Největší diskusi ve čtvrtek vyvolala otázka financování. Součástí přijatého usnesení je, že s žádostí o vypsání soutěže na podobu sálu vedení města předloží zastupitelům ke schválení předběžný plán investičních a provozních výdajů plus návrh memoranda, ve kterém ministerstvo kultury přislíbí finanční spoluúčast státu a uvede rámcovou výši.
"Dopředu mohu vyloučit, že by Praha měla dostatek prostředků, pokud by stavbu metra, okruhu a Vltavské filharmonie měla financovat bez významné finanční pomoci státu. To je banální matematika, kterou si může každý ověřit, že takové prostředky skutečně Praha nikdy mít nebude," upozorňuje náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek z hnutí Praha sobě.
V souvislosti s podobnými projekty je podle něj k zamyšlení příjmová stránka městského rozpočtu. Pokud chce město investovat miliardy do stavby kulturní budovy, nemůže mít dlouhodobě nejmenší daň z nemovitostí na světě, nejlevnější MHD nebo nejlevnější svoz odpadu, argumentuje Vyhnánek. "Nemůžeme mít na jedné straně všechno nejlevnější a na druhé mít cíle stavět drahé světové budovy," říká náměstek. Způsob financování stavby musí být jasný před vyhlášením soutěže, dodává.
Opoziční zastupitel Ivan Pilný z hnutí ANO namítá, že cena bude nevyhnutelně mnohem vyšší než šest miliard. Podle něj je nereálné, aby stavba vznikla pouze z veřejných peněz. "Pragmatická realita je taková, že to prostě není možné," míní. Město by tak mělo zahájit jednání se soukromými investory a vytvořit fond, do kterého se začnou shánět peníze z různých zdrojů, argumentuje Pilný. Podobně se vyjádřili i další zastupitelé ANO a ODS.
Náměstek primátora Petr Hlaváček z TOP 09 reaguje, že se zapojením soukromých peněz počítá. "Komunikoval jsem se soukromým sektorem, vnímám velký zájem a budeme s kolegy debatovat o provedení a načasování," říká.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let, o umístění na Vltavské rozhodlo minulé vedení magistrátu.
Podle harmonogramu vyplývajícího z první studie, kterou si město nechalo zpracovat, by se na přelomu let 2025 a 2026 mohlo začít se soutěží na stavební firmu a roku 2032 by budova mohla stát, pokud vše půjde bez průtahů.
Filharmonie by podle doporučení architektů měla mít tři sály - koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.
