Rozhovor – Když se před čtyřmi lety do finále soutěže America’s Got Talent probojovala čtveřice vizuálních performerů Fighting Gravity, stal se z jejich videí, kde si čtyři podsvícené postavy doslova přehazují věci na promítaném digitálním pozadí, virální hit. Jejich technologicky vypiplaná show však tehdy měla ještě jednu důležitou složku, hudební. Aby se obraz co nejlépe doplňoval se zvukem, doprovázely je epické basové linky narušované počítačovými glitchy kapely The Glitch Mob.
Fighting Gravity tím skupině tehdy udělali medvědí službu. Losangeleská čtveřice totiž už od počátků při koncertech spoléhala na propojení zvuku s vizuální složkou, a zatímco baviči z talentových show se postupně vytratili, Glitch Mob si pozornost nově nabytých fanoušků udrželi až dodneška. Ba co víc, jsou právě nyní větší než kdy jindy a jejich nová deska Love Death Immortality debutovala na třináctém místě v americké hitparádě, v elektronickém žebříčku to pak dotáhli vůbec nejvýš.
Podmanili si statisíce fanoušků, z nichž velká část se o elektronickou hudbu nikdy nezajímala. Jejich kouzlo spočívá v budování vrstev syntetizérů a basových linek do mohutných kleneb, jež by docela dobře zapadly do sci-fi filmů předvídajících optimistickou technologickou budoucnost.
Jenomže místo aby svou hudbu dodávali filmovým studiím, sami spektakulární projekce vytvářejí. Disponují mohutným zvukem a ohromující vizuální složkou, čímž se dostali ve světě elektronické hudby do pozice blockbusterů, kterým se nevyhnete, ať se snažíte sebevíc. Domovem jim však jsou místo reklamních ploch sociální sítě, kde jejich tvorbu sdílí velkolepým pojetím uhranutí uživatelé.
„Audiovizuální vystoupení je k ničemu, pokud k tomu nemáme dobrou hudbu, se kterou se lidé můžou spojit,“ vědí The Glitch Mob, s nimiž jsme si před pár dny dopisovali mailem.
Jak celá futuristická skládačka The Glitch Mob funguje naživo, si ověří i čeští fanoušci. V pondělí 26. května totiž americká kapela vystoupí v pražském klubu Roxy.
Aktuálně.cz: Proslavili jste se hlavně díky vašim spektakulárním vizuálním projekcím. Mysleli jste si vždycky, že je důležité mít dneska něco víc než jen hudbu, když se chcete stát úspěšnými?
The Glitch Mob: Nemyslím si, že je to nezbytné, ale hodně to pomáhá. Můžete pořádně zarezonovat i s hudbou samotnou, pořád se to občas stává, ale mít k tomu i video znamená mít druhou cestu, jak dostat k lidem naši hudbu. A pro nás je to také součást celého kreativního procesu.
A.cz: Vaše nová deska Love Death Immortality to v amerických prodejních žebříčcích dotáhla až na třinácté místo. Měli jste už od začátků hraní takhle vysoké ambice?
Ne, vůbec jsme nečekali, že se něco takového stane. Vůbec to nebyl náš cíl. O žebříčky ani ceny nám vůbec nejde, jenom nás baví tvořit a hrát naši hudbu.
A.cz: Hodně lidí teď tvrdí, že elektronická hudba zažívá své nejlepší časy. Souhlasíte s tím?
Elektronická hudba teď na celém světě zažívá obrovský boom. Probíhá to celé skvěle – jsou tady tuny vynikajících umělců, festivalů a jednoduchého a schopného softwaru. Je to pro ni skvělá doba. Nicméně na elektronické hudbě bylo něco velmi speciálního i v době, kdy si skrytě žila jako undergroundová kultura.
A.cz: Prodeje fyzických nosičů v posledních letech pořád klesají. Přemýšleli jste právě nad tím, když jste se rozhodli stát se kapelou, jejíž těžiště leží v živých vystoupeních?
Desky vydáváme, protože pořád tomuhle formátu věříme. Milujeme schopnost něco vyjádřit v deseti skladbách a je to ten nejlepší způsob, jak si naši hudbu vychutnat. Audiovizuální vystoupení je k ničemu, pokud k tomu nemáte dobrou hudbu, se kterou se lidé můžou spojit.
A.cz: Žánr glitch hopu je v poslední době stále populárnější a například v Austrálii to s ním Flume dotáhl až na nejprodávanějšího tamního hudebníka. Sledujete současné dění na této scéně a berete si odtud nějakou inspiraci?
Flume je skvělý a jeho desku milujeme. Je schopný udělat něco velmi oduševnělého a hlubokého, přičemž s tím pořád dokáže ovládnout taneční parket. Dělá skvělé věci.
A.cz: Stejně tak VJing prochází určitým boomem a už skoro každý set jde dohromady s vizualizacemi. Možná i kvůli tomu lidi čím dál tím míň tancují a chodí na taneční elektronickou hudbu jenom zírat. Nepřijde vám to trochu divné? Předpokládám, že se vám to musí stávat často…
Ať si lidé na našich koncertech dělají, co chtějí. Nám je to jedno. Někdo chce tancovat, někdo stát a poslouchat, někdo zírat. Samozřejmě je naše hudba převážně taneční, ale občas si ji lidé chtějí jenom poslechnout a i to je v pohodě. Sami to tak někdy děláme.
A.cz: V elektronické hudbě je vůbec odvěký rozpor mezi hudbou pro kluby a pro sluchátka. Kde vidíte sami sebe?
Jsme přesně uprostřed. Naše nové album bylo nahrané pro živá vystoupení i pro sluchátka. Je pro nás důležité, aby fungovalo v obou rovinách.
A.cz: Amerika si svou raveovou horečku zažívá až teď, zatímco Evropa si jí prošla už před dvaceti lety. Nebojíte se proto trochu, jak vás lidé ze starého kontinentu přijmou?
Všechny naše evropské koncerty dosud byly skvělé. Některé byly dokonce lepší než ty ve Státech. Zdá se nám, že lidé tady k hudbě přistupují víc intuitivně.
A.cz: Mám spoustu přátel, kteří elektronickou hudbu rádi nemají, ale vás si klidně pustí, zato „hardcore“ raveři vám moc nemůžou přijít na chuť. Jakou z těchto skupin byste radši měli za fanoušky? Pokud se o složení vašeho publika vůbec zajímáte…
Nikdy nemáme šanci vybrat si svoje fanoušky. My jenom píšeme hudbu, říkáme jí náš příběh a pak ji hrajeme. Jsme rádi úplně za každého, kdo se na tuto cestu vydá s námi.
