Ještě něco krátce probrat s klavíristou, naškrábat jednu dvě poznámky do partitury. Ella Rosenberg stojí na dirigentském stupínku vzpřímeně jako svíčka, obrácená k orchestru, zcela soustředěná. Pozvedne taktovku, trochu rozčileně svraští čelo, aby se hráči soustředili. Pak studentka třetího ročníku stuttgartské umělecké vysoké školy Stuttgarter Hochschule für Musik und Darstellende Kunst začíná zkoušet s Bádenskou filharmonií ve Pforzheimu Beethovenův Klavírní koncert č. 3.
Nastávající dirigentce je 23 let, její tři kolegové v dirigentské třídě vedené profesorem Rasmusem Baumannem nejsou o moc starší. Po dokončení studia budou všichni hledat uplatnění ve světě klasické hudby. "Budeme se muset protlouct," říká Ella Rosenberg. Hudební ředitel Bádenské filharmonie Robin Davis na poslední vypsanou pozici dostal zhruba 80 přihlášek.
Dle odhadů vedoucího sdružení orchestrů Unisono Geralda Mertense se na německém pracovním trhu pohybuje několik stovek vystudovaných dirigentů. Ucházet se mohou o místa u 129 tamních profesionálních orchestrů. Zatímco více než 80 operních a divadelních souborů nabízí stále více dirigentských pozic, od sbormistra nebo prvního a druhého dirigenta až po hudebního ředitele, v čele například nejslavnějších Berlínských filharmoniků stojí jediný šéfdirigent. A stále je to muž.
Personální kolotoč dirigentů se v posledních koronavirových letech točil spíše pomaleji, domnívá se Gerald Mertens. Mnohdy jde orchestrům po vynucených dlouhých pauzách v prvé řadě o konsolidaci, a ne tolik o to přepřahat koně. Přesto leckde dochází ke generační obměně.
Některé vedoucí funkce se čerstvě uvolnily, nebo už jsou obsazovány. Daniel Barenboim kvůli nemoci opouští funkci hudebního ředitele Berlínské státní opery. U Mnichovských filharmoniků musel uvolnit post šéfdirigenta Rus Valerij Gergijev kvůli prokremelskému postoji v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ital Daniele Gatti v roce 2024 nahradí Christiana Thielemanna u drážďanské Staatskapelle.
Rozruch vyvolala v roce 2021 zpráva, že teprve šestatřicetiletá německá dirigentka Joana Mallwitz od letošního podzimu povede berlínský Konzerthausorchester. Větší změnu si skoro nelze představit - od opravdu renomovaného, více než osmdesátiletého zastánce starých pořádků Christopha Eschenbacha k mladé, vitální, bezprostřední ženě, srovnává Gerald Mertens.
Joana Mallwitz byla jako šéfdirigentka Státní filharmonie v Norimberku a také v budoucím postavení bude jednou z pouhých čtyř žen v čele německého profesionálního orchestru. To je příliš málo, říká Mertens a ptá se, kde se při podpoře mladých dirigentek stala chyba.
Podíl absolventek odhaduje na 20 až 25 procent. U současných studentek v oboru na vysokých školách je dle posledních údajů Hudebního informačního centra známého pod zkratkou MIZ podíl žen v dříve takřka výhradně mužském oboru dokonce 36,7 procenta.
Při obsazování míst se však tato změna dosud dostatečně nepromítá, upozorňuje Mertens. Přitom je "budoucnost hudby ženská", doplňuje jej Rasmus Baumann, který je nejen profesorem na stuttgartské škole, ale též hudebním ředitelem Nové filharmonie Vestfálska.
Výhrady vůči ženám za dirigentským pultem podle něj v orchestrech už slyšet nejsou. Zhruba třetinu uchazečů o místo dnes v německé klasické hudbě tvoří ženy.
Vnášejí ženy do dirigentského světa nový tón? Ten už převládl dávno, shodují se Mertens i Baumann. "Diktátorský dirigentský princip je v mých očích vyřízený," zdůrazňuje Baumann. Už není moderní orchestr okřikovat. "Dirigent už nemá být tvrdým šéfem, ale spíše jakýmsi umožňovatelem," přirovnává Mertens.
Německý hudební svět se nyní rozhlíží po následovníkovi Daniela Barenboima v Berlínské státní opeře. V Mnichově se nedávno starosta Dieter Reiter vyslovil pro ženu v čele Mnichovských filharmoniků. A snad bude jednou žena i šéfdirigentkou Berlínských filharmoniků, které od roku 2019 vede Kirill Petrenko.
Zatím se to podařilo jen ve filmu. Herečka Cate Blanchett tento měsíc získala Zlatý glóbus za roli hvězdné dirigentky právě Berlínských filharmoniků ve snímku Tár.
