Zrození rockového boha

V následujících letech Led Zeppelin vydali alba Houses of the Holy nebo Physical Graffiti, kde začali experimentovat s arabskými či indickými prvky.

Robert Plant se vypracoval v jednoho z nejznámějších rockových frontmanů, věhlasem srovnatelný s Mickem Jaggerem z The Rolling Stones, Jimem Morrisonem z The Doors nebo Rogerem Daltreym z The Who.

Plant byl jednoznačně rozeznatelný díky bohaté hřívě kaštanových vlasů, často vystupoval s odhalenou hrudí, střídal výstřední obleky. Při zpěvu - právě toho času dosahoval charakteristických ječivých výšek - osobitě zacházel s mikrofonem, luskal prsty, hrál na tamburínu nebo skákal.

Dnes bývá Plant označován za jednoho z muzikantů, kteří stvořili koncept frontmana rockové skupiny coby jakéhosi poloboha.

"Půjčil jsem si pár pohybů od Elvise Presleyho, něco málo od Sonnyho Boye Williamsona II nebo Howlin' Wolfa a všechno to smíchal," krčil Plant po letech rameny s odkazem na své oblíbené černé bluesmany, kterým vděčil za mnohé stejně jako před ním Mick Jagger z Rolling Stones.

Právě tuto sestavu Led Zeppelin v polovině 70. let předběhli ohlasem a stali se toho času patrně nejžádanější rockovou kapelou světa, pokračovateli tradice "sex, drogy a rokenrol" v době, kdy Rolling Stones dosáhli svého prvního vrcholu a Beatles už dál nevystupovali.