství z dob socialismu. Do Československa v 70. a 80. letech minulého století přijelo pracovat a studovat okolo 300 tisíc mladých Vietnamců, kteří jsou nyní ve starším věku. Za socialismu přitom mnoho překladů z češtiny nevzniklo.

Ze soupisu, který Renata Greplová začala sestavovat, vyplývá, že do roku 1989 vyšlo pouze 23 překladů - knih nebo v časopisech otištěných povídek či básní. Většinou šlo o překlady z šedesátých let, úryvky nejčastěji z děl Karla Čapka a Franze Kafky, ale také Jana Nerudy, Jaroslava Haška či Ludvíka Aškenazyho.

Mnoho českých autorů navíc nebylo přeloženo z češtiny. Například Franz Kafka byl překládán nejen z němčiny, ale ještě častěji z francouzštiny, občas z angličtiny, ruštiny, jednou z češtiny, a dokonce z maďarštiny nebo rumunštiny.

"Vietnamci ve spřátelených komunistických zemích studovali, pracovali, naučili se jazyk a pak si na překlad vybrali, co se jim líbilo," komentuje různorodost výchozích předloh Greplová. Podobně jako Kafka byli z nepůvodního jazyka překládáni Neruda, Hašek nebo Václav Havel, jehož Moc bezmocných vyšla vietnamsky roku 2013 překladem z anglické verze.

Situace se začala měnit kolem roku 2015, kdy Karla Čapka začal z českého originálu s technickou dokonalostí překládat Cong Tu Pham, v Česku vystudovaný inženýr a úspěšný podnikatel. Knihy vydávalo malé nakladatelství Tao Dan.

Dalším impulzem pro vydávání české literatury ve Vietnamu byl příchod manželů Greplových do Hanoje v roce 2017. Velvyslanec Grepl do roku 1990 pracoval jako redaktor v nakladatelství Albatros a také jeho žena, která vystudovala češtinu a francouzštinu na Univerzitě Karlově, je nadšená pro literaturu. V Hanoji začala upozorňovat vietnamské nakladatele na možnost žádat o překladatelské granty.

Uprostřed je Čapkův překladatel Cong Tu Pham.
Uprostřed je Čapkův překladatel Cong Tu Pham. | Foto: archiv Renaty Greplové

Nejprve se obrátila na Tao Dan, kde s její asistencí vyšla další díla Karla Čapka: Továrna na absolutno a Bílá nemoc. Následovala kniha Josefa Čapka pro děti Povídání o pejskovi a kočičce v původní výtvarné podobě.

Na vydání Bílé nemoci stačily jen krátké přípravy, protože Čapkovu hru uvádělo hanojské Národní divadlo už v roce 1987 v překladu Binh Slavické. Ta vloni jen vytáhla starou práci ze šuplíku. Knižně hru doprovodily vzácné fotografie. "Archiv Národního divadla v Praze nám dovolil reprodukovat fotky z roku 1937, na nichž je Karel Čapek přítomný divadelní zkoušce, a rovněž fotografie z inscenace," doplňuje překladatelka. Vzpomíná, že když se Bílá nemoc v Hanoji hrála v 80. letech, na hranici zrovna probíhaly konflikty s Čínou a inscenace proto působila aktuálně.

Známosti z kavárny

Samotné vydání českých autorů by nejspíš zapadlo bez propagace, na kterou nakladatelství Tao Dan příliš nedbalo. Renata Greplová se však seznámila s provozovateli literárních kaváren. "Těch je v Hanoji spousta, mou oblíbenou je Bluebirds' Nest Book Café. S jejich pomocí se nám dařilo dostat se přímo k mladým čtenářům," říká.

"Kavárny, a nejen literární, jsou něco, co nás dozajista spojuje. Nikde jinde v jihovýchodní Asii nevidíte tolik lidí posedávat, diskutovat a užívat si chvíle nad šálkem kávy. A že ta vietnamská je pořádně silná."

Renata Greplová v literární kavárně Bluebirds' Nest Book Café.
Renata Greplová v literární kavárně Bluebirds' Nest Book Café. | Foto: archiv Renaty Greplové

Jejich první literární akcí se stal Festival Franze Kafky. "Zjistili jsme, že jako se v Thajsku dobře spolupracovalo s univerzitami, tak ty jsou tady stále dost zkostnatělé a že tudy cesta nepovede. Soustředili jsme se tedy na kavárny a různé galerie, které jsou zvyklé pořádat kulturní akce. A hlavně mají své stálé návštěvníky," popisuje Renata Greplová.

O návštěvníky jakéhokoliv programu pořádaného českou ambasádou podle ní není nouze. "Spíš tu zápasíme s opačným problémem, koho jen pozvat, aby nebylo moc plno. To se ale týká akcí, které svým zaměřením vyhovují starší generaci Vietnamců, co u nás pracovali či studovali. Teď je jim kolem šedesáti sedmdesáti a nostalgicky vzpomínají na svá mladá léta prožitá v Československu, takže cokoliv českého se mihne, rádi svojí přítomností podpoří."

Za mladými lidmi pak Renata Greplová musela vyrazit do kaváren, kde zjistila, že je pro moderní literaturu právě teď ta pravá doba. "Vietnam se probouzí a mladí chtějí víc. Zaujmout Kafkou bylo nakonec snadné. Stejné je to s Kunderou, ale toho si ještě šetříme na větší propagaci, až konečně vyjde Žert," dodává žena českého diplomata.

Knihy Milana Kundery ve Vietnamu zveřejňuje nakladatelství Nha Nam, vše se ale překládá z francouzštiny. Renata Greplová to zkusila změnit. Velvyslanec se na spisovatele obrátil s prosbou, jestli by nepovolil překlad Žertu z češtiny. Měla na něm pracovat Binh Slavická. "Docela rychle nám odpověděl, ale bohužel nám nedal souhlas, vše se musí překládat z francouzštiny," vypráví Greplová, která je přesto připravena pomoct knize s propagací. "Doufáme, že letos nebo příští rok vyjde, trochu to vázne i na problému s cenzurou."

Ta je v knižním prostředí těžko odhadnutelná, nesrovnatelná s cenzurou z dob socialismu v Československu. "O Vietnamu získáte úplně jiný dojem, když si budete povídat s nějakým úředníkem nebo s majitelkou Book Café v Hanoji. To jsou úplně jiné světy. Mám třeba potvrzeno, že hodně proškrtaná je Nesnesitelná lehkost bytí. Můžeme diskutovat, zda je lepší, aby to vyšlo alespoň takto, nebo vůbec ne," zamýšlí se Greplová.

Ve Vietnamu není příliš rozvinutá distribuce knih. V Hanoji se nenachází ani jedno opravdu velké knihkupectví, na rozdíl například od Bangkoku nebo Kualy Lumpur. "Je tu spousta malých obchodů s krásnou atmosférou, ale když potřebujete určitou knížku, je lepší si ji objednat. Přijde třeba hned ten samý den," dodává Renata Greplová.

Zvláštností vietnamského knižního trhu jsou také malé náklady. Přes lidnatost země jdou počty výtisků maximálně do desíti tisíc, běžné jsou i tisícové náklady. Vydavatelé jsou však připraveni rychle udělat dotisk, což se prý stalo u většiny českých titulů. Přesto nakladatelé ani s další vydávanou knihou náklad nezvýší.

I tak má vydávání děl českých autorů ve Vietnamu slibnou perspektivu. Své čtenáře si navíc může najít také v početné vietnamské komunitě žijící v Česku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví neshodly na růstu platů zdravotníků

Odbory se s ministerstvem zdravotnictví na růstu platů zdravotníků pro příští rok zatím nedohodly. Znovu se mají sejít v pondělí příští týden, řekla v pondělí předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Zástupci zdravotníků žádali růst platů o 3000 korun a u lékařů o deset procent, celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun. To už dříve odmítli zástupci soukromých lékařů i vedení nemocnic v radě poskytovatelů. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT obsadil na „olympiádě robotů“ druhé místo ve virtuálním prostředí

Finálové kolo DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany vyneslo českému týmu vystupujícímu pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB pódiové umístění v souboji robotů ve virtuálním prostředí - v robotickém simulátoru. Mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa obsadil druhé místo, za což mu přísluší odměna 500 000 dolarů. Výsledky agentura DARPA vyhlásila v pátek 24. září při slavnostním ceremoniálu v Kentucky ve Spojených státech

Soutěž softwarových řešení probíhala v osmi podzemních virtuálních světech,
které reprezentují různá prostředí. V nich se s veškerou dynamikou a kinematikou pohybují trojdimenzionální modely robotů, kteří v simulovaném prostředí ve vzájemné spolupráci plní stejné úkoly záchranářů jako jejich reálné předobrazy.

„Soustředili jsme se především na hlavní soutěž s reálně existujícími roboty, proto je pro nás druhé místo ve virtuálním závodu příjemné překvapení. Výsledek totiž ukazuje možnosti technického řešení, do kterého jsme investovali zejména díky subvenci agentury DARPA. To, že naše řešení funguje takto dobře ve virtuálu, nám dává slibnou perspektivu i pro práci s reálným systémem,“ říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu více než třiceti vědců a studentů z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zdroj: Domácí
Další zprávy