"Představte si, že byste někomu dali v Československu 30. let hádat budoucnost. Co se stane v roce 1940 a co později? Vedle židovských transportů a justičních vražd za komunismu by pro něj moje představa o nesmrtelnosti přece vůbec nezněla jako fantazie," přibližuje Lenka Elbe svoji prozaickou prvotinu.
Podcast se spisovatelkou Lenkou Elbe si můžete poslechnout zde:
U jejího vzniku stál příběh dědečka, politického vězně. Román, v němž hrají roli fantaskní prvky jako živosliz a mrtvosliz nebo lidé, kteří neumírají, se odehrává v Jáchymově. Tedy ve městě, kde v historii zabíjel i léčil uran. Dal tu vzniknout lázním i lágrům. Političtí vězni jej tady těžili pro atomové zbraně našeho spojence "na věčné časy" - Sovětského svazu.
"Vyprávění, ve kterém je spojená realita s fantazií, je pro mě přirozené. I moji oblíbenci tak píšou, třeba Franz Kafka. Dávají prostor čtenáři, aby podle vlastních zkušeností příběh dotvořil. Zapojení fantazie zároveň provokuje - je méně realistický můj fantaskní svět, nebo to, co se u nás v 50. letech opravdu stalo?"
Reálnou částí příběhu Uranovy je dění v jáchymovských dolech, jediném otevřeném uranovém ložisku ve střední Evropě, díky němuž československá vláda umožnila Sovětům získat materiál pro výzkum a výrobu jaderných zbraní.
Tamními pracovními tábory prošlo mezi roky 1949 a 1961 na 70 tisíc "muklů". Politických vězňů využitých jako levná pracovní síla, násilím držených v barácích za ostnatým drátem blízko šachet.
Fantaskní svět Lenky Elbe oplétá příběh Angličanky Angely, která se v době pražského jara vydává za rodovými kořeny a v tehdejším Československu záhadně zmizí. Zanechává stopy, jejichž vysvětlení je stejně absurdní jako nedávná historie 20. století.
Vítejte u podcastu Na dotek. Hostem Petra Viziny je dnes spisovatelka Lenka Elbe. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.
