Bizarní a dlouhý soupis však není samoúčelný, dojde člověku po poslechu nové nahrávky pětice usazené mezi Prahou a Brnem. Například německého filozofa pozdního osvícenství cituje ve skladbě Dům se zahradou a otravný hmyz pro změnu inspiroval Píseň pro komára z chatičky.
Plnohodnotné album vydali Midi lidi naposledy v roce 2016, jmenovalo se Give Masterpiece a Chance. Letos v první červnový den vydali novinku s krkolomným názvem Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád. A hned druhý den ji nečekaně doplnilo další album, nazvané Heal the World, konečně. Dvacet nových písní, dvě hodiny materiálu.
Způsob, jakým Midi lidi své "dvojalbum na dvou nosičích" zveřejnili, odráží jejich styl humoru postavený na podvratnosti a podkopávání očekávání. Jádro sestavy ve složení Petr Marek a Prokop Holoubek se v 90. letech minulého století potkalo v Dekadentním divadle Beruška, které pěstovalo improvizaci s prvky dadaismu.
Nejspíš někde tady se zrodila svérázná estetika hladivé ironie v textech Petra Marka, ke které ve spojení s Holoubkem, Tomášem Kelarem, Markétou Lisou a Magdalenou Hrubou přibyly chytlavé elektronické podklady, často odkazující na osmdesátkové kapely jako New Order.
S touto kombinací Midi lidi dosáhli popularity, jež dávno překročila hranice alternativní scény, přestože se k ní stále hlásí. V jejich tvorbě je pořád patrná ochota balancovat mezi upřímností, sebeshazováním a přiznanou trapností, byť na dvojici nových alb "existenciální pop" Midi lidi definitivně směřuje k dospělosti.
Láska jako jídlo
Mottem je tentokrát vzkaz "zkusme se domluvit". Netýká se jen osobních situací mezi přáteli či v milostných vztazích, ale také snahy nalézat rozumná řešení v celé společnosti. Vzývání umění kompromisu mezi lidmi, případně mezi lidmi a přírodou, je jádrem většiny skladeb prvního alba.
Angažovaný synthpop skladeb jako Brundibár ("Hejou, fašisti jdou na pomoc, už toho zla měli taky moc") ale slouží především k vyřčení banálních pravd typu "buďte k sobě hodní". V titulní skladbě Petr Marek sklouzává ke kazatelství: "Přestaň se správných slov bát, často je to padesát na padesát." V takovou chvíli Midi lidi jen otravně poučují.
V některých případech jako by Marek příliš uvěřil roli angažovaného umělce. Se spasitelským komplexem káže dobro a říká věci jako "Chci národ, co hned tak kníkat nezačíná / A záchod, kde fotobuňka nezhasíná". Vtipné je to jen trochu, spíš se pohybujeme v kategorii zvané cringe, kterou dnes teenageři označují trapnost.
Další píseň Láska není švédský stůl vysvětluje komplikace spojené s milostnými vztahy skrze jídelní metafory. Ani tady se ale Midi lidi neobejdou bez mentorování: "Tvůj bonton není o tom, co by sis dal za špízy." Track Rampouch, který odříkává Prokop Holoubek, nejprve vypadá jako recenze ubytovacího zařízení, ve skutečnosti je to ale sebevrahův mrazivý dopis na rozloučenou.
Jen občas moralizující tón zrodí něco pamětihodného. Daří se to třeba v písni Beran, kterou začíná druhé album. Má přes devět minut a přenáší pravidla správného chování z mateřské školky do světa dospělých. Navíc ji drží pohromadě hitový refrén "Nevím, jestli suicide / Nebo koukat na Live Aid / A vykašlat se na White Pride".
Všechno má řešení
Touha vyjadřovat se k obecnějším problémům je pochopitelná. Za pět let, kdy Midi lidi netočili desky, se česká společnost nepěkně proměnila. Na druhou stranu je ale kapela zkrátka silnější, když řeší čistě soukromé trable.
Například skladba Reportáž psaná samoplátcem s výraznou basovou linkou je o osobním zrání a schopnosti poučit se z vlastních chyb ("Už nejdu ke dnu, už se zvednu / Jsi přímotop / Jsi top, hřeješ mě ze starých dob"), zatímco Táborák si všímá problému osamělosti.
Píseň Papá si pohrává s bluegrassovým riffem - podobný v 90. letech použili britští The Grid v hitu Swamp Thing -, jinak se ale jedná o čirý dadaismus se záplavou citoslovcí.
Dále deska obsahuje Bonbony a klid, vtipnou a veskrze dojemnou píseň věnovanou matce Petra Marka. Prvotřídní láska cituje Mňágu a Žďorp: vypráví stejný příběh odkládané lásky, o kterém zpíval Petr Fiala v Nejlíp jim bylo, nicméně v tomto případě nakonec všechno skončí dobře.
Zatímco první album se tak někdy utápí v kazatelství, o den později vydaná nahrávka Heal the World konečně obsahuje jeden hit za druhým.
Předposlední kompozice Les líčí příběh z výletu do přírody, při němž vypravěč dojde k prozření, že "bez tohohle všeho jsme v p*deli, abyste věděli". Osmiminutová hudební hypnóza končí mantrou, že "všechno má řešení". A jestli si posluchač z obou novinek Midi lidi odnese zrovna tohle, neprohloupí. Optimismus a nutnost dívat se na svět pozitivně jsou tím nejsilnějším, co nabízí.
Alba
Midi lidi: Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád
Midi lidi: Heal the World, konečně!
Bumbum Satori 2021
