Všechna hudba nevychází ze Západu, říkal. Zemřel trumpetista Jon Hassell

Kultura Kultura
27. 6. 2021 13:40
Ve věku 84 let tuto sobotu zemřel americký trumpetista a vlivný skladatel Jon Hassell, který mísil prvky jazzu, avantgardy, elektroniky, minimalismu a etnické hudby. S odvoláním na rodinu o tom informoval britský deník Guardian, podle kterého měl žák Karlheinze Stockhausena poslední více než rok zdravotní obtíže.
Jon Hassell na propagačním snímku k albu Maarifa Street, které představil roku 2008 v Praze.
Jon Hassell na propagačním snímku k albu Maarifa Street, které představil roku 2008 v Praze. | Foto: Label Bleu

Vloni na jaře Hassell v nahrávacím studiu upadl, zlomil si nohu a čtyři týdny se zotavoval v nemocnici, kde byl kvůli pandemii koronaviru izolován. Sbírka na jeho léčbu vynesla přes 100 tisíc dolarů, v přepočtu 2,1 milionu korun. "Miloval život a s odchodem z tohoto světa bojoval, protože se chtěl ještě podělit o spoustu hudby, myšlenek a textů," uvedla rodina.

Hassella znali také čeští posluchači, na podzim 2008 v pražském Paláci Akropolis představil album Maarifa Street. O tři roky později měl přijet na festival Colours of Ostrava, kvůli zlomenému žebru však cestu odložil a dorazil až roku 2013 jako šestasedmdesátiletý. V sále Gongu tehdy uvedl program Sketches of the Mediterranean, oslavující jazzového pianistu a aranžéra Gila Evanse.

Hassell debutoval roku 1978 albem Vernal Equinox, na kterém předestřel svůj koncept takzvaného čtvrtého světa, jak označoval "fúzi primitivních a futuristických zvuků, kombinující etnickou hudbu z různých částí světa s pokročilými kompozičními postupy", respektive muziky s duchovním přesahem a technologickými možnostmi západního světa.

Název vysvětloval tím, že v době studené války existovaly dva světy: Západ a Sovětský svaz. "Všechna hudba odjinud byla označována za hudbu třetího světa, to znamená z méně rozvinutých zemí. Právě tam stále žily tradice a hudba si udržela duchovní rozměr," vysvětloval, jak se to vše snažil zkombinovat ve "čtvrtém světě" a převrátit naruby dosavadní úzus západní muziky, která si jako referenční bod vybírala evropskou klasickou hudbu.

"Cílem je stvořit dílo, u kterého nikdo nemůže přesně určit žánr nebo z jakého kulturního zázemí pochází," dodával.

Za svůj největší přínos považoval, že ovlivnil mladší generaci hudebníků, která už nerozlišuje hudební styly. Jako ke vzoru se k Hassellovi hlásili trumpetisté Erik Truffaz z Francie nebo Nils Petter Molvær a Arve Henriksen z Norska.

Titulní skadba z alba Last Night the Moon Came Dropping Its Clothes in the Street z roku 2009, jak ji Hassell hrál na festivalu v Lausanne. | Video: ECM

Jon Hassell se narodil roku 1937 v americkém Memphisu, absolvoval newyorskou Eastman School of Music a později studoval v Kolíně nad Rýnem u vlivného německého komponisty Karlheinze Stockhausena. Mezi jeho spolužáky byli klávesista Irmin Schmidt a baskytarista Holger Czukay, zakládající členové německé experimentální skupiny Can aktivní v 70. letech.

Po návratu do USA získal doktorát z muzikologie v Buffalu. Spřátelil se s vlivným minimalistickým skladatelem Terrym Rileym a účinkoval na první nahrávce jeho přelomové skladby In C z roku 1968. "Možnost být v Americe po boku Terryho Rileyho a později La Monte Younga jsem vnímal jako zajímavý protipól k evropským zážitkům se Stockhausenem," vzpomínal roku 1997.

Začátkem 70. let Hassell odjel studovat indickou hudbu a pomocí elektroniky se snažil napodobit její vokální techniku na trumpetu.

Roku 1980 s producentem Brianem Enem natočili album Fourth World, Vol 1: Possible Musics, inspirované africkou a indickou muzikou. Dva roky nato Hassell vystoupil na prvním ročníku festivalu Womad, založeného Peterem Gabrielem.

Hassellova skladba Amsterdam Blue ze soundtracku k filmu The Million Dollar Hotel. | Video: Island Records

Kromě toho spolupracoval s anglickým zpěvákem a hudebníkem Davidem Sylvainem, zpěvačkou K. D. Lang nebo kytaristou Ryem Cooderem. Podílel se na soundtracku k filmu Poslední pokušení Krista režiséra Martina Scorseseho nebo snímku The Million Dollar Hotel od Wima Wenderse, v němž měl Hassell sám drobnou roli.

Natočil mimo jiné dvě alba pro renomované mnichovské vydavatelství ECM. Svou poslední nahrávku Seeing Through Sound vydal vloni a měl rozepsanou knihu nazvanou The North and South of You, dodává britský Guardian.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy