Potom se ale začali ozývat pořadatelé a teď Blažíkovou čeká náročný podzim vyplněný účastí na několika festivalech, stejně jako dříve dojednané projekty, které byly kvůli pandemii koronaviru přesunuty na později.
Sopranistka a harfistka, považovaná především za specialistku na starou hudbu, první koncert v zahraničí absolvovala nedávno, po čtyřměsíční pauze. "Strašně jsem se na to těšila, ale zároveň jsem se bála, jak bude cestování vypadat, a příjemné to nebylo," zmiňuje obtíže cesty do španělského města Burgos, kvůli níž celá sestava musela mít negativní testy na koronavirus.
Nakonec ale převážil pozitivní pocit: připomínka života, na který byla devětatřicetiletá hudebnice zvyklá předchozí roky. "Viděla jsem místa, která mám ráda, a můžu v nich dělat správnou muziku, která k nim patří. To byl osvěžující pocit," líčí.
Ve Španělsku přitom pandemie měla zvlášť kritický průběh, což Blažíková věděla. "Mám tam strýce, se kterým jsem byla celou dobu v kontaktu, a psal mi, abych byla opatrná, protože Španělé jsou prý trošku nezodpovědní," popisuje. Z toho, co viděla, jí přišlo, že místní dodržují pravidla, ať už se jedná o roušky, rozestupy, nebo dezinfekci. "Situace ve Španělsku ale byla dost šílená a možná ještě chvíli bude," konstatuje.
Dva večery na Letních slavnostech
Ze španělských kancionálů vychází i jeden z koncertů, které Blažíková provede na festivalu Letní slavnosti staré hudby. Ten začíná ve čtvrtek.
"Budu tam mít dva programy, což je také zásluha koronaviru," podotýká sopranistka, která měla původně vystupovat jen v koncertním provedení opery Alessandro Severo od Georga Friedricha Händela. Tuto produkci ale festival musel zrušit včetně dalších představení v Halle a ve Valticích. Blažíková tedy s organizátorkami akce Janou a Markétou Semerádovými vymyslela alternativu.
Nakonec vznikl program nazvaný Lilium mezi trním, který zazní 6. srpna v pražském kostele sv. Šimona a Judy. Sestavený bude z písňové sbírky Česká mariánská muzika od barokního skladatele Adama Václava Michny z Otradovic. Už příští čtvrtek 30. července pak Blažíkovou na stejném festivalu čeká koncert středověké hudby v kostele sv. Martina ve zdi.
Sólový program španělských kancionálů Cantigas de Santa Maria a Codex Las Huelgas už sopranistka měla v repertoáru. "Oba vznikly právě v Burgosu, kde jsem se nedávno procházela po rozvalinách hradeb," libuje si zpěvačka a připomíná ještě další skladby z kancionálu Llibre Vermell, který pochází z Montserratu. "Španělskou hudbu ráda hraji od mládí. Jsou to skoro písně a s harfou se strašně dobře zpívají," podotýká.
Blažíková je vždy ráda, když místo koncertu odráží dobu, ze které hudba pochází, nebo jí alespoň vytváří pěkné prostředí. "Vystupovat v Burgosu v katedrále s hudbou, která vznikla právě tam, je fantastický zážitek a nestane se to často," vyzdvihuje krásu situace, kdy do sebe na místě všechno zapadne i s hudbou a vznikne živý organismus. Zrovna španělské kompozice se ale podle ní dají hrát v libovolném komorním prostředí a kostel sv. Martina ve zdi, kde je uvede na Letních slavnostech, atmosféru podtrhne.
Do svého typického programu Hana Blažíková vybírá skladby tak, aby byly dostatečně kontrastní. Také je ale musí zaranžovat - to je případ středověkých zpěvů, stejně jako Adama Václava Michny. I jeho kompozice potřebují dramaturgicky uchopit, není možné je vzít tak, jak jsou, a hrát je od začátku do konce stejně.
Ideálně na to zpěvačka potřebuje zhruba dva týdny. "Za tu dobu se stihnou vymyslet nástrojové kombinace, protihlasy a hudba se mi dostane do hlasu i do pracek."
Byť se to může zdát jako krátká doba, jedná se o výsledek dlouholeté praxe i zkušeností. Jednak už Blažíková ví, kde materiály hledat, a jednak zná lidi, kteří jí s tím pomohou. "Když chci vytvořit pěkný barokní program a mám konkrétní požadavky na dobu i na styl, tak vím, kdo mi s tím poradí. Stačí mu zavolat," vysvětluje sopranistka, která při sestavování programů kombinuje vlastní nápady s vědomostmi přátel. Konkrétně se středověkou hudbou se vždy může obrátit na sopranistku a hráčku na gotickou harfu Barboru Kabátkovou.
Právě s ní v den rozhovoru pro Aktuálně.cz zkoušely společné vystoupení, které na podzim absolvují na festivalu Hudba Znojmo. Jedná se o program věnovaný trubadúrům nazvaný Cansó de la crozada, to znamená Písně o křížové výpravě. "Hrajeme na románské harfy, psalterium, na buben a zpíváme okcitánsky, takže je to strašně těžké," vypočítává Blažíková.
V dobách raných trubadúrů existovaly i jejich ženské protějšky zvané trobairitz, což byly básnířky a možná hudebnice - od nich se ale bohužel zachovala jen jedna melodie. Ženy ve vyšším společenském postavení se tehdy mohly projevovat literárně i hudebně a měly jakousi volnost. Ve zbytku společnosti to možné nebylo.
Nechci s ničím počítat
Hana Blažíková dlouhodobě patří k nejvytíženějším českým zpěvačkám, což podtrhuje nejen její podzimní program. Nedávno pomáhala baroknímu orchestru Collegium 1704 s natáčením videoklipů, začala vymýšlet novou desku s ženským vokálním souborem Tiburtina a také se pustila do alternativního projektu s triem, které tvoří houslistka a hráčka na koto Anna Romanovská Fliegerová, kontrabasista Petr Tichý a hráč na dechové nástroje Michal Hrubý.
Po dvou koncertech na Letních slavnostech staré hudby a červencovém hostování na akci Hudba Znojmo se Blažíková tento podzim objeví na třech festivalech, které v letošních výjimečných podmínkách propojily programy - jsou to Svatováclavský hudební festival v Ostravě, Lípa Musica a Concentus Moraviae. Na posledně jmenovaném bude mít sopranistka a harfistka pozici rezidenční umělkyně a vystoupí na něm i se svou obnovenou rockovou kapelou Stilnox.
Otázkou pro Blažíkovou zůstává, kdy se s dřívější intenzitou bude moci vrátit do zahraničí. "Měla jsem ještě nedávno optimistické období, protože se potvrdily některé projekty na září, o kterých jsem si myslela, že padnou," přemýšlí. Současná situace už ale nevypadá tak růžově a pandemie koronaviru se opět mírně zhoršuje.
Blažíková tak musela odvolat říjnové turné po USA i zrušit sérii vystoupení s Mozartovým Requiem v Nizozemsku, kde by se účinkující kvůli bezpečnostním rozestupům nevešli na pódium. "To mě uvrhlo trošku zpět do pocitu, kdy nevím, co bude, a nechci s ničím počítat," shrnuje.
Je možné, že do konce roku už se do zahraničí nepodívá. Příští rok měla znovu v plánu Ameriku a dále Kanadu i Japonsko, momentálně si ale nedovede představit, že už v únoru všechno půjde jako dřív.
"Jsem na volné noze, protože jsem ráda nezávislá, a byla jsem vždy hodně rozlítaná po světě," popisuje Blažíková svůj životní styl. Občas měla tendenci si na něj i stěžovat, že už je toho dost a že by někdy byla ráda doma. "To se mi teď splnilo, ale můj předchozí život mi chybí a hrozně nerada bych ho opouštěla," přiznává. "Máme tu výborné ansámbly a práce s nimi je dobrá - to je situace, jakou prožíváme teď. Za půl roku se ale trh nasytí mě i dalších tuzemských hudebníků a práce nebude tolik."
Součástí práce zpěvačky je hodně cestování a Blažíková má kamarády ve Francii, Nizozemsku, ve Španělsku nebo v Itálii. "Mám proto jiné informace a nesdílím pocit mnoha lidí u nás, že už je všechno v pořádku," připomíná. Přátelé ze zahraničí se jí často ptají, jak je možné, že u nás můžeme pořádat koncerty. Blažíková jim vysvětluje, že v Česku je situace lepší - což ale neznamená, že by tu koronavirus odezníval.
V posledních měsících zpěvačku iritovala tvrzení, že pandemie všechny stmelila, lidé se zastavili a zjistili, co je pro ně důležité. Takovou situací podle Blažíkové jen málokdo projde nedotčený. "Většina to odskáče zdravotně nebo je to zruinuje ekonomicky. Nic pozitivního jsem v tom nevnímala," říká.
Od dětství k Dylanovi
Pokud všechno dobře dopadne, v prosinci by Hana Blažíková měla zpívat s Helsinským barokním orchestrem. Čeká ji také společná práce s klavíristou a cembalistou Andreasem Steierem. "Už jsme spolu dělali písně od Franze Schuberta, Roberta Schumanna a Fryderyka Chopina," připomíná svoje méně obvyklé hudební výboje pěvkyně, která se většinou pohybuje ve staré hudbě.
Zpočátku se obávala, jestli bude Steier s jejím pojetím spokojený. "Když jsme ale zkoušeli Schumannovu píseň Mondnacht, tak najednou zastavil a řekl mi, že to zpívám opravdu krásně. Teprve v té chvíli ze mě všechny obavy spadly." Teď Blažíkovou se Steierem čeká další společný projekt, tentokrát bachovský, který by měli uvést příští rok v lednu v Paříži.
Na podzimních festivalech Concentus Moraviae a Lípa Musica sopranistka provede program sestavený z ukolévabek svého učitele Pavla Jurkoviče, který před dvěma lety natočila i na CD. "Odnesla jsem si od Jurkoviče lásku ke středověké hudbě a natočit album jeho ukolébavek byl nápad Martina Rudovského, jinak dramaturga orchestru FOK," popisuje Blažíková genezi alba i koncertního programu. "Výsledek na cédéčku je kouzelný a já jsem z něj nadšená. Jsem zvědavá, jak se nám podaří ho převést do živé koncertní podoby."
Jurkovičova hudba pro Blažíkovou znamená návrat do dětství, stejně jako skladby Adama Václava Michny z Otradovic. "Moje babička byla hudebnice, hrála na klavír i na varhany, a odmalička jsem s ní zpívala Michnovu Mariánskou nebo Svatoroční muziku," vzpomíná Blažíková, která pochází z rodiny hudebních amatérů, kde se hodně zpívalo a hrálo.
"Z babiččiny strany to byla klasická průprava, od táty jsem se dostala k mexickému folkloru a máma vnesla do mého života rock a folk-rock," popisuje hudební mix, ve kterém vyrůstala. Jako dítě si také zvykla, že se tyto různorodé elementy pěkně doplňují. "Babička mě ale odmalička pérovala ve zpěvu a myslím, že to dopadlo dobře," usmívá se Blažíková, která má mezi svými oblíbenci rockery jako Nicka Cavea, Eddieho Veddera nebo kapelu Radiohead.
"Teď sjíždím poslední album Boba Dylana a je to nádhera," neskrývá nadšení Blažíková. "S každou jeho další deskou si říkám, že je úplně nejlepší, a od Rough and Rowdy Ways se nemůžu odpoutat. Poslouchám ji snad každý den," uzavírá.
Léto a podzim Hany Blažíkové
Květina milosti - španělské středověké kancionály
30. 7. (Letní slavnosti staré hudby)
Lilium mezi trním - výběr z České mariánské muziky od Adama Václava Michny z Otradovic
6. 8. (Letní slavnosti staré hudby)
Georg Friedrich Händel: Mesiáš
11. 9. (Concentus Moraviae), 12. 9. (Lípa Musica), 15. 9. (Svatováclavský festival)
Alessandro Scarlatti: Stabat Mater
24. 9. (Concentus Moraviae), 25. a 26. 9. (Lípa Musica)
Jistebnický kancionál
9. 10. (Concentus Moraviae)
Jurkovičovy ukolébavky
15. 10. (Concentus Moraviae), 19. 10. (Lípa Musica)
