reklama
 
 

Tony Bennett: návštěva starého pána s mladým srdcem

8. 9. 2014 11:44
Přístup Tonyho Bennetta k tradici a způsob frázování byl a zůstává skoro až punkový. Dokáže to i na svém koncertě v Praze.

Praha - Není koncert jako koncert. Až příští týden zavítá do České republiky – podruhé za svou šedesátiletou kariéru – legendární jazzový zpěvák Tony Bennett, bude to událost. Nevadí, že bělovlasému elegánovi s tymolínovým úsměvem zbývá tucet roků do stovky. Jazzmanům i jejich fanouškům ubíhá čas jinak…

Neuvěřitelně dlouhá kariéra

Bennett – vlastním jménem Anthony Dominick Benedetto – své příznivce na koncertě v Kongresovém centru v Praze, který se koná 20. září, nezklame. Na to se vzhledem k úrovni jeho posledních čtyř alb duetů, z nichž nejnovější natočil s Lady Gaga, můžeme téměř spolehnout.

Obdivuhodně dlouhá hudební dráha rodáka z Astorie v newyorském Queensu (prarodiče přišli z Kalábrie) se začala odvíjet po skončení druhé světové války, kterou Tony zažil zblízka, jako pěšák v první linii. Tehdy už měl za sebou zkušenost chlapce vyrůstajícího v éře Velké hospodářské krize – úplně ho vidíme, chudý Italoameričan s placatou čapkou, ruce frajersky vražené do kapes nepadnoucího sáčka…

Chtěl být malířem, a to se mu povedlo; rozhodně není žádným zpívajícím patlalem, ale velice zručným výtvarníkem. Podobně jako Jiří Suchý, i on zkoušel reklamní grafiku, zároveň však dělal v italských restauracích v New Yorku „zpívajícího číšníka“.

A tím je vlastně také pořád – až na to, že svou navenek uhlazenou pózou dokázal oslovit miliony lidí všude po světě. Ukázalo se, že za maskou zdánlivého selandona se skrývá nikoli líbivý swingař typu Deana Martina, ale jazzman první velikosti, schopný interpretovat náročné skladby Dukea Ellingtona, bluesovat s orchestrem Counta Basieho, podat balady Billie Holiday tak, že zapomeneme na originál.

Jeho přístup k tradici a způsob frázování byl a zůstává skoro až punkový – a proto nepřipadal jako vyšeptalý stařík Amy Winehouse, která s ním těsně před svou předčasnou smrtí natočila singl Body And Soul.

Průšvihy a koks

V polovině 20. století podepsal Bennett smlouvu s Columbia Records, a to přesně ve chvíli, kdy od firmy odcházel Frank Sinatra. Je jasné, že ve stínu Frankových modrých očí byl Tony pro mnohé pouhou dvojkou.

Po období, kdy se pokoušel uspět v roli klasického „croonera“ čili pěvce příjemných swing-popových ploužáků se tedy vydal jiným směrem, do hájemství komplikovanějších a mnohdy těžce nekomerčních aranží. Ale nemylme se: dva z jeho největších hitů, Blue Velvet a Stranger In Paradise, dokládají, že i jako romantický zpěvák je Bennett jen těžko překonatelný. Po Sinatrově odchodu do hudebního důchodu a pak i z tohoto světa logicky převzal jeho štafetu a od té doby ve svém ranku prakticky nemá konkurenci.

V roce 1962 Bennett natočil svoji erbovní píseň I Left My Heart In San Francisco, za kterou získal cenu Grammy (v budoucnu mu jich Akademie nadělí ještě šestnáct). Beatlemánie a britská bluesová invaze ho jako většinu zpěváků spojených s uplynulou dekádou málem smetly z povrchu zemského.

Přežil díky kšeftům v nočních barech – zkušenost dávající jeho dnešním performancím další rozměr. (Za ty peníze, které zaplatí diváci v neútulném Kongresáku, by si na něj mohli v Americe zajít do jazzového klubu a dát si s ním po vystoupení drink). V šedesátých letech se s novou generací po hudební stránce možná míjel, ovšem politicky stál zapřisáhlý demokrat vždy na správné straně a podporoval hnutí za občanská práva, stejně jako později vystupoval proti jihoafrickému apartheidu.

Profesně se mu naneštěstí nedařilo až do konce let sedmdesátých. Rozpadlo se mu manželství, přišel o dům, vypěstoval si drogovou závislost a v roce 1979 se málem předávkoval kokainem. Ze dna ho vytáhli jeho synové Danny a Dae, kteří s ním založili rodinnou kapelu a postupně ho vrátili do hry. Od roku 1992 vlastně až dodnes slaví Tony Bennett jeden dlouhý comeback; kromě toho, že vstal z mrtvých jako interpret letitých šlágrů, jimž dává novou fazónu, našel se i v albových poctách svým kolegům: Franku Sinatrovi, Ellingtonovi, Fredu Astairovi, Louisi Armstrongovi, Billie Holidayové…

Se ctí se vypořádal s módou akustických koncertů a jeho vystoupení MTV Unplugged patří z celé série k nejúspěšnějším. Podpořit ho tehdy přišli Elvis Costello a k. d. lang. Postupně si získal přízeň mladých hvězd s pověstí rebelů, jako je Christina Aguilera nebo Lady Gaga. S tou natočil před rokem v New Yorku kolekci duetů, která letos vychází pod názvem Cheek To Cheek. Hned první písnička, Anything Goes z pera Colea Portera, dává pádnou odpověď každému, kdo nad tím nepravděpodobným spojením kroutí hlavou. Dneska je možné všecko – zvlášť ve světě Tonyho Bennetta.

autor: Michal Bystrov | 8. 9. 2014 11:44

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama