Elsa Aids je dalším z řady těch, kdo od básní našli cestu k próze. Což je jenom dobře. Protože ze soudobé české prózy se nejvíc čtou texty stylově a jazykově aseptické. Poznal by někdo z jednoho odstavce, zda ho psala Alena Mornštajnová, Jiří Hájíček, David Zábranský či Radka Třeštíková?
Jazyk se stal vyprávěcí surovinou, postavy i vypravěč chrlí slova, jak je slina na jazyk přinese. Píší-li ale prózu básníci Petr Borkovec či Daniel Hradecký, hned se pozná rozdíl. Jazyk se stává výkonným nástrojem, slova jsou vybírána a pečlivě skládána do vět. A výsledek nějak zní, tak jako výjimečně některé rajče či meruňka nejen jako rajče či meruňka vypadá, ale také voní a chutná. Nečteme pak jen kvůli příběhu, ale můžeme se na stránce i zastavit a pochutnávat si na pěkných větách. Či se nad nimi rozčilovat, tápat, ujasňovat si, co a jak tedy je.
Na první pohled by se mohlo zdát, že Aidsova nedávno vydaná novela Přípravy na všechno zkušeně surfuje na velké vlně próz o nastupující krizi, ba snad civilizačním kolapsu. Vypravěč nás vtahuje do svého života ve chvíli, kdy se mu rozpadá manželství, opouští ženu i děti a přesouvá se k ženě svého kamaráda.
Už tato krize osobního života je ale podaná jinak. Žádné jásání a těšení se nad novým začátkem, nad novou šancí, žádné exponování nové zamilovanosti. Celé je to průšvih, směšný a kýčovitý; jenže co s ním, když nejsou síly ani možnosti udělat to jinak a lépe.
A prostor osobní krize se - opět bez dramatických zlomů či hrdinova duševního procitání - jaksi mimoděk rozšiřuje i na okolí. Dostupná práce nedává smysl, takže je lepší žít ze stipendia a drobných přivýdělků, šetřit a jíst hnusné jídlo ze slevových akcí, které jen projde útrobami, aniž by poskytlo jakýkoliv zážitek.
Vypravěč má auto, na které je hrdý, ale aby ho dobře ochránil, parkuje v garáži za městem, takže nikam nejezdí. Na síti je porno, což je fajn, ale také už okoukané a být expertem na způsob vyprávění pornopříběhu či na vybrané pornohvězdy žádnou slast ani kariéru rovněž neskýtá.
Od bývalé manželky si protagonista pravidelně vyzvedává syny, ani tady ale neraší žádný příběh výchovy a hrdého otcovství. Sleduje debatní fórum o přípravách na konec světa, avšak nezakotví v něm. A byť má přehled o alternativcích žijících na okraji, nenachází tam nic, co by dávalo smysl.
Právě to je asi jádro a pozoruhodný rozměr knihy. Dystopické příběhy o krizi a kolapsu civilizace už pár let rostou jako houby po dešti. Jenže je to podobné jako u mediálně-pouťových hlasatelů kolapsu: nějakou dobu měl úspěch geolog Václav Cílek, který říkal, že kolaps bude. Když to začalo být nudné, vystrnadil jej egyptolog Miroslav Bárta, jehož kolaps je ještě větší, a navíc začal už dávno, ve starém Egyptě.
Stejně tak v románech musí být dystopický svět čím dál katastrofálnější. Když v jiném došla voda, musím přidat ještě pád meteoru a kolaps energetických sítí. Soutěží se ve spektakulární katastrofičnosti, okázalé jak v Hollywoodu. Elsa Aids tohle jen ležérně vrací k počátečnímu, ale neuralgickému bodu: co když je kolapsem už jen to, že věci přestaly dávat smysl? A ztratili jsme ten smysl my, nebo nám ho někdo ukradl?
Ležérnost je i nejsympatičtějším rysem, kterým se vypravěč a jeho příběh vyznačují. Přesně toto nastavení událostí a protagonista v jejich centru obvykle vedou k narcistnímu, dušezpytnému pozorování vlastního já, k probírkám v duši, k mudrování o tom, jaký jsem já, jaký je svět a kdo za co může.
V Přípravách na všechno ale máme postavu, která se zdá připravena na vše. Ne tím, že se pečlivě chystá na katastrofu - to není cesta, jak vyzkoušel už Fuksův pan Theodor Mundstock. Aidsovu protagonistovi je naopak všechno dost jedno, zase tak moc to "neřeší".
Což má i dialogický efekt: autor nám nenabízí postavu, se kterou bychom se měli identifikovat či k ní obdivně vzhlížet. Nabízí nám floutka, něčím i docela sympatického.
Zápisky formuluje přesně a nápaditě, takže se odlepují od zachycování banálního jevového povrchu a získávají sílu aforismů či paradoxů. Proto mohou v knize přejít i do formy básní, aniž by to působilo vykonstruovaně a zaumně.
Zároveň je tento floutek z rodu Švejka či Big Lebowského. V supermarketu krade za pomoci kočárku s dětmi, protože ho těší využít možnost, kdy k otci malých dvojčat každý jen obdivně vzhlíží. A my čteme, posloucháme, ale neustále se vrtíme, protože to vyprávění má spád a je sugestivní, a přitom ne tak úplně příjemné.
Vede nás do zákoutí, která před veřejností obvykle skrýváme či lakujeme narůžovo. A vrtět se na hraně mezi příjemným a odpudivým vydržíme po celou dobu, protože tady se i ví, kdy včas přestat.
Kniha
Elsa Aids: Přípravy na všechno
Nakladatelství Fra 2020, 96 stran, 169 korun.
