Recenze - V čele The Hollywood Vampires stojí originální trojice: veterán Alice Cooper, zpěvák a milovník upírské, potažmo hororově-šokující tematiky, dále Joe Perry, kytarista a vokalista Aerosmith, a nakonec Johnny Depp, přibližně o patnáct let mladší herec a zde tentokrát kytarista, který však ve světě hudby není žádným nováčkem.
Tato veskrze hardrocková kapela se zdá být předurčena k úspěchu. Má prakticky neomezené finanční možnosti, slibuje přijatelnou hudební kvalitu a snadno si získá velkou publicitu na všech frontách. S posledním aspektem jí navíc pomáhá řada zajímavých hostů.
Na první pohled přihlouplý název má svůj význam. The Hollywood Vampires byl pijácký spolek největších rockových hvězd převážně sedmdesátých let, v jehož čele stál právě Cooper. Kdo se chtěl stát součástí, musel na jednom z večírků, které probíhaly v Londýně nebo Los Angeles, "přepít" všechny stávající členy. Není třeba vysvětlovat, proč se řada z nich nedožila ani osmé dekády… Nicméně právě těmto padlým legendám je album poctou.
Koncept je tedy rockový, jak se patří. Nechybí mu však nadsázka a sympatická sebeironie. Tu podtrhuje "tajuplný" obal i "strašidelná" historka v podání Sira Christophera Leeho, známého představitele Drákuly, coby první track. Celá deska je zkrátka radostným setkáním starých bardů, kteří si ze sebe umějí udělat legraci.
Ale abychom nezapomněli na hudbu - většinu nahrávky tvoří převzaté písničky, jejichž autory byli členové zmíněného klubu, případně kapely, v nichž hráli. Řada z nich pocházela z Anglie (John Lennon, Led Zeppelin, The Who), jiní byli ze Spojených států (The Doors). Obdobnou logiku má i volba interpretů: téměř každého pojí s autory repertoáru osobní vazba.
The Hollywood Vampires nejsou tudíž jen zábavným projektem bez obsahu. Hráčské i pěvecké výkony překračují průměr a celá deska má drive od začátku do konce. Příjemně ubíhá, nenarušována utahanými či hluchými místy. Celkem čtrnáct písniček není předělaných nikterak zásadně, avšak vlastní tvář má.
K nejlepším úpravám patří Hendrixova Manic Depression a zeppelinovská Whole Lotta Love. Tyto i další pomáhají dotvořit hosté jako Dave Grohl, Paul McCartney nebo Zak Starkey. Dvě nové, tedy nepřevzaté písně Raise the Dead a My Dead Drunk Friends při srovnání se zbytkem skladeb obstojí bez problémů a kvalitou materiálu i provedením předčí leckterý z coverů. Zásadní podíl na jejich autorství má mimochodem Depp.
Alba přeplněná hvězdami nedopadají pokaždé slavně. První a možná i poslední nahrávka této party elitních přátel je ale povedeným počinem. I když na ni zpětně budeme nahlížet spíše jako na zajímavou raritu, nelze z ní necítit radost, zábavu a energii s jakou vznikala. Více takových!
Hodnocení: 70 %
