Zahájení Letních slavností hostí Emauzy, zahraniční interpreti přijedou v září

ČTK ČTK
15. 7. 2020 12:59
Letní slavnosti staré hudby, které se na různých místech v Praze uskuteční mezi 23. červencem a 7. zářím, letos kombinují připravený a v průběhu jara vymyšlený program. I přes problémy způsobené pandemií nového typu koronaviru zůstal zachován původní termín i počet sedmi koncertů.
Festival uzavře německý soubor NeoBarock s programem Pallas nordica a bohatým repertoárem věnovaným královně Kristýně I. Švédské.
Festival uzavře německý soubor NeoBarock s programem Pallas nordica a bohatým repertoárem věnovaným královně Kristýně I. Švédské. | Foto: Letní slavnosti staré hudby

Festival příští čtvrtek zahájí koncert nazvaný Meditatio, který se uskuteční v Emauzském opatství v kostele Panny Marie Na Slovanech.

Hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus.
Hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. | Foto: Letní slavnosti staré hudby

"Láká na duchovní moteta komponovaná pro francouzský královský dvůr v 17. století u nás méně frekventovaných autorů, jakými jsou Marc-Antoine Charpentier, Henri Du Mont nebo Pierre Méliton, v podání tenoristů Vojtěcha Semeráda a Ondřeje Holuba a barytonisty Tomáše Krále," vypočítává dramaturgyně Markéta Kahoferová.

Duchovní i světská hudba od středověku po baroko v průběhu prázdninových večerů zazní v podání domácích interpretů - rezidenčního ansámblu Collegium Marianum a sólistů v čele se sopranistkou a harfistkou Hanou Blažíkovou, houslistkou Lenkou Torgersen nebo barytonistou Tomášem Králem, který vystoupí i na zahajovacím večeru.

"Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly," doplňuje hlavní dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.

Posluchače čeká středověký repertoár ze španělských hudebních rukopisů v podání Hany Blažíkové, zvukomalebné efekty a přírodou inspirované improvizace v interpretaci souboru Concerto Aventino pod vedením flétnisty Jakuba Kydlíčka anebo květinové inspirace v díle Georga Philippa Telemanna a jeho francouzských současníků.

Prázdninovou část v kostele sv. Šimona a Judy uzavře Hana Blažíková za doprovodu Collegia Mariana. Večer nazvaný Lilium mezi trním uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království a nabídne hudební virtuozitu v kontrastu s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře Adama Václava Michny z Otradovic.

Collegium Marianum s Hanou Blažíkovou uvádí vánoční kantátu představitele benátského pozdního baroka Antonia Caldary. | Video: Collegium Marianum

Mimořádně s ohledem na vládní opatření proti šíření nového typu koronaviru se dva koncerty zahraničních interpretů uskuteční až začátkem září. Polský hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlusová vystoupí 3. září s programem s názvem Galantní dialog, představí virtuózní kompozice polských a německých mistrů.

Festival pak 7. září uzavře německý soubor NeoBarock s programem Pallas nordica a bohatým repertoárem věnovaným královně Kristýně I. Švédské, mimořádné osobnosti evropských dějin.

"Následující den po koncertě Pallas nordica se budou členové ansámblu NeoBarock věnovat zájemcům z řad hráčů na barokní housle, violu a cembalo i z řad veřejnosti během půldenního workshopu zaměřeného na instrumentální hudbu německého baroka," vysvětluje Jana Semerádová.

Letošní ročník Letních slavností pokračuje v programové linii připravované ve spolupráci s Centrem pro barokní hudbu ve Versailles, na níž se podílí Francouzský institut v Praze. Program jednotlivých večerů nabízí exkurze do hudební historie na atraktivních místech. Pořadatelé zvou posluchače například do zahrad zámku Troja nebo kostela sv. Martina ve zdi.

Podtitul letošního ročníku zní Nobilitas, koncerty tak budou sledovat urozenost, ušlechtilost či její podoby v širokém slova smyslu, stejně jako to, jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Rozbory vody z Bečvy po druhém úniku chemikálií potvrdily nadlimitní výskyt niklu

Výsledky rozborů vody z Bečvy, které ve Valašském Meziříčí-Juřince v úterý odpoledne odebrali inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP), prokázaly zvýšené množství niklu. Výsledky nepotvrdily zvýšený obsah kyanidů. Uvedli to mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová a valašskomeziříčský starosta Robert Stržínek (ANO).

Na hladině řeky se v úterý vytvořila pěna. Podle Stržínka se znečištění do Bečvy dostalo z vyústění kanálu vedoucího z areálu rožnovské Tesly, tedy z toho, jímž podle policie před několika týdny do řeky unikl kyanid. "Jsem si plně vědom, že zatím nemáme křížovou kontrolu, tedy výsledky námi odebraných vzorků. Ale vzhledem k tomu, že jsme veřejnost upozornili na nebezpečí, jež by mohlo hrozit, považuji za nutné už nyní všechny uklidnit zprávou, že v řece není jedovatá látka. Jakmile budeme mít výsledky rozborů dalších vzorků, budeme veřejnost informovat," řekl Stržínek.

Nikl není podle inspekce pro člověka významně toxický, patří ale mezi potenciální karcinogeny a je rozšířeným kožním alergenem. Opakovaný kontakt nebo i požití může vyvolat přecitlivělost a alergické reakce. Toxicita je pro některé vodní organismy poměrně vysoká a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace v povrchových vodách limitována přísněji než v pitné vodě.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Řecko a Turecko zasáhlo zemětřesení

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu, píše agentura AP. Ohnisko se nacházelo 13 kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Podle Evropského středomořského seizmologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

Podle prvních zpráv z tureckých médií největší škody zaznamenalo pobřežní město Izmir, kde žijí tři miliony obyvatel, a jeho okolí. V oblasti se zřejmě zřítilo několik budov. Škody hlásí také řecký ostrov Samos, kde žije 45 000 obyvatel. Podle agentury AFP pobřeží ostrova zasáhlo malé tsunami. Ani z Řecka ani z Turecka nejsou zatím hlášeni mrtví či ranění.

před 1 hodinou

Elektronická evidence tržeb se odkládá až do konce roku 2022

Odklad elektronické evidence tržeb (EET) se prodlouží až do konce roku 2022. Prezident Miloš Zeman tuto změnu zákona podepsal, informoval dnes ČTK jeho mluvčí. Důvodem odkladu je podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) snaha ulevit podnikatelům v době koronavirové epidemie. Podle expertů i opozice to znamená konec tohoto projektu.

Povinnost EET je prozatím zrušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další odklad na základě aktuální situace kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. O osudu EET se nejspíš rozhodne ve sněmovních volbách na podzim 2021. Schillerová věří tomu, že EET bude obnoveno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy