Praha by mohla mít budovu filharmonie v roce 2032, má stát šest miliard korun

ČTK ČTK
15. 2. 2021 19:02
Příprava nové budovy pražské filharmonie na Vltavské bude stát 750 milionů, samotná stavba pak dle hrubých odhadů dalších 5,3 miliardy korun, oznámil v pondělí náměstek pražského primátora Petr Hlaváček z TOP 09. Představil první studii, kterou město na toto téma nechalo zpracovat.
Na ilustračním snímku je koncertní sál Sage Gateshead v Gatesheadu na severovýchodě Anglie.
Na ilustračním snímku je koncertní sál Sage Gateshead v Gatesheadu na severovýchodě Anglie. | Foto: Shutterstock

Mezinárodní architektonickou soutěž na projekt by vedení magistrátu rádo vypsalo letos, příprava má trvat čtyři a půl roku.

Zpracování studie proveditelnosti město zadalo loni u dánské architektonické kanceláře Henning Larsen. V pondělí ji schválili radní. Další na řadě je architektonická soutěž na návrh budovy. Podle harmonogramu by se na přelomu let 2025 a 2026 mohlo začít se soutěží na stavební firmu a v roce 2032 by budova mohla stát, pokud vše půjde bez průtahů.

Ze studie podle Hlaváčka vyplynulo, že by sál mělo vlastnit město nebo jím ovládaná společnost. Areál může vytvořit až 4000 pracovních míst a dosáhnout roční návštěvnosti okolo 600 tisíc osob. V budově by měl sídlit alespoň jeden orchestr. Filharmonie by podle doporučení architektů měla mít tři sály - koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.

Náklady na provoz by mělo být možné pokrýt příjmy z pronájmů sálů a komerčních prostor, jako jsou obchody, kavárny a restaurace.

Celkové odhadované náklady asi 6,1 miliardy korun mají zahrnovat venkovní plochy a podzemní parkoviště. Město již podle Hlaváčka jedná o možnosti spolufinancování projektu ze strany státu. "Je to jeden z úkolů, který mám, připravit memorandum s ministerstvem kultury," řekl náměstek.

Člen komise rady pro přípravu sálu Martin Gross řekl, že schválením studie byla dokončena první fáze, která začala před asi deseti lety podpisem memoranda mezi tehdejším vedením města a Spolkem pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Starosta Prahy 7 Jan Čižinský z hnutí Praha sobě míní, že stavba je důležitá pro kultivaci oblasti kolem Vltavské. "Všichni víme, že Vltavská je skutečně takovou jizvou na tváři města. A nová filharmonie tuto jizvu pomůže zacelit," říká.

Pražští zastupitelé loni na podzim schválili vyřízení změny územního plánu, která má stavbu umožnit. Kromě koncertního sálu chce město řešit i navázané změny okolí metra Vltavská, jako je doprava na Hlávkově mostě, podjezd pod železniční tratí nebo nový výstup z metra. Město připravuje územní studii pro celou oblast takzvaného brownfieldu Holešovice-Bubny, kde počítá s rozsáhlou bytovou výstavbou.

Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let. Nejvíce se řešilo vhodné místo. Sál mohl v 90. letech minulého století vzniknout na Letné, kde se uvažovalo také o výstavbě Národní knihovny podle návrhu architekta Jana Kaplického. Japonští investoři chtěli stavbu věnovat České filharmonii ke 100. výročí. Tehdejší ministr kultury Milan Uhde a primátor Milan Kondr nabídku odmítli.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy