Podcast: Živosliz a mrtvosliz. Vedle jáchymovských lágrů to nezní nereálně

Petr Vizina Petr Vizina - za podpory: Logo Kosmas
17. 3. 2021 18:00
Se spisovatelkou Lenkou Elbe o jejím debutovém románu Uranova, vězněném dědečkovi a také o tečce za 50. lety.

"Představte si, že byste někomu dali v Československu 30. let hádat budoucnost. Co se stane v roce 1940 a co později? Vedle židovských transportů a justičních vražd za komunismu by pro něj moje představa o nesmrtelnosti přece vůbec nezněla jako fantazie," přibližuje Lenka Elbe svoji prozaickou prvotinu.

Podcast se spisovatelkou Lenkou Elbe si můžete poslechnout zde: 

U jejího vzniku stál příběh dědečka, politického vězně. Román, v němž hrají roli fantaskní prvky jako živosliz a mrtvosliz nebo lidé, kteří neumírají, se odehrává v Jáchymově. Tedy ve městě, kde v historii zabíjel i léčil uran. Dal tu vzniknout lázním i lágrům. Političtí vězni jej tady těžili pro atomové zbraně našeho spojence "na věčné časy" - Sovětského svazu.

"Vyprávění, ve kterém je spojená realita s fantazií, je pro mě přirozené. I moji oblíbenci tak píšou, třeba Franz Kafka. Dávají prostor čtenáři, aby podle vlastních zkušeností příběh dotvořil. Zapojení fantazie zároveň provokuje - je méně realistický můj fantaskní svět, nebo to, co se u nás v 50. letech opravdu stalo?"

Reálnou částí příběhu Uranovy je dění v jáchymovských dolech, jediném otevřeném uranovém ložisku ve střední Evropě, díky němuž československá vláda umožnila Sovětům získat materiál pro výzkum a výrobu jaderných zbraní.

Tamními pracovními tábory prošlo mezi roky 1949 a 1961 na 70 tisíc "muklů". Politických vězňů využitých jako levná pracovní síla, násilím držených v barácích za ostnatým drátem blízko šachet.

Fantaskní svět Lenky Elbe oplétá příběh Angličanky Angely, která se v době pražského jara vydává za rodovými kořeny a v tehdejším Československu záhadně zmizí. Zanechává stopy, jejichž vysvětlení je stejně absurdní jako nedávná historie 20. století.

Vítejte u podcastu Na dotek. Hostem Petra Viziny je dnes spisovatelka Lenka Elbe. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.

Podcast Na dotek Petra Viziny

Na dotek Petra Viziny

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerGoogle PodcastsApple Podcasts i Spotify.  

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 1 hodinou

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy