Rus Petrenko převzal Berlínské filharmoniky, hráli před Braniborskou bránou

ČTK Kultura ČTK, DPA, Kultura
26. 8. 2019 7:00
Rus Kirill Petrenko uplynulý pátek řídil první koncert coby šéfdirigent Berlínských filharmoniků. Uvedl Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena a symfonické pasáže z opery Lulu od rakouského skladatele z přelomu 19. a 20. století Albana Berga.
Koncert před Braniborskou bránou v Berlíně sledovalo 35 tisíc lidí.
Koncert před Braniborskou bránou v Berlíně sledovalo 35 tisíc lidí. | Foto: Stephan Rabold

Druhé vystoupení filharmonie pod Petrenkovou taktovkou se uskutečnilo v sobotu, tentokrát pod širým nebem před Braniborskou bránou, informuje agentura DPA.

Koncert před Braniborskou bránou.
Koncert před Braniborskou bránou. | Foto: Berliner Philharmoniker

Se sedmačtyřicetiletým Kirillem Petrenkem jedno z nejznámějších těles světa vstupuje do nové éry. Páteční energický výkon nového šéfdirigenta si vysloužil bouřlivý, několikaminutový potlesk publika, které zaplnilo budovu Berlínské filharmonie.

Pokud měl tento večer stanovit laťku Petrenkovy éry, posluchače čeká jízda, kterou lze co do intenzity a vzrušení sotva překonat, míní zpravodaj DPA.

Beethovenovu Devátou provedl Petrenko strhující rychlostí. Dílo, které mělo v programu vyměřeno 65 minut, zvládl o čtyři minuty dříve. Diváci byli nadšeni.

Bouřlivého aplausu se dostalo také sólistům z Ódy na radost, závěrečné vokální věty. Zazpívali ji sopranistka Marlis Petersenová, mezzosopranistka Elisabeth Kulmanová či tenorista Benjamin Bruns a berlínský Rozhlasový sbor.

Filharmonie uvedla Beethovenovu Devátou pod Petrenkovým vedením ještě v sobotu, kdy u příležitosti oslav pádu Berlínské zdi vystoupila před Braniborskou bránou pro 35 tisíc přihlížejících.

Kirill Petrenko ve funkci nahradil britského sira Simona Rattlea, který Berlínským filharmonikům šéfoval 16 let. Podle DPA je Petrenko po "sonnyboyovi" Rattleovi spíše zdrženlivým a plachým maestrem.

Nový šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko.
Nový šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko. | Foto: Stephan Rabold

Zatímco s Rattlem orchestr vstoupil do věku multimédií 21. století, s Petrenkem se 128 hudebníků opět vrací ke kořenům, soudí německá agentura.

Francouzská agentura AFP již dříve konstatovala, že Petrenko má pověst perfekcionisty a dirigenta, kterého si hudebníci cení za to, jak pečlivě s nimi pracuje a kolik času věnuje orchestru. To se pak projevuje na jeho výkonu.

Kirilla Petrenka si roku 2015 v tajné volbě vybralo 124 členů berlínského orchestru. Udělali tak přesto, že dirigent je do srpna 2021 zároveň hudebním ředitelem Bavorské státní opery v Mnichově.

"Vzhledem k jeho závazkům v Bavorské státní opeře v Mnichově bude Kirill Petrenko ve své první sezoně jako šéfdirigent Berlínských filharmoniků vést jen omezený počet koncertů," avizoval již dříve berlínský orchestr.

Plán je takový, že v sezoně 2020/2021 už bude Petrenko v Berlíně působit aktivněji a angažmá v Mnichově pojme v roli loučícího se, oficiálně už jen hostujícího dirigenta.

Koncert před Braniborskou bránou.
Koncert před Braniborskou bránou. | Foto: Stephan Rabold

Kirill Petrenko se narodil roku 1972 v Omsku na jihozápadní části Sibiře.

V letech 1999 až 2002 působil v jihoněmecké Thuringii, kde na sebe upozornil osobitou interpretací Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. Na jiné jeho inscenaci v roce 2013 pracoval s režisérem Frankem Castorfem pro Hudební slavnosti v Bayreuthu.

Později se Petrenko přesunul do berlínské Komische Oper, jedné ze tří operních scén německé metropole. V září 2002 zde zahájil sezonu inscenací Smetanovy Prodané nevěsty. V Komické opeře byl hudebním ředitelem až do roku 2007.

Jako hudební ředitel Bavorské státní opery v Mnichově pak Petrenko v lednu 2016 ve světové premiéře nastudoval operu českého skladatele Miroslava Srnky nazvanou Jižní pól.

S českou hudbou má ale zkušenosti již z dřívějška, například roku 2004 ve vídeňském Theater an der Wien pro festival Klangbogen nastudoval Smetanovu operu Dalibor. V inscenaci využil sólisty z tehdejší verze pražského Národního divadla: Jana Vacíka, Evu Urbanovou či slovenského basistu Petera Mikuláše.

Koncert před Braniborskou bránou.
Koncert před Braniborskou bránou. | Foto: Stephan Rabold

"Z české hudby miluji také symfonickou tvorbu Josefa Suka, kterého bohužel ve světě málokdo zná," řekl Petrenko ve starším rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Češi ostatně Berlínské filharmoniky pod Petrenkovou taktovkou brzy uslyší - příští rok orchestr s novým šéfdirigentem vystoupí na mimořádném koncertu, který 7. května pořádá festival Pražské jaro ještě před svou hlavní částí.

"Mimořádný a oslavný koncert 7. května, 75. ročník, bude před festivalem hostovat orchestr Berlínských filharmoniků s šéfdirigentem Petrenkem jako dárek k narozeninám Pražského jara," potvrdil ředitel festivalu Roman Bělor pro server irozhlas.cz.

Kirill Petrenko nastupuje k Berlínským filharmonikům

Desetiminutový film, který vznikl u příležitosti nástupu Kirilla Petrenka do funkce šéfdirigenta Berlínských filharmoniků. | Video: Berliner Philharmoniker
 

Právě se děje

před 19 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hodnota veřejných zakázek loni stoupla na 715 miliard korun

Hodnota veřejných zakázek loni meziročně vzrostla o 5,5 procenta na 715 miliard korun. Její podíl na HDP meziročně vzrostl o 0,87 procentního bodu na 12,65 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou v pondělí projedná vláda.

"Ačkoliv byl ekonomický vývoj České republiky v roce 2020 negativně poznamenán epidemií covidu-19, samotný rozsah trhu veřejných zakázek významně zasažen nebyl. Jde zřejmě o důsledek faktu, že výdaje na nákupy od externích subjektů byly ve veřejných rozpočtech naplánovány na podzim 2019. Tedy ještě v situaci, kdy žádná epidemie v České republice nebyla a ani nebyla předpokládána," uvádí MMR ve své zprávě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy