Jak oxfordský profesor Tolkien stvořil Pána prstenů. Nacistům vydání Hobita odmítl
Tetiččino Dno pytle
Možná nejslavnějším místem Středozemě je malé obydlí zapuštěné do okolní travnaté krajiny zvané Dno pytle, z něhož na nečekanou cestu vyráží hobit Bilbo Pytlík v Tolkienově prvním, ještě notně pohádkovém příběhu Hobit.
Malí pohodlní tvorečci hobiti vyznačující se chlupatýma nohama a sklony k tomu, vyhýbat se jakýmkoli dobrodružstvím, byli středozemskou verzí typického zápecnického Angličana, však také Tolkien čerpal inspiraci ve svém okolí. Obecně do své tvorby vtahoval vlivy z vlastního života, takže temná říše Mordor byla ovlivněna zkušeností s bojišti první světové války, Roklinka zase čerpala ze švýcarských Alp.
Tolkien se nicméně narodil v jihoafrickém Bloemfonteinu. Když se po smrti otce vrátili s matkou do Anglie, vyrůstal poblíž Birminghamu. Tam ho fascinovaly například různé velšské nápisy na starých vagonech, které neuměl přečíst. Později přiznával, že právě tady se formovala jeho imaginace.
Měl zvlášť rád tetu Jane, která žila v hrabství Worcestershire, ve vesnici Saredon. Ta se stala předobrazem Hobitína. Tetiččině farmě místní přezdívali Dno pytle.
Právě se děje
Černocká: Ve vráskách je duše. Muži mi i dnes říkají, že Saxana byla sexsymbol
Hráče sdíral z kůže, Salfického měl za parchanta. Tyran Tichonov zažil triumfy i pády
ŽIVĚ
Lži nadřízeným a vysoké ztráty. Elitní ruský generál končí po blamáži u Siversku
Nová elita straší Rusko. Násilníci z války převracejí představy o dobru a zlu
Romanticky venkovská atmosféra. Ze sto let starého vejminku je malebná chalupa
