Je přízračné, že nahrávka nazvaná Got to Be Tough (Musíš být tvrdý) vyšla pouhé dva týdny předtím, než sedmasedmdesátiletý Jamajčan v kingstonské nemocnici podlehl komplikacím spojeným s onemocněním covid-19. Striktní název dobře vystihuje, čím Toots Hibbert pro kulturu reggae byl.
Z obsahu alba není patrné, že by jej snad připravoval zpěvák nad hrobem, který do studia zavítal po více než deseti letech a trpěl přehnanou opatrností.
V jeho případě to nebyl vrtoch umělce, který mnohokrát dobyl hitparády a ke stáru jen tyje z minulosti. Od roku 2013, kdy ho na festivalu v americkém státě Virginia mladík z publika trefil lahví do hlavy, měl Hibbert problémy s pamětí a musel se spoustu věcí i písní učit znovu. Podobně jako na konci 60. let, kdy ho jamajský soud poslal na 18 měsíců do vězení za údajné držení marihuany, se ale ukazuje, že Hibbert uměl přeměnit nesmlouvavost osudu ve skvělou hudbu.
V roce 1968 to byl singl 54-46 (That’s My Number), v němž se vyzpíval z doby strávené v žaláři. Ze skladby se stal symbol nejen jamajské muziky, která tehdy z nadšeného a radostného ska, oslavujícího vyhlášení nezávislosti na britských kolonistech, zpomalovala do reggae. Jeho protagonisté už zkoumali vážnější a bolestnější témata.
Není divu, že do toho tak trefně zněl právě Hibbertův plný, hluboký, chraplavý a přitom sametový, soulem a prožitkem i jistou rozervaností nasáklý hlas. A je symbolické, že téměř půlstoletí po této skladbě se Hibbert přimlouval, aby soud neposílal do vězení muže, který po zpěvákovi mrštil lahev z publika a ošklivě jej zranil - zpěvák pro něj žádal milost právě proto, že z vlastní zkušenosti ví, co může vězení udělat s mladým klukem. V jeho hudbě se vždy proplétala smířlivost s nekompromisností.
A stejně tomu je na albu Got to Be Tough, hned jak se rozezní úvodní skladba Drop Off Head. Těžce se valící, zvukově přehlcené reggae, kterému osamělý saxofon dodává potměšilý funky odpich, je esencí zvuku, jakým se The Maytals vymykali. A jakmile začne zpívat Hibbert, je zřejmé, že jeho hlas s věkem dozrál k ještě větší naléhavosti.
Duhově vybarvená pěst na přebalu desky vystihuje obsah. Také druhá píseň má už názvem Just Brutal daleko do smířlivé reggae pohody. "Přivlekli nás sem / Prodali nás, udělali z nás oběti / Surově," vytahuje Hibbert z vlastní DNA pocity vykořeněnosti, rasismus, poděděné otroctví, útlak.
Ovšem hudba, která jeho "brutální" zpověď provází, není unylá či ubrečená. Taneční, až veselý rytmus provází výjimečná soulová energie. Aranžmá dechů a spousta detailů upomíná na 60. léta, kdy žebříčkům kralovalo americké duo Sam & Dave s nesmrtelným hitem Soul Man.
"Musíš bejt tvrdej, když jsou věci drsný / A tohle je varování / Musíš bejt chytrej, když žiješ v týhle době / Není to lehký vydržet," pokračuje Hibbert v titulní skladbě Got to Be Tough, kde poselství a charakter vlastní hudby vměstnal do čtyř naléhavých minut. V nich přízvuk na druhou dobu hypnoticky způsobuje pocit vytržení u muzikantů i posluchačů.
Album obnažuje široké spektrum vlivů, ze kterých vzešla jamajská hudba. Je to ovšem rukopisná nahrávka.
Svůj vkus, rozhled a rozsah The Maytals už před lety definovali ve Funky Kingstonu, dalším slavném songu, na nějž novinka nenápadně odkazuje. Od gospelu přes soul, funk, rokenrol až k reggae jsou na ní písně s tou syrovou, bezprostřední a tvrdě odžitou neodolatelností "černé" hudby v její autentické podobě, nevypulírované manažery nebo statistikami. Got to Be Tough je opravdové album.
Pro pochopení Hibbertova tvůrčího přemýšlení je zajímavá předělávka Three Little Birds od Boba Marleyho. Podaná je až překotným rytmem ska, za mikrofonem hostuje Ziggy Marley a spíše symbolicky se na tamburínu přidal Ringo Starr, otec spoluproducenta desky Zaka Starkeyho, který jinak bubnuje s The Who.
Hibbert si skladbu přesto uzmul pro sebe, změnil melodii, dodal jí těžko popsatelnou frenetickou energii. Efektně tak předvedl vlastní hudební neposednost i důkladnost, kterou prosluly jeho koncerty.
"Máme večírek, máme večírek / Celou noc, než se rozední," zpívá s blížícím se závěrem nahrávky Hibbert bez známky únavy. A je zřejmé, že přes všechna poznání života v textech a celkovou vnitřní vyzrálost je i poslední album "zakladatelů" reggae vitální a energické - ačkoliv stvořené pro pódia, kde už nezazní.
Úplně poslední poselství světu Tootse Hibberta v písni Struggle provází další hutný, zašpiněný a v kontrastu s textem "nezastavitelný" kytarový funky riff. "Musíme zastavit bojování / Střílení a zabíjení / Musíme najít způsob, jak to zastavit," opakuje závěrečnou mantru. Když dozní, je zřejmé, že i když se místo bojů předčasně zastavilo jeho srdce, se světem se neplánovaně rozloučil odžitou deskou plnou nezkrotné energie.
Autor je šéfredaktorem hudebního časopisu Headliner.
Toots & The Maytals: Got To Be Tough
BMG 2020
