Recenze: Bruno Mars nabízí popové sedativum zapomnění. Něco víc od jeho desky nečekejte

Karel Veselý Karel Veselý
26. 11. 2016 16:19
Třetí album jednatřicetiletého zpěváka a čtyřnásobného držitele ceny Grammy Bruno Marse je zvukově i producentsky vypilovaná do posledního detailu a místo slavných hostů se spoléhá na um a talent svých osvědčených spolupracovníků, píše v recenzi Karel Veselý.
Bruno Mars
Bruno Mars | Foto: ČTK

Zpěvák Bruno Mars si pro své třetí studiové album 24K Magic určitě představoval lepší reklamu než byla zpráva o tom, že jeho a producenta Marka Ronsona zažalovala kapela Collage za údajné zcizení části své písně v hitu Uptown Funk.

Mars a Ronson prý do skladby, která předloni vládla neuvěřitelných čtrnáct týdnů americké hitparádě vědomě zkopírovali část písně Young Girls z roku 1983 a dávno zapomenutá losangelská skupina s jedním maličkým hitem vycítila svoji šanci ukousnout si z nemalých zisků z jedenáctkrát (!) platinového hitu.

Po loňském kontroverzním verdiktu soudu, který rozhodl, že obdobný žebříčkový trhák Blurred Lines zkopíroval ne noty či akordy, ale „ducha“ písně Got to Give ItUp od Marvina Gaye, se s podobnými žalobami doslova roztrhl pytel.

Jenže u Bruno Marse je to celé trochu komplikovanější. U jeho hitů jako byli Locked Out of Heaven, Treasure či zmíněný Uptown Funk je docela těžké věřit tomu, že to jsou originální kompozice, protože tak věrně zachycují postupy konkrétní éry, stylu či jen kapely, že by to stejně dobře mohly být písně, které k nám propadly časovou smyčkou. Mimochodem, když si zadáte Uptown Funk do Googlu, vyskočí na vás otázka „Is Uptown Funk a remake?“, což hovoří za vše.

Mars odstartoval svoji kariéru doma na Havaji jako dvojník Elvise a láska k napodobování hvězd z minulosti popu (hlavně tedy toho černého) mu už zůstala. Jinak to není ani na novince 24K Magic. Během příprav sice do médií pronikly zprávy, že je ve studiu s personou klubové hudby Skrillexem, ale ten ve finální verzi desky nakonec absentuje.

Místo toho album odstartuje osmdesátkovým electro-funkem 24K Magic v duchu vokodérových králů Zapp, pak se v Chunky Mars převleče za Michaela Jacksona a v Perm následuje šťavnatá pocta Jamesi Brownovi tak hluboká, že určitě zaměstná pár právníků.

Zbytek alba se pak nese v duchu R&B z přelomu osmé a deváté dekády a probouzí vzpomínky na styl New Jack Swing (Finesse) nebo sacharidové melodie Boyz II Men (Calling All My Lovelies). Jedna z nejvýraznějších postav zmiňované éry, zpěvák a producent Babyface pomohl Marsovi se závěrečnou skladbou Too Good To Say Goodbye, která je tak věrná, že by klidně mohla znít v hypotetickém remaku osmdesátkového seriálu Miami Vice.

Chybí jasná image

Pohoršovat se už dnes nad retrománií je obnošená vesta, stojí ale za připomínku, že Bruno Mars je společně s Adele největší hvězdou trendu v středním proudu, který obrátil šipku času a namířil ji do minulosti místo do budoucnosti.

Havajský zpěvák díky tomu nasbíral od roku 2010 šest amerických hitů číslo jedna a v nejbližší době pravděpodobně přidá další díky baladě Versace On the Floor, která si svůdným groove říká o pozici hymny příštího Valentýna. Jenže zatímco anglická diva chytře v médiích pracuje se svojí rolí prostořeké holky od vedle, u Bruno Marse pořád není úplně jasné, kým chce být a koho chce reprezentovat.

A ani novinka 24K Magic tuhle záhadu nevyřeší. Jak se s ním máme jako posluchači identifikovat, když ho neznáme? Hity jsou jedna věc, ale hvězdu dnes dělá hlavně jasně čitelná image a ta u Marse chybí.

Zatímco na minulých deskách Doo-Wops & Hooligans a Unorthodox Jukebox byl za komika (viz třeba klip k hitu Lazy Song, který nakopl jeho kariéru), na novince má mnohem blíže k svůdníkovi, jenž usiluje o srdce své vyvolené.

V duchu osmdesátkové estetiky k jeho image patří sametová košile, zlaté řetězy a hodinky či zasněný pohled upřený do dáli, případně hiphopové tričko s logem Adidas. To jsou ale jen propriety nějaké masky, kterou si šikovný showman nasazuje podle potřeby. Pod níž ale už nic není nebo to alespoň není vidět.

Bruno Mars má neuvěřitelný dar být kýmkoliv si zamane – Elvisem, Brownem, Princem a drží se díky tomu na vrcholu už sedm let. Těžko si ale třeba představit, že by se na něj třeba za deset či dvacet let vzpomínalo jako na vůdčí osobnost popu v druhé dekádě 21. století.

Jeho otisk v popkultuře je jako šlápota v písku, kterou smyje moře. Za poslední tři roky se dvakrát objevil v poločasové show Super Bowlu, nejsledovanějšího televizního přenosu za celý rok, ale zatímco po vystoupení Katy Perry zůstali tancující žraloci, za Beyoncé tanec s Černými pantery, Bruno Mars prostě vystoupil a nic víc. Ani s odstupem několika měsíců už si na jeho představení nikdo nevzpomene.

Slastná pilulka zapomnění

24K Magic je deska zvukově i producentsky vypilovaná do posledního detailu a vůbec na ní nenajdete nějaké nadbíhání žebříčkovým trendům. V tom si Bruno Mars jede sebevědomě po své vlastní koleji a místo slavných hostů se spoléhá na um a talent svých osvědčených spolupracovníků, kteří tentokrát vystupují pod hlavičkou Shampoo Press & Curl. Jako kdyby nám jejich přezdívky odkazující na postupy při úpravě vlasů chtěly naznačit, že jejich cílem je ordinovat Marsovi snadno zkonzumovatelný, omyvatelný kabátek.

S 24K Magic se to má trochu jako s jeho vystoupením na Super Bowlu. Když dozní trio úvodních energických tracků, sklouzne album do měkoučkých balad, které stačí poslouchat jako hudbu v pozadí. A z této nálady se už deska vlastně neprobudí. Ostatně i její skromná stopáž (33 minut) nejspíš odkazuje na sedmou a osmou dekádu.

„Vypni telefon, uvolni se a zapomeň na svůj Instagram a Twitter,“ zpívá v skladbě Perm a ve spojení se stylizací do sedmdesátkového Jamese Browna působí vzkaz maličko úsměvně. Je to totiž dost možná jediný moment, kdy vám deska 24K Magic připomene, v jaké době žijeme.

V angloamerických recenzích na desku hodně zaznívá slovo eskapismus, iluze útěku mimo čas. Přesně to totiž nabízí Bruno Mars svým posluchačům. Slastnou pilulku zapomnění na rok, který se nejspíš nezapíše do dějin zrovna zlatým písmem. Kdo chce od hudby něco víc, tady to nenajde. A ani jeho sedativum už nemusí fungovat tak dobře jako na dřívějších deskách.

Hodnocení: 65 %

Bruno Mars - 24K Magic | Video: YouTube
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS, muži v semifinále neuspěli

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Finále závodu kajakářů bude překvapivě bez českého zastoupení. V semifinále v Bratislavě vypadli olympijský šampion Jiří Prskavec, vítěz Světového poháru a úřadující mistr Evropy Vít Přindiš i stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Vavřinec Hradilek.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

Obhájce světového titulu Prskavec nastupoval po devatenáctém místě v kvalifikaci jako první z českých závodníků a po nepříliš vydařené jízdě se zařadil na šestou příčku se značnou ztrátou na nejlepší. Od finálové desítky ho nakonec dělilo jen pět setin. Oba jeho reprezentační kolegové dostali padesátisekundovou penalizaci. Přindiš se nevešel celou hlavou do jednadvacáté branky, Hradilek stejně chyboval o branku dříve.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy