Praha - Podruhé v průběhu jedenácti let se do Prahy chystá veličina, která spolu s Nirvanou nebo Pearl Jam pomáhala definovat mainstreamový kytarový zvuk první poloviny devadesátých let.
Ovšem jestliže v červenci roku 1997 vystupovala v T-Mobile Areně (tehdy ještě Sportovní hale) plně funkční skupina, jež měla na triku čerstvě devítiplatinové(!) dvojalbum Mellon Collie and the Infinite Sadness, tiskem definované jako The Wall pro Generaci X, tentokrát Smashing Pumpkins rozšiřují trend populárních reunionů.
Počátkem prosince roku 2000 odehráli Smashing Pumpkins svůj "poslední" rozlučkový koncert v chicagském klubu The Metro, kde svoji kariéru o dvanáct let dřív začínali.
- MySpace kapely najdete ZDE
Po setu trvajícím čtyři hodiny, v němž odznělo 35 skladeb z různých období kapely, jež stála i padla s jedním megalomanem, odcházel zpěvák a výhradní skladatel Billy Corgan z pódia a tekly mu slzy.
Alespoň tak si ten večer vybavuje tehdejší nově angažovaná basistka Melissa auf der Maur. Jedním z důvodů, proč se Corgan rozhodl kapelu pohřbít, byl pochopitelný důvod: prý ho už nebavilo dokazovat si vlastní talent soupeřením v hitparádách s natolik pokleslými interprety, jako je třeba Britney Spears.
Nehledě na to, že po nenaplněných prodejních očekáváních s alby Adore a Machina/The Machines of God se zájem publika i firmy o kapelu propadnul téměř k lhostejnosti.
Corgan se tehdy stále odvolával na dobu raných devadesátých let, kdy do komerčních hitparád zasáhly kapely, jež se vyrojily s boomem grunge. Ostatně právě této éře složili Smashing Pumpkins hold i loňském comebackovém albu Zeitgeist.
Pro skladbu Bleeding The Orchid využili aranže a zvuk převzatý z výrazového rejstříku heroinových zoufalců Alice In Chains.
S plánem přivést kapelu zpět na scénu přišel Billy Corgan v den vydání své sólovky TheFutureEmbrace, tedy 21. června 2005. V celostránkových inzerátech, které si koupil v Chicago Tribune a Chicago Sun-Times, vyrukoval s prohlášením, že chce zpět "svou kapelu, své písně a své sny".
Ty se mu splnily v loňském roce, kdy Smashing Pumpkins, z jejichž původní sestavy zůstal pouze výhradní skladatel Corgan a bubeník Jimmy Chamberlain, dali dohromady album Zeitgeist.
Zatím nejagresivnější desku v diskografii kapely přijalo konzervativnější spektrum kritiků s uctivě pietní pokorou, ti ostatní ji rovnou odepsali jako podprůměr.
Návrat Smashing Pumpkins se ovšem naprosto trefuje do trendu koncertních comebacků, který po energických stařících i mužích v půli života postihl už i hvězdy devadesátých let. Důvod je ale totožný: dospělí nebo tady aspoň odrostlí fanoušci jsou už finančně zajištění a nebudou váhat pustit zlatku za vzpomínky na dospívání.
Svoje okamžiky druhého dechu si tak už před lety odbyli Jane's Addiction. Loňský rok zase vynesl Take That, Spice Girls a na několik vystoupení spojil i Rage Against Machine - což jsou dosti signifikantní póly, mezi nimiž minulá dekáda oscilovala.
Pro mladší ročníky zase může být podstatné, že Smashing Pumpkins jako svůj ústřední vzor vehementně a vytrvale zmiňují My Chemical Romance.
Ať tak či onak, středa bude v T-Mobile Areně patřit především minulosti a úryvkům z deset let staré čítanky.
Čtěte také: Smashing Pumpkins utopili návrat v politické naivitě
