"Neexistuje, abych jakkoliv popíral to, co se děje na Ukrajině," vzkázal. "Rusko není zemí, kde bych chtěl vychovávat svého syna. Není to země, kde bych chtěl být se svoji manželkou. Už vůbec tu nechci být," cituje Heineho deník New York Times.
Podle něj petrohradské divadlo přichází o stěžejního spolupracovníka, který zde oddirigoval okolo 850 představení, od Stravinského Svěcení jara a Verdiho opery Macbeth či Čajkovského Evžena Oněgina po baletní představení Labutího jezera, Ptáka Ohniváka nebo Louskáčka.
Heine si v kanceláři posbíral několik partitur, motýlků a dalších součástí oděvů, rozloučil se s kolegy, zabalil poslední věci ze svého petrohradského bytu a nyní nadobro odjíždí z Ruska, popisuje deník.
K rozhodnutí přispěl fakt, že Heine v letech 2003 až 2007 působil jako šéfdirigent Charkovského symfonického orchestru na Ukrajině. Když začátkem letošního března viděl záběry ruského ostřelování Charkova, zlomilo ho to. "Hlavou mi běžely tváře všech hudebníků, se kterými jsem v Charkově spolupracoval, šéfa orchestru, který bydlel dva bloky od koncertního sálu. Ten den už jsem nebyl schopný udělat nic," říká.
Odchod z funkce v Petrohradu teď Heine oznámil uměleckému řediteli Mariinského divadla, dirigentovi Valeriji Gergijevovi, který od 90. let minulého století patří k úzkým spolupracovníkům a přátelům ruského prezidenta Vladimira Putina. Do začátku ruské invaze na Ukrajinu vedl Gergijev paralelně kariéru doma a na Západě, přestože již dříve podpořil Putinova vojenská tažení v Gruzii nebo Sýrii.
Až poté, co odmítl odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu, však Gergijev pozbyl většinu angažmá na Západě. Skončit musel například jako šéf Mnichovských filharmoniků a pořadatelé mu zrušili vystoupení ve Vídni, New Yorku či Praze.
Naposledy ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc vyzval Gergijeva ke sjednocení Mariinského divadla v Petrohradu s moskevským Velkým divadlem. "Gergijev se nyní zaměřuje na svou domácí kulturní říši, která zahrnuje několik scén, tisíce podřízených a desítky milionů dolarů, které dostává od ruského státu," shrnují New York Times.
Podle nich se ruský dirigent poslední dobou vyhýbal konverzaci se svým americkým kolegou Heinem. Ten nakonec Gergijeva zastihl až ve výtahu a jejich poslední dialog trval pouhých pět minut. Ruský dirigent byl překvapený, s Američanovým rozhodnutím odejít se však smířil.
"Byl ke mně velmi milý. Potřásl mi rukou, objal mě a popřál mi hodně štěstí. A já jsem mu samozřejmě poděkoval za to, že mi tak brzy poskytl takovou kariérní příležitost," popisuje Heine, který v Mariinském divadle debutoval roku 2007 v inscenaci Mozartovy Figarovy svatby. Od roku 2009 tam byl angažovaný nastálo, s petrohradským orchestrem vystoupil také na slavných světových scénách, od londýnské Královské opery Covent Garden přes italské Teatro Regio Torino po Festspielhaus v německém Baden-Badenu.
Když teď přišla řeč na jejich odlišné postoje k válce a na to, proč ji Gergijev neodsoudil, ruský dirigent Američanovi pouze sdělil, že "není dítě", aby se uchyloval k podobným vyjádřením.
Gavriel Heine vyrůstal v americkém New Jersey, postupně se učil hrát na klavír, housle, violoncello a bicí. O ruskou kulturu se zajímal už jako teenager. Poté, co svou matku, klavíristku a pořadatelku, doprovodil do Moskvy, začal tam v létě 1991 chodit na soukromé lekce violoncella. Nakonec se přihlásil na Moskevskou konzervatoř a stal se jedním z jejích prvních amerických absolventů.
Dirigování se Heine později učil také v Petrohradě od toho času již čtyřiadevadesátiletého Ilji Musina. "Měl všeobjímající, systematickou techniku, kterou vás učil frázování i výrazivo. A celá byla podřízená zvuku, s jediným cílem, aby vám hudba ožila pod rukama," vzpomínal Heine v životopisném rozhovoru.
