Erotika skrytá v plastu. O knihu, která ještě ani nevyšla, svedli producenti lítý boj

Román, který ještě skoro nikdo nečetl, už má téměř jistou seriálovou budoucnost. Mokrý inkoust (Wet Ink) o ženě, jež během večírků tajně šíří erotické povídky, rozpoutal mezi producenty nebývale ostrý boj o práva. Podobné případy, kdy se adaptace prodává ještě před vydáním knihy, přitom patří ve světě spíše k výjimkám.

Londýn v 60. letech minulého století. Mitzy Barlowová, matka dvou dětí a žena v domácnosti, je uvězněna v citově naprosto prázdném manželství. Postupně propadá jednotvárnému životu a ani finanční situace její rodiny není ideální. Po nocích v sobě objevuje potřebu psát: každý den si do deníku zapisuje erotické fantazie jako únik z bezútěšné reality.

V té době jsou v módě takzvané tupperware večírky, pojmenované po mezinárodní firmě vyrábějící plastové dózy na potraviny. Ženy v domácnostech po celé Americe i v částech Evropy pořádají ve svých domovech neformální setkání pro sousedky. Jejich cílem je sice i prodej dóz, ale především jde o společenskou událost, při níž hospodyňky navazují nové kontakty a snaží se alespoň na chvíli uniknout stereotypu všedních dní.

Pro Mitzy se prodej plastových nádob postupně stává zástěrkou pro tajnou distribuci vlastních textů. Její erotické příběhy jsou bezpečně ukryty v hermeticky uzavřených dózách, které si další nespokojené ženy před zraky nic netušících manželů odnášejí do svých domácností. Brzy se její povídky stanou senzací dalece přesahující hranice jedné obytné čtvrti. Pro Mitzy však nově nabytá popularita představuje zásadní dilema: má si svou novou roli užívat a pokusit se změnit vlastní život, nebo by měla držet jazyk za zuby, pokud nechce riskovat obvinění z nemravnosti?

Noční nápad za všechny peníze

Kniha Mokrý inkoust (v originále Wet Ink) spisovatelky Abigail Avisové má všechny předpoklady stát se lehkou, přístupnou a divácky vděčnou seriálovou látkou. Háček je v tom, že ačkoliv o adaptační práva už byl sveden tvrdý boj, samotná kniha ještě ani není dokončena, přičemž existují jen pracovní rukopisy. Mokrý inkoust má vyjít až v roce 2027.

Dlužno dodat, že rvačka se strhla i o vydavatelská práva. Ta nakonec za blíže neupřesněnou šestimístnou částku v librách získalo britské nakladatelství Hachette, které je v menším měřítku aktivní i na českém trhu – pod jeho hlavičkou zde například vycházejí kolekce knih Julese Verna prodávané v trafikách. Práva na román si současně zajistila i nakladatelství v Brazílii, Německu, Polsku či Lotyšsku.

Abigail Avisová, která vystudovala a vyučovala anglickou literaturu a později absolvovala stipendium u The Royal Literary Fund, v jednom z rozhovorů uvedla, že nápad na Mokrý inkoust dostala během jednoho z nočních kojení svých dětí. Její agentka Hayley Steedová říká, že s podobnou reakcí trhu se dosud nesetkala.

„Během několika hodin jsme odmítali mezinárodní předkupní nabídky a prodej překonal rekordy agentury po celém světě,“ uvedla pro magazín The Bookseller. „Abigail napsala knihu, která dokonale splňuje vše, co má mít ideální čtení pro knižní klub: posilující výzvu, hřejivý příběh ženské solidarity a přátelství – a přesně odměřené množství pikantnosti v podobě erotických pasáží.“

Jednadvacet finančních nabídek

Televizní práva nakonec získala společnost Kudos ze skupiny Banijay UK, jednoho z největších světových producentů. Studio stojí například za seriály Rod Guinnessů pro Netflix nebo velmi úspěšným titulem Pluk mizerů pro BBC.

„Jsme nadšeni, že jsme získali práva na román Abigail Avisové,“ uvedla Karen Wilsonová, spoluvýkonná ředitelka Kudos. „Je to mimořádně talentovaná autorka a Mokrý inkoust je kniha, kterou musíte číst. Už se nemůžeme dočkat, až ji začneme rozvíjet do podoby televizního seriálu pro britský i mezinárodní trh.“

Podle informací deníku The Guardian padlo v aukci na adaptační práva hned jednadvacet finančních nabídek, což je u dosud nevydané knihy skutečný unikát. Dokládá to však fakt, že streamovací služby v rámci stále vyostřenější konkurence zvyšují tlak a neváhají sáhnout ani po nepublikovaných dílech se silným nápadem. Do popředí zájmu producentů se navíc čím dál častěji dostávají knihy psané ženami a cílené primárně na ženské publikum.

O nevydané Čelisti byla také rvačka

To, že se strhne boj o adaptaci díla, které ještě nevyšlo, je spíše výjimečné. Zájem producentů o filmové či seriálové zpracování se obvykle odvíjí od toho, zda se kniha už stala bestsellerem.

Pokud je však výchozí nápad dostatečně silný a pracovní rukopis přesvědčivý, výjimky existují. Jednou z nich byl například román Čelisti spisovatele Petera Benchleyho. Producenti se dostali k pracovní verzi rukopisu a motiv zabijáckého žraloka jim připadal natolik nosný, že autora okamžitě oslovili, odkoupili práva a najali ho rovněž pro spolupráci na scénáři. I díky tomu, že kniha ještě nebyla vydaná a Benchley nebyl známým jménem, vyšla celá dohoda na zhruba 400 tisíc dolarů – což byla na začátek 70. let v Hollywoodu za práva i další práci relativně skromná částka.

Ještě větší raritou je román Město v plamenech (v originále City on Fire) tehdejšího debutanta, amerického spisovatele Gartha Riska Hallberga. V roce 2015 se mu podařilo prodat práva na televizní adaptaci ještě dříve, než našel vydavatele samotné knihy. Seriálová verze měla premiéru v roce 2023 na Apple TV+, ale kvůli vlažným recenzím a nízkému diváckému zájmu byla zrušena už po jediné sérii.