Tu upokojí, že nadcházející turné získá nový, dosud nepoznaný podtón country, zatímco náročnější posluchači budou doufat, že se zpěvačce vrátí chuť buďto experimentovat, nebo vytvářet hudbu trvalejší hodnoty. Naposledy se to Minogue podařilo před šesti lety na skvělém výběrovém albu The Abbey Road Sessions.
Devětačtyřicetiletá australská zpěvačka Kylie Minogue loni oslavila třicet let v showbyznysu. Při tvorbě čtrnácté desky tak stála před složitou otázkou, jak po takové době zůstat hudebně relevantní.
Aby se vymanila ze zajetých pořádků, rozhodla se upustit od klasického diskotékového zvuku a zkusila to s country. Tedy alespoň na oko. Golden je v jádru totiž čistě popové album, countryové postupy jsou na něm spíše berličkou pro očividnější změnu, čímž zpěvačka napodobila několik kolegů a kolegyň z oboru.
Je to zajímavý paradox - řada velkých jmen světového popu se nedávno taktéž pokoušela ozvláštnit svou hudbu právě prvky žánru mísícího folk a blues. Všem však tato změna přinesla jedny z nejhorších prodejních výsledků v kariéře. Své o tom ví Lady Gaga s deskou Joanne, Miley Cyrus s Younger Now, Kesha s Rainbow či Justin Timberlake, pro nějž Man of the Woods znamenalo první velké kvalitativní i komerční zaváhání. Country zkrátka netáhne tolik, jak by si vydavatelství přála.
Má tedy Kylie Minogue vůbec nějakou šanci uspět? Tím spíše, když v Americe nikdy neprorazila (selhal i poslední vyloženě americký pokus s deskou Kiss Me Once) a zbytek světa se ke country staví spíše vlažně?
Odpověď se přímo nabízí - Kylie Minogue už roky vydělává převážně jako performerka, Golden tudíž plní spíš úlohu pozvánky na nové koncertní turné, než aby se z něj stal černý kůň hitparád. A tak je třeba desku vnímat v první řadě.
Neznamená to však, že by se Kylie a priori nesnažila vrátit k masové oblíbenosti, jakou zažila kolem přelomu tisíciletí s albem Fever. I tentokrát je na novince pár rádiově přijatelných hitů, které by se při troše dramaturgické shovívavosti mohly usadit v playlistech rádií. Postupy a nálada těchto skladeb jsou však z dnešního pohledu překonané.
Ačkoliv má pilotní singl Dancing svižné tempo, chytlavý refrén a také smyčku z upraveného - rozsekaného - vokálu, jako to s oblibou dělává například producent Diplo, pro naivní optimistické ódy o tančení v klubu už v rádiu příliš prostoru nezbývá. Čísla hovoří jasně - momentálně nejvíce táhne urban music a výjimečně čisté písničkářství ve střihu Eda Sheerana.
Radostné skladby jako A Lifetime to Repair či Stop Me From Falling jsou tak spíše úlitbou pro fanoušky, kteří mají pocit, že dostávají novou, inovovanou Kylie Minogue, zatímco pod kovbojským oděvem se ve skutečnosti skrývá stále stejně srozumitelná popová hvězda. Na žádné vyložené experimenty jako třeba na albu Body Language z roku 2003 tak tentokrát nedošlo.
Přesto se mezi novými položkami najdou i zajímavé momenty. Tklivá Music’s Too Sad Without You s hostujícím folkařem Jackem Savorettim je nejdospělejší song celého alba. "I can't sing along to the songs like I used to, the music's too sad when you're not around," je také jedním z mála textů, v nichž se zpěvačka svým posluchačům skutečně otevírá.
Kylie Minogue: Golden
Vydalo Darenote, 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 60 %
Po rozchodu s dlouholetým přítelem Joshuou Sassem by jeden takových okamžiků čekal mnohem více, Minogue se však zřejmě rozhodla, že bude posluchače spíše bavit svou bezstarostností, než aby se vyzpívávala ze žalu.
Golden tak vyznívá jako klasický "fan service", tedy dílo pro potěchu kmenové základny posluchačů. Ti zřejmě budou spokojení, že nadcházející turné získá nový, dosud nepoznaný podtón country, zatímco náročnější posluchači budou doufat, že se zpěvačce vrátí chuť buďto experimentovat, nebo vytvářet hudbu trvalejší hodnoty. Naposledy se jí to podařilo v roce 2012 skvělou výběrovkou The Abbey Road Sessions.
