Oficiálně divadlo rozhodnutí nezdůvodnilo, jeho mluvčí Katěrina Novikovová to pro agenturu AFP odmítla komentovat. Z programu mizí inscenace Donizettiho opery Don Pasquale, kterou režíroval Timofej Kuljabin, a balet o Rudolfu Nurejevovi, jejž připravil disident Kirill Serebrennikov. Oba válku kritizují.
Sedmatřicetiletý Kuljabin je od roku 2007 spjatý s Novosibiřským činoherním divadlem Červená pochodeň, kde měl politické problémy už dřív. Jeho inscenace Wagnerovy opery Tannhäuser pohněvala představitele pravoslavné církve a po čtyřech představeních byla zrušena. Nejnověji Kuljabin předminulý měsíc v pražském Národním divadle nastudoval operu Vzdálený zvuk od Franze Schrekera.
Solidaritu s Ukrajinou vyslovil režisér na Instagramu, kde se také posmíval ruským invazním vojskům. V jednom příspěvku třeba ukázal přebal Tolstého slavné ságy Vojna a mír, ve které však slovo vojna čili válka nahradil pojmem "speciální vojenská operace". Ten důsledně používají ruská státní média. Kvůli tamním novým zákonům v zemi není možné nazvat válku válkou.
Druhou inscenací, která mizí z programu moskevského Velkého divadla, je balet o tanečníkovi Rudolfu Nurejevovi od dvaapadesátiletého režiséra a disidenta Kirilla Serebrennikova. Ten poslední roky strávil v domácím vězení. Až letos mu režim umožnil odcestovat do zahraničí, kde teď Serebrennikov žije. Oficiálně v Rusku čelil podezření z hospodářské kriminality, podle lidskoprávních organizací však šlo jen o zástupný důvod a Serebrennikov byl obětí politického procesu.
Režisér minulý měsíc řekl francouzské televizi, že válku na Ukrajině "zcela zjevně začalo Rusko" a že mu to láme srdce. "Je to válka, je to zabíjení lidí, je to to nejhorší, co se civilizaci a lidstvu může přihodit. Je to humanitární katastrofa. Jsou to řeky krve," uvedl a dodal, že jako Rus cítí "hrůzu, smutek, stud a bolest".
Zrušené inscenace v programu Velkého divadla nahradí Rossiniho opera Lazebník sevillský a Chačaturjanův balet Spartakus, dlouholeté opory zdejšího repertoáru. Změna programu na internetu vyvolala kritiku od stovek lidí, kteří měli koupené lístky. Mnozí chtějí vědět, proč divadlo něco takového udělalo.
"Takhle pohrdat diváky a umělci," napsala na platformě Telegram například divačka Valeria.
Dle ohlasů na webu bude obecenstvu nejvíce chybět balet o Nurejevovi, který měl ve Velkém divadle premiéru roku 2017. Už tehdy jej provázely kontroverze. Součástí příběhu slavného ruského tanečníka, jenž roku 1961 emigroval na Západ, byla i něžná scéna mezi Nurejevem a jeho milencem nebo zmínka o nemoci AIDS, které tanečník roku 1993 podlehl.
V Rusku již mnoho let platí zákon zakazující takzvanou propagaci homosexuality. Zřejmě právě kvůli tomu ředitel divadla Vladimir Urin v roce 2017 odložil premiéru tři dny před tím, než měli balet o Nurejevovi poprvé spatřit diváci. Oficiálně to Urin popřel, mluvil jen o potřebě vypilovat choreografii.
"Mezi kritiky a médii převážil názor, že na ruskou vládu bylo prostě moc oslavovat homosexuála, který utekl ze Sovětského svazu, v inscenaci, kde zazní, že Rusko své největší talenty vždy vypudí, a to celé ještě na nejprestižnějším jevišti v zemi," napsal deník New York Times.
Že byl balet o Nurejevovi odložen v souvislosti se zákonem proti homosexualitě na popud tehdejšího ruského ministra kultury Vladimira Medinského, později napsala tamní státní agentura TASS. Podle ní kvůli tomu ministr volal šéfovi divadla Urinovi.
"S nikým jsem si nevolal. Nevím, kdo tyhle provokace šíří," reagoval Urin. Balet měl nakonec premiéru s půlročním zpožděním. Podle deníku Moscow Times se tak stalo až poté, co ve prospěch inscenace v Kremlu intervenoval miliardář Roman Abramovič.
Režisér Serebrennikov tento týden řekl agentuře AFP, že rozhodnutí odstranit Nurejeva z programu tentokrát už nadobro jej nepřekvapuje. "Je to inscenace o muži, který touží být volný, který chce svobodně tvořit a svobodně žít," uvedl. "Dnes se Nurejev na jeviště Velkého divadla nehodí. Ruská moc se bojí nechtěných asociací, bojí se nepohodlných umělců," řekl a rozhodnutí přirovnal k praktikám z dob Sovětského svazu.
"Podle ruské propagandy Evropa cenzuruje ruské umění. Ve skutečnosti umění cenzurují sami Rusové," dodal Serebrennikov. Narážel tím na výroky ruského prezidenta Putina. Ten koncem března na shromáždění tamních umělců prohlásil, že Západ se snaží rušit ruskou kulturu.
Podobně jako kdysi ze Sovětského svazu emigrovali tanečníci Nurejev, Michail Baryšnikov nebo Natalia Makarovová, začátkem letošního března kvůli válce na Ukrajině nadobro odcestovala Olga Smirnovová. Ta byla donedávna primabalerínou právě Velkého divadla.
"Nikdy jsem si nemyslela, že se za Rusko budu stydět," zdůvodnila, proč odjela do Nizozemska. Neumí si představit, za jakých podmínek a kdy by se mohla do vlasti vrátit, dodala.
Sám šéf Velkého divadla Vladimir Urin pak má nejistou pozici poté, co po letech loajality vůči Kremlu letos podepsal dopis odsuzující současné ruské tažení na Kyjev. V reakci na to prezident Putin navrhl svému věrnému dirigentovi Valeriji Gergijevovi spojit petrohradské Mariinské divadlo právě s moskevským Velkým divadlem. V čele nové instituce by stanul Gergijev, což by zřejmě znamenalo Urinův odchod.
"Putin se mstí za to, že mu Vladimir Urin neprojevil dostatečnou loajalitu," řekl deníku Washington Post Simon Morrison, profesor z hudební katedry Princetonské univerzity a autor knihy o dějinách ruského baletu.
Podle něj ale Urin výhrůžku pochopil a nyní se snaží si Putina udobřit. Začátkem minulého měsíce Urin ve Velkém divadle uspořádal zvláštní galavečer právě s Chačaturjanovým baletem Spartakus. Veškeré výtěžky z prodeje vstupného šly rodinám ruských vojáků, kteří zemřeli ve válce na Ukrajině. "Je to balet o údajném osvobození utlačovaných. Plně odpovídá někdejší sovětské ideologii," okomentoval to Simon Morrison.
